Nedotknutý

Námět a pár skvělých scén nestačí a ani ten žabácký obličej Maxe von Sydowa nedokáže být zajímavým po celou dobu, když do toho nic nepřidá. Určitě to není špatný film, ale nevím, co si z něho vzít. Téma je až příliš mystické a paralela s tím, jak vnímám skutečný život, je minimální. Ale možná někdo na štěstí až za hrob věří... (31.03.2007)

Fresnadillo je talent, o tom žádná. Ale pochopil jsem to až s jeho dalším filmem, přičemž nechápu, jak může 28 týdnů poté oplývat naprosto geniální dynamikou, když tahle celovečerní prvotina stojí na parádním nápadu, který pohřbívá neskutečně mrtvolné tempo a dokonale absentující empatie ke všem postavám. Den po zhlédnutí si pamatuju akorát profláknutý sprint lesem, což je na 105 minut docela málo. (17.11.2011)

Videl som v dnes už nebohom kine Istota v Karlovej Vsi, čiže mám na tento film nostalgické spomienky. Navyše som bol na ňom so svojou budúcou priateľkou. Spomínam si na sľubné recenzie, príjemnú tajomnú atmosféru, nejaké tie podnety na zamyslenie a nie príliš dotiahnutý scenár. Film postupom času zapadol v mori španielskej hororovej a mysteriózno- trilerovej produkcie. Škoda, niekedy by som si ho v tv rád pozrel znova. (17.06.2012)

"Štěstí je tak krásná a přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš." Naozaj? Intacto sa nám svojou absurdnou teóriou o zlodejoch šťastia snaží nahovoriť (a osudom hlavného hrdinu vlastne i vyvrátiť), že najšťastnejším človekom sveta sa stane ten, kto si dotykom ukradne najviac šťastia. A nahovoriť sa nám to snaží prostredníctvom plytkých postáv a neakčného príbehu, ktorý mal ťažiť z tajomnej atmosféry a bizarnosti myšlienky, ale sám seba degraduje snahou o realistickosť. (10.05.2008)

Ťažko sa vyjadruje k filmu ktorý stojí za starú Bellu / pozor nemýliť si ju zo slečnou Stewartovou / ... Ale aspoň som sa dačo dozvedel o svojom živote, dakedy v dávnej minulosti prišiel dajaký chruňo a dotkol sa ma ! / nie, robím si prdel, ja som šťastný :P / ďakujem, film už nechcem ani cítiť radšej ... (28.05.2014)