Saedeu mubi

Přestože název už mnohé prozrazuje, přesto jsem nečekal takový nával nešťastných konců na konec filmu. Úplný závěr mi přišel už trochu moc přitažený, ale všechno ostatní příběhy byly krásné. Vše zarámováno nádhernou kamerou a hudbou. U mě to je na čistých 9/10, když jsem přemýšlel, na kterou stranu se zde přehnoupnu, tak jsem se nakonec rozhodl nahoru. Důvody: ve filmu hraje celá řada mých oblíbenců a ten soundtrack poslouchám už asi měsíc:-) (02.05.2006)

Jsem trochu na rozpacích, ale tenhle film ve mně nezanechal vůbec nic. Nenudil mě, to zase ne, ale v životě už jsem viděla mnohem víc smutných filmů a ani ten smutek nemusely mít v názvu. Brečím skoro u všeho, ale teď nic. Nevím proč. Možná pro ten příšerně patetický konec. Možná má na tom podíl Im Su-jeong, která mi prostě nesedí a zatím nic, v čem jsem ji viděla, mě nechytlo za srdce. Sice to mohli vyvážit Jung Woo-sung a Shin Min-a, jejich dialogy znakovou řečí byly pro mě tím nejlepším, co ve filmu bylo. Ale bohužel... Nebýt jich dvou, tak by to bylo za dvě hvězdičky. Takhle ty tři dám, i když si to asi znovu už nepustím. (14.12.2012)

Už názov hovorí, že toto veselý film nebude. I tak je tu humor, ktorý sa až v samom závere premení na to, čo na kórejských filmoch nemám rád - uplakané scény, ktoré nemajú konca. Cením si filmy, ktoré dokážu zabrnkať na city, ale musia vedieť kedy prestať. Napriek tomu som si takmer celý film užil. Mozaika vzťahov funguje, kórejci robia filmy s citom a aj v tomto (až v závere) smutnom filme si našli miesto na humor. Keď si odmyslím posledné minúty, tak mi film sedel a až záver ma dostal pred dilemu, či dať 3 alebo 4 hviezdy. Pochopím i priemerné hodnotenia, ale mám rád kórejské filmy a nedokážem ho odpísať len pre zopár sĺz navyše. Slabšie štyri hviezdy. 70%. (04.05.2014)

Představte si, že někdo vymyslí co nejvíc smutných scén a bez ladu a skladu, beze smyslu je nahází do jednoho filmu, a aby nemlžili, nazvou to Smutný film. Asi jako Pejsek a kočička vařili dort, a pak je bolelo bříško... S tím, že mě nebolelo bříško, ale bolela mě moje hrdost za to, že se na tohle koukám. Čekal jsem od toho zlo už dlouho předtím, ale po začátku to vypadalo rozumně. Ve 2/3 filmu jsem si říkal, že to asi přecijen bude fajn, ale... První smutná scéna a byl jsem na měkko. Druhá a já jsem brečel. Třetí.. už nic. Čtvrtá pátá šestá, roste ve mně vztek. Každá další je šroubovitější než ta předtím; u hasiče, který místo paniky a utíkání z plamenů v klidu sundavá přilbu a na v ohni položenou kameru nahrává "srdceryvný" monolog, jsem už vzteky nemohl. Tenhle film je zlo, totálně prvoplánový, nechutný, stupidní zlo a jednu hvězdičku dávám jen proto, že se chvíli tvářil že nebude tak hroznej, a že několik scén - odmyslím-li zbytek - bylo pěkných a roztomilých. To nejhorší z Koreje, a v jediným snímku; doporučuji všem. (03.04.2007)

Moje nadšení z tohoto filmu je nekončící. Všechny příběhy na mě udělaly dojem a nenechaly mě chladnou. Do všech jsem se hned od začátku vžila a prožívala je až do konce. S tím většinou u amerických filmů, které řeší více osudů, mívám problém. Tady vůbec. Navíc, kdy se mi poštěstí vidět mé čtyři oblíbené herce v jednom filmu, že? Nejvíc mě asi rozesmutnil příběh Woo-sung Jung a Su-jeong Im. Tae-hyeon Cha mě už posedmé přesvědčil že je víc než dobrý herec a Min-a Shin je rozkošná i s jizvou na tváři. Krásná hudba u které jsem měla pocit, že jsem ji už někde slyšela. 5* (01.10.2011)