새드 무비
Sad Movie
Obsahy(1)
Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)
(viac)Recenzie (48)
Aj keď by som veľmi chcel nemôžem dať viac ako 8/10. Film obsahuje množstvo krásnych, dojímavých scén, ale bohužial mi niektoré iné scény pripadali až príliš vydieračské, či pritiahnuté za vlasy. Tým pádom sa nedostavil ten krásny pocit, ktorý obvykle prežívam pri sledovaní juhokórejských romantických filmov. ()
Kde sa berie v inak chladných a introvertnejších Kórejčanoch toľko citu a emócii. Ďaľšie z radu veľmi príjemných prekvapení, ktoré zase raz potvrdzuje, že romantika nie je mŕtvou uličkou filmového sveta ako by sa po viacnásobných skúsenostiach so západnou produkciou mohlo zdať, teda česť vínimkám. Prežívanie podobných emočných orgií aj keď niekedy smutnejšieho charakteru ako v Love actualy je tu na neustálom programe. Dá sa síce z pohľadu kritickejšieho a menej unášajúceho povedať, že sa poväčšinu času stávame obeťami citového vydierania, no ale radšej sa nechám unášať touto vlnou v ktorej ale city nevyzerajú ako vystrihnuté z rozprávky ale sú veľmi úzko speté aj s realitou no minimálne realitou akú by sme si veľmi radi predstavovali. A to najhlavnejšie čo tento film a celú Kórejskú tvorbu robí tak úžasnou je práve to, že je na emóciách postavená a nie je len prostriedkom na posun deja..samotné pocity sú dejom, ktorý vyfarbujú svojským sugestívnym, často možno presladeným no úprimným a nebojácnym spôsobom. 4,5* ()
Na rozdiel od pekelne tazkeho smutku april snow je mierny smutok sad movei osviezivy a vyrazne korejsky. ()
Hezký, smutný snímek o čtyřech různých osudech, které se nepatrně prolínají. Skoro každý tady něco mele o citovém vydírání. Jestli vás někdo ( něco ) vydírá, tak se na to nedívejte. To, že jsou ve filmu smutné scény neznamená, že je to vydírání. Mezi herci byl i můj oblíbenec Tae-hyeon Cha. Některé soundtracky, byly opravdu hezké... ()
Samotný název napovídá sám o sobě dost. Kapesníky jsem si nepřipravila, začátek byl takový, že jsem to musela vypnout. Podruhé jsem to zkusila znovu a jakmile se přehoupla první půl hodina, hltala jsem všechny příběhy, byla jsem zvědavá na každou postavu, na všechno.. (Můj čtvrtý film s Woo-sung Jungem, ten nikdy nezklame!) Závěr byl předvídatelný, ale více reálný, což se mi rozhodně líbilo - lepší než kdyby to všechno skončilo happy-endem.. ()
Film není zpočátku ani tak smutný, jak by se z názvu mohlo zdát. Von ten snímek není ani za běhu příliš smutný, ba naopak, je hodně zábavný a pokaždé v parku je téměř "rozkošný". Takže jediné Sad se koná na konci a to ve velkém stylu, kdy se částečně protnou linie jednotlivých postav ( kterých bylo zpočátku mnoho a v ne příliš jasných souvislostech byla naznačena spojitost mezi charaktery) a tehdy nastupuje ono mrzuté SAD!!!Konec je vskutku příliš deprimující na "romantický" film.... ()
Jak už název napovídá nečekejte žádné šťastné konce a to u ani jedné z dějových linek. Ke konci už se ale z filmu stává ždímačka emocí a moc to nefunguje... Zbytek je ovšem zdařilým nahlédnutím do osudu 4 párů, a to jak po stránce herecké, tak i filmařské... ()
som síce veľký zástanca unhappyendov,ale zase odtiaľ- potiaľ...malo by to byť aspoň trochu logické,nie iba nasilu "smutné" ()
waw, ďalšia kórejská perla s neuveritreľne výbornou hudbou... krásne dojemná mozaika viacerých príbehov, ktorá by bola v americkom podani iba lacnou romantikou sa v podaní kórejcov stáva niečim viac, niečim prekrásnym.... neviem pochopiť ako to robia.... ()
"Smutný příběh", tyto dvě slova naplňují stejnojmený film, který se mě dostal pod kůži přímo až do srdce, kde zůstane napořád s tučným podtextem SRDCOVÁ ZÁLEŽITOST! Jeden z nejlepších filmů na který jsem v životě narazil. "Takovou nádheru snad kamerou zachytit nejde" to jsem si celé 4 příběhy opakoval. Ani jeden neměl chybu. Nedokážu popsat pocity, které cítím, ale jsou krásné a lítostivé. Příběh popálené, němé dívky a její sněhurka a sedm trpaslíků, to byla nádhera jak to snímek ozařovalo a nabíjelo uspokojením a jemným úsměvem. Příběh nebojácného hasiče a jeho překrásné přítelkyně se mě hrozně líbil už jenom obsazením, které bylo přesně podle gusta (...ing a moment to remember už tehdy jsem jim choval velké sympatie), dále žena s rakovinou a její zmatený syn, který poznává jak moc ho matka miluje a on ji. Čtvrtý příběh o rozchodovém poslíčkovi a jeho šíření smutných zpráv (včetně těch posledních dvou, které se nedali shlédnout bez slz). Tyto příběhy měli společného nejenom návaznost, ale ten déš't, který mě na konci filmu dorovnal svím metaforickým kouzlem. Mohu malinko vytknout "citové vydírání", které bylo v posledních scénách trochu až přetažené, což na druhou stranu už v názvu filmu vyzní a dá se to předpokládat a člověka to opravdu zasáhne, svůj účel to plní moc dobře. Jedná se jen o malou vadu na kráse. Hodnocení: 10/10 ()
Atypicky melancholický korejský velkofilm. Je o skutcích, které se dějí každý náš den v našem světě, ale žádný jiný film o nich nikdy nebude takto mluvit, nebude je takto vyjadřovat, bude je pokaždé snímat jinak. Když prší je skutečně potřeba brát si svůj vlastní deštník? Magická hranice, kdy láska ustupuje něčemu co je "v nás" pro druhé, kdy pocity a emoce (ta jediná) velí něčemu, čemu ani nerozumíme, je křehká a je těžké a zároveň neuvěřitelně snadné ji nalézt každý den znova a znova. Umí si někdo z nás právě teď ukázat na toho druhého a říct "mám ho rád" i když ho dotyčný před minutou zklamal, zničil, rozplakal, převalil do jiné emocionální roviny? Usmát se v nejhlubší krizi? Zapískat... Jsou to snad lidské otázky tvořící rovinu všeho? Tento film, o lidech a o světě, vypráví o nenaplněném poslání "mít někoho rád" v několika rovinách, sférách a významech. A přitom je nakonec toho všeho spojuje jen v jednu - a tu úplně nejdůležitější, nejhlavnější. Jaká to vlastně je, na to už musí každý odemknout kus ze svého srdce a přijít na ni sám. Spousta lidí jednou poví, že tu nenašla naději, závěrečnou myšlenku, že vlastně všechno bude dobré a že vyznění je smutné a to až příliš. A přitom největším posláním tohoto filmu, opačně vzhledem k názvu, je uvědomit si, že reálný svět tvoří spousta věcí, které citem nemůžeme ovlivnit, jsou smutné, ale přesto jsou tam a jsou důležité. Každému vyjde ve výsledku něco jiného, ale aspoň na mě takto Mubi působil. Jako metafora k pláči, metafora k padání kapek za oknem a jako metafora k něčemu důležitému, co je pouze v nás, v lidech. ()
Film dostál svému názvu. Jednotlivé povídky byli opravdu zajímavý. Některé slabší, některé silnější (např. syn a nemocná matka). ()
ostrý doják,kde jsem se ze začátku malonko ztrácel v postavách,ale nakonec jsme si stejně pěkně pobrečeli. :-)) ()
Niekolko vydieracskych filmov a scen som uz videl ale ako sa hovori, ze je moc to je prilis. Typicky jemny korejsky sposob podania roznych zivotov, ich problemov a rozuzleni sa mi vzdy pacil ale mam pocit, ze na konci to Kwon s tou placlivostou trochu prestrelil (nazov len podporuje ocakavanie, ktore uplne zabija moment prekvapenia). Kamerove vyznanie lasky pred smrtou bola aj na mna uz trochu silna kava a spoved smutneho synceka cez ''kuriera''..hmm. Celkovo je to prijemny film z bezneho zivota, ktory je vsak o malinko viac pritlaceny na stranu umeleho smutku, ako by v skutocnosti mal. 60% ()
uz nazev filmu trosku cloveka desi a ano film je smutny..smutnych korejskych romantickych filmu je mnoho ale tento jako prvni prekrocil u me mez citoveho vydirani..posledni pul hodina je jen zamerena na to jak cloveka dostat na ukor logiky..uveritelnosti pribehu atd. Ano film ma vyborne stranky..at uz scenz se znakovou reci a jejim nepochopenim, veskere sceny ze zabavniho parku nebo velmi dobre zvoleny hudebni doprovod..ale take tu mame 8 osudu ktere jsou katarzovany za jedinym ucelem ktery slibuje uz nazev filmu..bylo to samoucelne a bez prekvapeni..bohuzel:) ()
Takto nejak som si to predstavoval. Smutné, romantické, dojímavé, krásne a ešte raz smutné. Jednotlivé príbehy boli do filmu zapojené paralelne, navzájom sa dopĺňali, náplňou zaujali, citovo atakovali. Hudba ako vždy sedí no a herci (známy-neznámy) sa do toho vložili perfektne. Takto to vie spraviť len Južná Kórea! ()
První tři čtvrtiny filmu 3*,ale zato ten konec byl na 5*...Takže finálně-kompromis 4*! ()
Opravdu smutný film. Čtyři příběhy navzájem propojené. Konece u ,kterého se nedalo brečet a i proto jsem ze sebe vydal moře slz. Pocity ,které u mě tento film zaznamenal se nezapomínají.Korejci opravdu umí tyto filmy. ()
Taky vám přijde, že v Koreji nějak často prší? Teda aspoň ve filmech? Název filmu nekecal, je to smutné. Nicméně zároveň to má tu poetiku korejských filmů, kterou umí tak dobře docela asi jen oni. Minimálně dva z těch 4 příběhů jsou ale velmi čitelné, jak skončí. Moc mi tam chybí větší provázanost těch jednotlivých příběhů. Za mě velké plus je, že v tomto filmu není korejština uřvaným jazykem, jak to většinou bývá. I přesto, že je to smutné, tak to je takové pokojné, pěkně se na to dívá. U každého korejského filmu se ovšem nemůžu zbavit dojmu, že nám spoustu věcí, detailů a souvislostí uniká, nechápeme je a vlastně je nemůžeme ani pobrat, protože ta země a její kultura je nám natolik vzdálená, že to ani nejde. ()
Nejen, že se mne to emocionálně téměř nedotklo, ale ani se mi to moc nelíbilo. Alespoň do průměru to dávám jen kvůli "Sněhurce". ()