Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Asi třicetiletý portýr v hotelu Ještěd, v městečku na česko-německo-polských hranicích, vede samotářský život plný frustrací a podivných rituálů. To je Fleischman, nesmělý introvert a vášnivý amatérský meteorolog. Přehled o počasí v minulosti i budoucnosti je také tím, o co se v životě může opravdu opřít. Fleischman taky miluje novou hotelovou servírku Ilju, která však chodí s Patkou - číšníkem, který prodává HappyLife, americký prostředek na všechno. Aby překonal nudu, pomáhá starému sudetskému Němci vrátit popel jeho spolužáků na místo, kde se narodili a tajně staví balon, který ho konečně odnese za hranice města, kde v životě nikdy nebyl... Grandhotel je příběhem o lásce, samotě, nejistotě, frustracích a touze splnit si své sny, ale i o obavách z toho, co se stane, až se to podaří. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (391)

Vitason 

všetky recenzie používateľa

Jako prostě co to má být? To má Jako prostě být pokus o českou verzi Million Dollar Hotel ? Jako prostě to ten Ondříček neumí natočit něco o normálních lidech. To Jako prostě musí docházet do Bohnické léčebny pro předobrazy svých postav. V Grandhotelu máme Marka ,,Jako prostě" Tacíka, který svojí frázi mnou již několikrát zopakovanou v komentáři přivádí k šílenství. Je zde krásná Klára Issová, která vždy pozná, když je některá žena těhotná. Je zde oplzlý šéf, který dá Tacíkovi každý den padáka. Tyto a některé další postavy se protloukají na Ještědu od nule k nule, takže o ději se prakticky nedá mluvit. Vysloveně trapná je pak i vložená epizoda s televizní rosničkou. Jako prostě mě se ani ta hudba nelíbila. Takže 1* dávám za hezké záběry libereckého okolí a půvabnou Kláru Issovou. Grandhotel je hovadina na entou. Za ,,n" si dosaďte třeba takové číslo, kolikrát jsem v tomto komentáři použil frázi: Jako prostě. ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Jiný humor než narážky na sex a sebeukájení se zde nevyskytuje, takže víc jak 2* to rozhodně nebudou...Jediné, co zde za něco stojí, jsou záběry na Ještěd, což mi ale přijde u komedie docela málo. Chyba: Na začátku filmu, ve scéně, kdy Marek Taclík smrká, mu kapesník odfoukne silný vítr doprava. V záběru z větší dálky ovšem letí na opačnou stranu, tj. doleva. ()

Reklama

honajz 

všetky recenzie používateľa

Tak docela slušný pokus, i když dopředu se dá očekávat, o co go, Taclík je jen kopie pavloliškovských variací a Klára Issová hubne a hubne, až ani ta prsa nejsou k pohledu... Ale zas hezké a moc hezké záběry Liberce, Ještědu, počasí, využití zvuku kapek, deště, to se mi moc líbilo. ------------ Recenze pro Filmpub: Samotáři o čtyřech až šesti lidech z Liberce? Inu, proč ne? V režii Davida Ondříčka a podle předlohy Jaroslava Rudiše opět ožívají podivné vztahy současných mladých lidí, tentokrát na Ještědu. Protože u poslední mé recenze na Krásku v nesnázích se vyrojila spousta dohadů, hned na úvod říkám jasně a srozumitelně, že se mi nakonec Grandhotel líbil a že jej doporučuji. Čímž prosím všechny, kteří nevědí, že mezi recenzí, popisem děje a kritikou jsou určité žánrové rozdíly, aby již dále nečetli a zašli na film do kina. Pro filmové znalce a řekněme i odborníky si dovolím níže pár filmařských poznámek, v nichž se nevyhnu samozřejmě i kritice, jak už to tak holt u kritik bývá. Podívejte, v celosvětovém, ani v evropském měřítku není Grandhotel žádným veledílem. Ale má vynikající kameru Richarda Řeřichy, který podle mne musí mít proti závratím nějaký specifický recept, vynikající hudbu Jana P. Muchowa, a ostatně i dostatečně nosnou předlohu, které ani sem tam stupidní nově napsané dialogy nemohly celkově ublížit – takže v českém měřítku jde o nadprůměr. Příběh se skutečně soustředí jen na čtveřici, respektive šestici postav – je zde třicetiletý podivín Fleischman v podání Marka Taclíka, který na Ještědu slouží jakožto recepční, ale více ho zajímají povětrnostní podmínky; pak dvě servírky a uklízečky pokojů, z nichž jednu hraje Klára Issová (Holka, prosím, přestaň už hubnout, ta žebra by se na tobě dala počítat, a když si sundáš triko, tak ani ta prsa nejsou, co bývala. I když fakt už by Issová nemusela ukazovat kozy v každém filmu, leda by si časem chtěla udělat časosběrný materiál?); je zde i číšník a prodejce Happy Lifu Patka, a konečně skutečný recepční v podání Jaromíra Dulavy, který myslí jen na to, jak zasunout, a neustále někoho vyhazuje z podniku, aniž by k tomu měl oprávnění. A ještě nutno zmínit Čechoněmce Franze, hraje jej dokonalý Ladislav Mrkvička, připomínající vizáží naprosto Eduarda Cupáka, jenž se vrací do rodných míst vzpomínat nejen za sebe, ale i svého ve válce padlého přítele... Osudy všech se navzájem prolínají a dotýkají, každý má nějaké cíle a směřování, a divák může po celý film dešifrovat jejich pohnutky a důvody chování. A tvůrci zcela správně různá odhalení dávkují po troškách, takže třeba o rodičích dvou hlavních postav se dozvíme ony podstatné informace až v závěru. Škoda ale, že se s většími charaktery postav nepracuje opět již od počátku, aby se do nich člověk mohl vcítit a mít tak svého „hrdinu“ či „hrdinku“. A opět se zde setkáváme kdovíproč s českým neuvěřitelným klišé – hlavním hrdinou je opět člověk – pitomec. Nebo jinak řečeno ne zrovna normální člověk. Který v životě neopustil Liberec a má problém dostat za hranice města, aniž by způsobil nějaký poprask. Z této fóbie pak vzniklo množství neuvěřitelných scének na jedno jediné téma – jak se o překročení hranice města pokouší, ale nepovede se mu to. Navíc Marek Taclík občas hraje – včetně zakoktávání se – jako by se učil z nejhloupějších hereckých rolí Pavla Lišky, přičemž některé grimasy odkoukal od jistého Jirky Macháčka. Snad nejnormálnější postavou celého příběhu je služebná a číšnice Zuzana ve skvělém podání Dity Zábranské – obyčejná holka odkojená Cosmáčem, která přesto hledá svoje životní štěstí, přes všechnu tu smůlu, co si sama nadrobí, nebo se na ni řine sama. Taková řeklo by se obyčejná holka, jakých potkáváme dnes a denně desítky, a která má svoje malé, ale problémy, a řeší pro nás, malé, ale pro ni velké životní prohry. Chtělo by se říci – ejhle, konečně v českém filmu nějaká životná postava z masa a krve! Příštipkaření Jaromíra Dulavy, vtípky s „rosničkou“ apod. jsou jen poplatné režisérovým touhám po hláškách a vtipech za každou cenu,a tentokrát to až tak moc nefunguje, nebo dokonce vůbec. Ostatně, dialogy, jak jsem již naznačil, jsou skutečně často šroubované, ne zrovna životné, šustí papírem a mladí lidé by je asi z úst nevypustili. Stejně tak různé náhody (schválně si spočtěte, kolikrát se Fleischman s Iljou setkají čistě čirou náhodou?) děj filmu poněkud shazují, i když dejme tomu bychom mohli na ně zkusit aplikovat mystérium schopnosti předpovídat do detailů počasí, jež Fleischman tak dobře ovládá. Nutno však podruhé zmínit obrazovou stránku filmu, která je dokonalá a z genius loci Liberce a potažmo Ještědu vytahuje to nejlepší a ještě v dokonalém hávu. Viktor Polesný, který něco podobného nezvládl s Ústím nad Labem u Milenců and Vrahů (nebo jak zní nakonec český název tohohle filmu), by se mohl učit. A také různá mrknutí okem – např. role Kláry Issové a štěk Tatiany Vilhelmové jakoby udělal jakýsi most a nabídl nám Indiánské léto po dvaceti (nebo kolika?) letech – působí v kontextu „porevolučního“ českého filmu (myšleno po roce 1989) zajímavě. Ani tento snímek se nevyhnul figurkaření, viz postava recepčního v podání Jaromíra Dulavy, která nemá žádný další či větší rozměr, nebo při návštěvě herny figurky hráčů a bodyguardů. Přesto jde alespoň o nějaký, a kupodivu slušný, pokus o nějaké poselství, posílení nějakých pozitivních hodnot v člověku a povzbuzení v hledání toho dobrého v druhých, ačkoliv ti se zdají velmi podivní a podivínští. Tož tak. () (menej) (viac)

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Ale jo, me se to docela libilo. Film ma hlavne dve chyby, kdyz teda nepocitam, ze pribeh je tradicne o nicem, jak je u ceskejch filmu zvykem. Prvni chyba, ktera se projevuje jen obcas, je silena hudba, nastesti ale fakt jen misty. Druha chyba je, ze film vypada dost lacine a pusobi to dojmem, ze predstava tvurcu koncila u "juu mame Jested". Co se tyce hercu, tak ty jsou vybrany slusne. Taclikovi toho krapet magora clovek veri, ale zaroven neni nesympatickej. Issova tu ukaze kozy, takze taky dobry. Pak tu mame Plesla, kterej ma obcas slusny kecy. No a nejlepsi nakonec, neskutecnej prasak Jaromira Dulavy, kterej pokazdy, kdyz otevre hubu, tak to stoji za to a vzdycky me rozesmal. Celkove se o nic extra nejedna, ale jsou tu obcas dobry vtipy a hlasky a slusny herci, takze lepsi 3*. ()

Terva 

všetky recenzie používateľa

CHYBA VE FILMU - Na začátku filmu Marek Taclík smrká do kapesníku a vítr mu ho odfoukne směrem doprava. Z dalšího záběru je vidět, že kapesník letí doleva. CITÁT - Lidi jsou jako mraky, nikdy neví, kdy se srazí a zase roztrhnou, taky je něco žene........ Scénář : Jaroslav Rudiš a Pavel Jech. Kamera : Richard Řeřicha. Hudba : Jan P. Muchow. Ve filomu hraje Marek Taclík jako Fleischman. ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (16)

  • Filmovalo se také na mostě přes Jizeru u Mladé Boleslavi. (M.B)
  • Pro mnohé diváky byl překvapením tehdy málo známý a profesně podceňovaný Jaroslav Plesl v roli Patky. Režisér David Ondříček si jej ovšem musel prosadit, k čemuž v čase premiéry řekl: "Jardu sleduju na divadle už dlouho. Zaujal mě už od první chvíle - vejde na jeviště a ať už dělá cokoliv, strhne na sebe pozornost nějakou svojí zvláštností, protože on je zvláštní. A hrozně se mi na něm líbí, že má svoje herectví pod kontrolou, pracuje s absolutně přirozenými emocemi. Řeknete mu, co se má ve scéně dít, a on to tam přes emoce, svoji hereckou techniku, opravdu dostane. Ale abych se dostal k tomu, proč jsem na jeho objevení hrdej. Když jse přinesl kazetu z castingu mezi své nejbližší spolupracovníky, což dělám vždycky, vedle se největší debata o tom, zda obsadit Marka Taclíka nebo Martina Myšičku, o Pleslovi nediskutoval nikdo. A když celá debata skončila, tak řekli: 'Ještě přeobsaď toho Plesla a bude to v pořádku.' Nad ním debatu nikdo nepřipouštěl. Říkali: 'Toho do filmu dát nemůžeš, to je ti, Davide, doufám absolutně jasný." (smích) "Přepadlo mě zoufalství, tak jsem slíbil, že udělám ještě jedny herecké zkoušky, a Jardovi zavolal s tím, že tu roli má, že jsem ho právě obsadil, ale že když bude na těch hereckých zkouškách špatný, že ho přeobsadím. Jarda se vyděsil, ale zval to, šel do toho, věděl, že na castingu byl špatnej, ale na hereckých zkouškách už byl velmi dobrej a na natáčení ještě lepší. To je pro režiséra velká satisfakce, když něco navzdory ostatním a při své vlastní částečné nejistotě prosadí, a ono to nakonec vyjde." (NIRO)

Súvisiace novinky

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

SOUNDTRACK Poděbrady 2017

17.05.2017

Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (viac)

Lék pro zakomplexovaný český film?

Lék pro zakomplexovaný český film?

20.02.2007

Nemůžeme bohužel posoudit, jaké bylo Berlinale, ale s klidným srdcem můžeme prohlásit, že to byl velký krok pro český film. Je to specificky česká vyprávěcí forma, kterou mám rád, ocenil snímek… (viac)

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

01.02.2007

Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené