Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Uzasny film, plny emoci. Film pojdenavajici o osudu eskortovanych zidu v jednom z vagonu vlaku do Osvetimi. Popravde moc jsem neveril te cesko-nemecke spolupraci, ale dobre to dopadlo. Uzasne byly ty vizitky zivotu jednotlivych lidi, kteryma reziser vyplnil pribeh odehravajici se ve stisnenem prostoru vagonu. Pro me byl tenhle film velkym prekvapeniím letosniho roku a jednoznacne nejlepsi "cesky" snimek. ()
Nudný snímek snažící se zachytit lidská utrpění na jejich poslední cestě. Filmy tohoto typu přímo nesnáším, proč se dívat na utrpení lidí, kteří měli mizivou šanci se vyhnout smrti a celou dlouhou cestu věděli co je čeká. O to krutější to je, že je vše založeno na skutečných událostech. Nudně na točené a podle mě naprosto zbytečné filmové "dílo". ()
Nic nového pod sluncem, což však není málo. Film je natočen přesně tak, jak byste od podobného filmu čekali. Na jednu stranu bez špetky nápadu či "originality", na druhou stranu s některými zajímavými hereckými výkony. Obzvlášť se mi líbil Stanislav Zindulka a Juraj Kukura. Pokud ale hledáte nadprůměrný film točící se kolem Židů, Pianista je lepší volbou. Poslední vlak jsou slabší čtyři hvězdy. ()
Tak tohle je, řekl bych, extrémně těžké téma na filmové zpracování. Zde se to, dle mého, moc nepovedlo. Nemám ponětí, jestli je film alespoň částečně založen na nějaké skutečné události nebo na výpovědích očitých svědků z Polska či Německa, každopádně některé skutečnosti, které jsou ve filmu ukázány, jsou velice podivné a nevěrohodné. Na druhou stranu je tu všechno, zrůdné nacistické smýšlení, zoufalost, která dohání lidi k šílenství, a také obraz toho, že tito lidé pouze přežívali než nakonec zemřeli, naštěstí ne všichni. Celkově se ovšem jedná o prvoplánovou směsici natlačených emocí a nuceného soucitu v amatérském zpracování, spoléhající jen na "sílu" samotného tématu. ()
Mohlo to být o kousek kratší (konkrétně o flashbacky z minulosti) a taky to trpělo klasickým televizním zpracováním, nicméně jinak velká paráda (i když je to samozřejmě hodně drsné), výrazná česká stopa potěšila, a zejména degradace vzhledu, morálky a způsobů v pár dnech byla zpracována excelentně. 90% ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (10)
- Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
Reklama