Réžia:
Carlos SauraScenár:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHudba:
Federico MompouHrajú:
Geraldine Chaplin, Ana Torrent, Mónica Randall, Florinda Chico, Conchita Pérez, Mayte Sanchez, Josefina Díaz, Héctor Alterio, Germán Cobos, Mirta MillerObsahy(1)
Irena, Ana a Maite sú tri sestry, ktoré po predčasnej smrti matky (Geraldine Chaplin) a neskôr aj otca, ostanú cez letné prázdniny vo veľkom, starom rodičovskom dome v opatere svojej tety - matkinej mladšej sestry. Spoločnosť im robí dobrácka slúžka Rosa a nemohúca nemá babička. V rozprávaní, v ktorom sa prelína minulosť, prítomnosť a budúcnosť, plnom symboliky a metafor, sa nám cez detský pohľad prostrednej Any (hlavnej hrdinky) ponúka pohľad na rozklad typickej hornostavovskej a typicky patriarchálnej španielskej rodiny. (Jordan)
(viac)Videá (1)
Recenzie (81)
Osobně si cením Starého domu uprostřed Madridu z toho důvodu, že i takový negativista, jakým Carlos Saura nepochybně byl, dokázal na poměrně depresivní téma naroubovat hodně poetických momentů. V dětském světě Any se toho tvrdého totiž děje hodně -smrt milované maminky, otcovy sexuální úlety či přísná výchova tety. Není proto překvapivé, že Ana se s situací začne vyrovnávat poměrně svérázně. To, co by ale jinak vyznělo, jako hodně hororová brutalita, podává Saura ve velmi příjemné náladě, a i když se několikrát zastaví krev v žilách, celkově vyznívá Starý dům paradoxně kladně. Tomu pomáhá skvělá Ana Torrent, zajímavá Geraldine Chaplin (scéna na smrtelné postely je proklatě silná) a jasně - hudba Hoy en mi ventana brilla el sol y el corazón, Se pone triste contemplando la ciudad, Porque te vas.... ()
tak to, co mi tady pan Saura nabídl, jsem ještě nikdy neviděla... příběh, který je natolik smutný a díky kterému bych se normálně utápěla v slzách.. se tady nekonal.. nevyvolal ve mě smutek, ani lítost, ani beznaděj.. ale horoucí šok.. šok, který zastavil mé dýchání.. a já se ptám: "Je toto možné??" nedokáži vysvětlit co cítím.. nedokáži pospat, co jsem viděla.. dokáži jen chápat :) SPOILER: scéna, kdy máma Any trpí bolestí a ano se jen dívá.. dívá.. nebrečí, nesnaží se zeptat, nesnaží se o nic.. na mě byla silně šokující.. a lehce ji z hlavy nevypustím ()
Způsob jakým je tento film vyprávěný má asi nejblíže tomu, co si představuji pod pojmem magický realismus. A přitom se jedná o velmi civilní a věcný film. Vzpomínky se plynule mísí s realitou, a dětskou perspektivou pomalu vyprávěný příběh ukrývá nejedno překvapení. Je to smutné a bolestné, a způsobem vyprávění neskutečně rafinované. ()
Ana je veľmi zvláštne dievča. Pozorne vníma svoje okolie, načúva, dokonalo imituje dospelých, v noci sa túla po dome, často myslí na smrť, nevytiahne päty z domu, ktorý jej neustále pripomína mŕtvych rodičov, všetci sa tam s ňou bavia ako s dospelou ... a bohvie, či tomu všetkému vlastne rozumie. Je to predsa len dieťa. Zvláštny film, zaujímavá hudba. 2,5* ()
Mám rád, keď mi film ponúkne myšlienku, ktorú som dlhšie nikde inde nevidel. V tomto prípade je to ovplyvňovanie detí chovaním ich rodičov a dopad na ich psychiku. To nie je nič nové, ale myšlienka, "detstvo bolo pre mňa peklo", je inovatívna. Hádky rodičov, choroba matky, jej smrť, nevera otca....a už iba čakáte, kedy môžete niekoho zabiť. Režisérové alegórie na španielsku históriu a súčasnosť ma nezaujímajú, pretože v tom nemám prehlad. A aby som nezabudol, 70ky a ich atmosféra je strašidelná....brrrrr...no a tá ústredná pieseň....uf. ()
Reklama