Ctihodné mŕtvoly

Lino Ventura sa prechádza neprítomne medzi talianskymi pamiatkami, sochami a viacerými podozrivými skupinami z vrážd sudcov. Je to osamelý, drsný a zároveň premýšľavý chlapík, ktorý toho veľa nenakecá, ale vie sa pýtať tie správne otázky. Kde je pravda nie je vôbec jednoduché zistiť a podobne ako on bude dlho tápať aj divák. Ako tvorivý zámer to beriem všetkymi desiatimi, toto nie je prípad pre Columba, ale aj jeho štýl vyšetrovania by ma v tomto prípade zaujímal. Rosimu sa podarilo zachytiť atmosféru zložitej doby na domácej pôde asi najlepšie, ako to išlo a to je aj najväčší prínos jeho, podľa záverečného titulku, čistej fikcie. Ale aj v tejto vete bolo cítiť značnú iróniu. V každom politickom ksichte vidieť absolútnu absenciu akýchkoľvek morálnych zásad, herci odviedli vážne dobrú prácu. (20.07.2017)

Policejní inspektor Rogas hledá podezřelého lékárníka Crese, vyšetřuje totiž vraždu soudce, k němuž za nedlouho přibude druhý a krátce potom třetí... Aneb když se propletou a smísí tajné služby, politická hnutí a organizovaný zločin, ať už fiktivně či reálně, jde z toho strach a atmosféra snímku tomu dokonale odpovídá, působí velice střízlivě, věcně a stroze. Za závěr, celkové vyznění a následný dopad hodnotím do plných, mrazí mě... (24.01.2020)

Skvělý začátek, bídný konec. Když komisař Rogas vyšetřuje a páni kmeti soudci po jednom klesají v hrob, atmosféra a la Palermo je skvělá. Jak je ale Lino nucen přibrat ke spolupráci politické, najednou se nic neděje, film nutí k usínání, Lino se potí, a pak už se jenom čeká na poslední kulku. SPOILER: tady jsou naproti ve skle dírky od kulek, to je jasná sebevražda, pravda počká. Trochu zklamání, ale určitě ne z dabingu. Na téma italské mafie existují napínavější filmy. (25.10.2017)

Příběh je neskonale dlouhý, zorientovat se ve spleti postav a hlavně vydržet do konce je přímo husarský kousek. Co se týče pátrání hlavního vyšetřovatele, připadal jsem si podobně, tápal jsem společně s ním. Když už si dáte jakž takž 2 a 2 dohromady, tak přichází opět zlom a vše je zase úplně jinak a k tomu najednou zcela otevřený konec. Na Venturu se dá dívat pokaždé v jakékoli roli, a jeho herecký um nedovolí nedosledování Ale upřímně se přiznám, že už se tomuto filmu na podruhé vyhnu. (23.06.2011)

Ctihodné mrtvoly jsou bezesporu dobrý film. Inspektor Rogas v podání Lina Ventury je opravdu sympaticky věrohodný, sympatický a věrohodně pátrající. Nicméně jak si jinak pomalé filmy užívám, tentokrát jsem monotónní italštinou upadala téměř do letargie a myšlenky se mi i při čtení slovenských titulků a sledování gest herců atd. stačily rozbíhat do všech stran. Špatné to znamení. Bylo to pomalé, dlouhé, chvílemi nudné a bez napětí. Místy upištěná hudba Piera Piccioneho mi přišla občas až rušivá, lépe jsem si vychutnala "tiché" scény. Musím se přiznat, že nebýt pánů Ventury a Salvatoriho bych to asi vzdala. Své udělal i moc, moc italský začátek a ještě více politiky. Pomalá a dlouhá politika jaksi není šálek mého tea. Takže hodnotím o chlup slabší čtyřkou, protože je to jinak téměř bezesporu dobrý film. (08.09.2011)