Opojení mocí

Musím jistě říct, že ačkoli jsem moc neměl v plánu se na tento film koukat, tak mě teda chytil. Děj se sice táhne jako špageta, ale pociťoval jsem v něm dramatické scény. Jen jsem nechápal tu soudkyni, protože často byla přetažena a že by jí to nějak vadilo... Ale určitě to je kvalitní snímek a doporučím ho milovníkům dramatu. (04.02.2009)

Syžet korumpujícího průmyslového magnáta (navíc namočeného do vládní politiky) a neústupného soudního vyšetřovatele bylo ve francouzské kinematografii zpracováno nejednou (připomeňme kupř. Cayattea, Costu-Gavrase či Boissseta) . Chabrolův film byl pro mě zajímavý především hereckým výkonem Isabelle Hupertové (ale i Maryline Cantové) a gradujícím se dramatickým dějem. (21.12.2022)

Z cakaneho vyletu za stratenym umenim franko- a italofonnych politthrillerov sa vyklulo cosi ine: pretoze vsetko sa meni a voda plynie, tak sa plynulo presuvaju i kanony a postupy, to co sa hovori a ako sa to hovori. A tak tu mame jemne kontemplativny, chvilami pregnantne zabavno-ironicky nacrt veci, trochu i naznak studie kontrastu medzi muzskym a zenskym principom. Stava sa zo snahy neopakovat stereotypy stereotyp, alebo ide len o prezleceny klasicky Western, John Wayne v kalhotovom kostyme neohrozene miznuci gen Sonnenschein – „die können mich alle mal“? (videne v nemeckom dabingu). Objektivne dobre, to jest nie vynikajuce, ale da sa to zobrat i z pozitivneho hladiska: radsej desat malych zabavnych veci, ako jedno anticke veľdielo (obvykle). (22.06.2010)

Soudkyně: „Jsi naivní, synovče. Na obou stranách je spousta špíny.“ - Nic výstižnějšího mě momentálně nenapadá. Snažím se jen přijít na to, proč mně příběh celou dobu připadal jako pouhá fikce, která nikam nepatří … Filmy jsou přece od toho, aby vzbuzovaly zdání opravdovosti. Nenašla jsem nic konkrétního, proti čemu bych měla mít výhrady, ale protože se nedostavil žádný hlubší dojem, nemohu dát víc než 3*. (04.02.2009)

Opojení mocí je Chabrolovým politickým pamfletem s karikaturní nezdvořilostí vůči establishmentu. Stylizující romantický idealismus vede lítý boj proti zavedenému zkorumpovanému prostředí zpupnosti moci, Claude Chabrol přizpůsobil příběh z korupčního skandálu případu soudkyně Evy Joly s ropnou společností Elf Aquitaine, autorův černý humor se promítá do toho oboustranného podlehnutí stavu opojení mocí, byť hlavní motivací je zde kritika makroekonomických aspektů potřeby doby v souběhu s ambicemi i zaslouženými prožitky moci. Karikatura establishmentu a prospěšné provázanosti politiky a byznysu hebce laje. Hrdinkou spravedlivého boje proti úplatkářským nešvarům moderní doby je Jeanne Charmant-Killman (šarmantní Isabelle Huppert), vyšetřující soudkyně ekonomických zločinů a též odraz Evy Joly. Boj za spravedlnost je sice ušlechtilým posláním, přesto je tím nejuspokojivějším pocitem jen samotná dosažená pozice moci, a to i za vysokou cenu partnerského rozpadu. První mužskou postavou je tu Michel Humeau (příjemný François Berléand), odraz Loïka Le Floch-Prigenta, generálního ředitele Elf. Dopad ramene spravedlnosti vyvolává v tomto prostředí neočekávaný údiv nemožného. Druhou mužskou postavou filmu je Jacques Sibaud (zajímavý Patrick Bruel), sebevědomý intrikán zákulisních machinací nejvyšších politicko-finančních kruhů moci. Sebejistota je prostředkem i ochranou. Významnější ženskou postavou filmu je Erika (příjemná Marilyne Canto), odraz vyšetřující soudkyně Laurence Vichnievsky. Mužský politický komplot tak naráží na emancipované ženské sebevědomí a její vzájemnou shodu. Hlavní mužskou postavou je Félix Charmant (velmi příjemný Thomas Chabrol), Jeannin synovec a také její nejspřízněnější duše i prostředek k dodávání odvahy. Důležitou postavou je Philippe Charmant (zajímavý Robin Renucci), Jeannin manžel v prohlubujícím se tichu postupného rozkladu manželského svazku ve jménu vyššího zájmu. Z dalších rolí: další vyšetřovaný a přiznávající se finančník Boldi (Jean-François Balmer), pokynům moci poslušný prezident soudu a Jeannin představený Martino (Pierre Vernier), v politických finančních přítocích dokonale zkušený senátor Descarts, v odraze politika Charlese Pasqua (Jacques Boudet), potící se vyšetřovaný finančník Jean-Baptiste Holéo (Philippe Duclos), příkladně úslužný patolízal a Jeannin tajemník Benoît (Yves Verhoeven), či taktéž vyšetřovaný René Lange (Roger Dumas). Film Opojení mocí je politickým thrillerem s poetizujícím karikaturním zlehčením kritizovaného prostředí zkorumpované politicko-finanční elity. (13.09.2020)