Facka

Lino Ventura byl úžasným hercem, zde dokázal svou přítomností a výkonem povytáhnout zcela průměrný (chvílemi až podprůměrný) snímek na sledovatelnou úroveň. Slibný námět filmu bohužel nenapltil svůj potenciál. Jako komedie Facka dle mého názoru příliš nefunguje, většina těch primitivních pokusů o humor (všechny ty gagy s postavou F. Perrina jako třeba pád z přivázaného kola) působí v kontextu spíše dramatického děje dost násilně, nejednou až trapně. O to víc, když se tento film ještě navíc snaží spočátku reflektovat vážnou politickou událost (studentské bouře v květnu '68 v Paříži). Jako drama Facka doplatila na nepříliš vyvedený scénář, který v problematickém vztahu mezi otcem a dcerou v disharmonické rodině nešel do patřičné hloubky, a bohužel i na nepříliš přesvědčivé výkony mladistvých herců. Skutečně kvalitní rodinná dramata bývají na filmovém poli poměrně vzácným jevem, ty o mezigeneračních vztazích dvojnásob, bohužel Ventura neměl v tomto případě mnoho štěstí na kvalitní tvůrčí zázemí a ojedinělá herecká příležitost se proměnila (ne jeho vlastní vinou) v jeden z nejméně povedených titulů Venturovy filmografie. Jediný herecký partner, tedy přesněji partnerka (Annie Girardot) stejných hereckých kvalit, přichází bohužel až v poslední třetině filmu. Právě společné scény mezi Linem a Annie pozvedávají jinak velmi kolísavou úroveň snímku a nebojím se říct, že jejich závěrečná výměna pohledu nakonec dokázala vytvořit v tomto hodně slabém filmu jednu opravdu nezapomenutelnou scénu. 55% (03.12.2020)

Typický francouzský film s trochou komedie i dramatu. Musím však přiznat, že kdyby tam nehrál LINO VENTURA a ANNIE GIRARDOTOVÁ, tak bych film asi zařadila níže. Je to film o boji dospívající dívky (vlastně medičky), která přecenila své síly a není schopna udělat zkoušky. Z toho vyplyne i její vztah k otci, kterého viní za rozpad rodiny. A tak dále.... Konec dobrý, všechno dobré, ikdyž film má otevřený konec a divák si tam může dosadit co chce. Já si dosadila, že chyba se napravila. (22.08.2011)

Komedie to opravdu není. Tomuto se těžko hledá nějaké označení. Drama? Snad, ale s mírně komediální nadsázkou. Těch facek mělo padnou více než jedna. Ta mladičká svobodomyslná nevyzrálá dceruška by si jich zasloužila jistě bezpočtu. V té povedené rodince snad nejvíce rozumu nabral otec. Souhra Ventura a Girardotová se nevidí tak často a o to více se dá vychutnat. Snímek Facka sice přitahuje účastí dvou velkých francouzských hereckých veličin, ale řekl bych, že nepatří mezi zlatý výběr francouzské kinematografie sedmdesátých let. (11.01.2010)

Pro jistotu jsem se podívala na Facku znovu a skutečně se není čemu smát. Na psychologickou sondu do soužití otce s dospívající dcerou je film příliš plytký. A navíc Isabelle Adjani neskutečně přehrává a v roli pubescentky působí trapně. Annie Girardot dostala příliš malý prostor, hlavní ženskou roli kazí Adjani. Ještě že je tam Lino Ventura, jinak by to byl vážně brak. Nemůžu pochopit, jak se k něčemu takovému mohli Pinoteau s Venturou propůjčit, tenhle film byl jednoznačně pod jejich úroveň. (12.04.2011)

Dcera bez diskuze na facku, mám pocit, že by mohla sloužit jako odstrašující příklad plánovanému rodičovství. Neumím si představit, že bych ji měla doma, krajně otravné stvoření s myšlenkovými pochody mně zcela neznámými. Nicméně Lino Ventura v roli milujícího, chápajícího, odpouštějícího otce celou tuhle tragédii vytáhl z odpadu. Pravda, pomohla mu v té těžké práci Annie Girardot, která to svým šarmem a umem popotáhla. Hodnotí se mi dnes těžce, ale nemohu jinak, jen dvě, za ty dva, nebavilo mě to a nebýt Lina, ani Annie bych se nedočkala.. (08.01.2020)