Nedotknutý

Fresnadillo je talent, o tom žádná. Ale pochopil jsem to až s jeho dalším filmem, přičemž nechápu, jak může 28 týdnů poté oplývat naprosto geniální dynamikou, když tahle celovečerní prvotina stojí na parádním nápadu, který pohřbívá neskutečně mrtvolné tempo a dokonale absentující empatie ke všem postavám. Den po zhlédnutí si pamatuju akorát profláknutý sprint lesem, což je na 105 minut docela málo. (17.11.2011)

Ťažko sa vyjadruje k filmu ktorý stojí za starú Bellu / pozor nemýliť si ju zo slečnou Stewartovou / ... Ale aspoň som sa dačo dozvedel o svojom živote, dakedy v dávnej minulosti prišiel dajaký chruňo a dotkol sa ma ! / nie, robím si prdel, ja som šťastný :P / ďakujem, film už nechcem ani cítiť radšej ... (28.05.2014)

Je velká škoda, že se tak slibný thrillerový námět, který mohl být použit téměř v jakémkoli žánru (hlavně sci-fi by mu slušelo nejvíc), rozmělnil v překvapivě nezajímavém dramatu, kde si divák může nechat jen zdát o zajímavých charakterech. Vysloveně mě vytáčel scénáristův odosobněný přístup k postavám po celou první polovinu, v jejímž důsledku už mi pak katarze nepřišla jako vyvrcholení, ale spíš jako vysvobození z nudy. Ze zkušenosti dobře víme, že ve španělských podmínkách může vzniknout dobrý mysteriózní nervák, ale tenhle případ to rozhodně není. (24.03.2007)

Hodně zajímavá ústřední myšlenka a počátek celého příběhu naznačují potenciál, který je ale nakonec nevyužit a nedotažen. Při prvním zhlédnutí silněji působí mysteriózní atmosféra a pár silných scén (běh lesem, jizva na hrudi policistky…), ale při druhém zhlédnutí je najednou vidět spousta nedostatků. Nezkušený režisér to prostě neutáhl. I tak je to ale film, který má tak zajímavou myšlenku a má několik tak silných scén, že jsem si jej pamatoval mnoho let a myslím, že nakonec stojí za vidění. (01.05.2010)

Zpočátku jsem byla z filmu zmatená jak polární motýl, ale jakmile jsem postupně pronikla do pravidel hry o štěstí a smůle, musím ocenit originalitu té myšlenky. Nicméně sledovat "Intacto" bylo jako dívat se na rozbitou vázu - sem tam vynikl nějaký hezký detail: Max von Sydow v roli "Žida", běh přes dálnici, běh lesem, ruská ruleta, ponurá atmosféra... Jenže jako celek to bylo roztříštěné, místy až chaotické (závěrečná přestřelka) a některé střepy působily zvlášť nepříjemně: třeba postavy se (až na Žida) dělily na ty, co mi byly ukradené, a na vyloženě nesympatické. Následkem toho jsem měla problémy dokoukat, protože mi bylo docela u prdele, jak to dopadne. A díky ztrátě pozornosti si nejsem ani úplně jistá, co měl ten konec znamenat, co se snažil básník říci. Nemám nejmenší zájem pustit si to kvůli pochopení znova. 59% (29.01.2011)