Mary Poppins

„Věci nejsou vždy takové, jaké vypadají“ Nákladný muzikál věnovaný v Anglii velice populární postavě Mary Poppins, chůvy, s niž se obyčejná vycházka do parku mění v ohromující exhibici triků. Kdybych chtěl být jízlivý, označím za exhibicí triků celičký film. Neskutečná (s přihlédnutím k době vzniku se nabízí spíše adjektivum „neuskutečnitelná“) jsou taneční čísla, vrcholící křepčením bandy kominíků na střechách řádových anglických domků. Vytržení ze šedi běžného života, nalajnovaného obzvlášť striktně v případě otce rodiny, a víra ve věci nereálné, magické, dalece přesahující hranice fantazie, to je, oč zde běží. Písně, zřídka posunující vpřed takřka neexistující příběh, jsou vedle sebe úhledně naskládány, aby vše mohlo skončit hlasitým a několikrát zopakovaným morálním ponaučením. K bajkovitosti tohoto rodinného muzikálu přispívá mluvící, byť animovaná, zvířena, zahrnující mimo jiné pomatené tučňáky (velký plus). Mary Poppins se v mnoha ohledech nemůže měřit s My Fair Lady z téhož roku. Nemá tak roztomilou hlavní hrdinku (že Julie Andrews pro změnu umí lépe zpívat? no a…), nemá obdobně solidní dějovou kostru, ale co má a co jí nikdo neodpáře, je schopnost přenést svého diváka do světa, v němž nic není nemožné. Do světa jeho vlastní fantazie. 80% Zajímavý komentář: Damielka (18.05.2008)

Mary Poppins jsem snad kdysi viděl jako dítě ve Walt Disney uvádí, ale moc si z něj nepamatoval, jen paní létající s deštníkem. Je to fascinující film. Ze začátku jsem nechápal, co je to za blbinu bez příběhu, proč je to tak šíleně kýčovité a co je to za žánr? Animovaný film? Dětský film? Muzikál? Pohádka? Ale postupně mě to získáválo a nakonec mě to dostalo a dojalo na 100%. Mary je kouzelná chůva, která přichází za dětmi, na které jejich otec nemá čas, protože je důležitý bankovní úředník a matka je zas salonní feministka (která doma poslouchá na slovo). Bere je na úžasná dobrodružství spolu s nezodpovědným kominíkem, aniž by na vteřinku ztratila svoji masku přísné chůvy. A je to neskutečně kouzelné, pokud se na to dokážete koukat dětskýma očima a zároveň z pohledu filmařiny roku 1964. Dojemné, dobrodružné, je tu spousta na tu dobu perfektních efektů -  Létání, kouzelná taška, úklid. Animovaná pasáž a Naprosto fantastické propojení živých herců a animované krajinky (24 let před králíkem Rogerem). Neskutečné taneční číslo kominiků. A přehršel písniček z nichž minimálně několik zarylo drápek, hlavně ta titulní Čimčiriri nejde dostat z hlavy. Možná si snad i toho Oskara zasloužila, zcela určitě si ho zasloužily všechny ty efekty. Dohromady kouzelný dětský film s krásným koncem. PS: Doporučuji k dabované verzi stáhnout titulku k písničkám, bez toho by byl zážitek poloviční. (05.09.2021)

Velice příjemné muzikálové odreagování. Plné fantazie, smíchu, zpívání, tančení a dobrodružství. Svět a život, který se vyplní pořádnou dávkou fantazie a hravosti, je v mžiku krásnější a příjemnější. Obyčejný život se zdá být hned snesitelnější a veselejší. Velice netradiční chůva Mary Poppins (šarmantní Julie Andrews) s pomocí nápaditého Berta (dobrý Dick Van Dyke, hraje též ctihodného pana Dawese Seniora) přináší svěží a rozpustilý vítr do trochu sterilní anglické rodiny. Z dalších rolí je nutné zmínit děti Jane (Karen Dotrice) a Michaela (Matthew Garber), jejich seriózní rodiče (David Tomlinson a Glynis Johns), vysloužilého admirála Booma (Reginald Owen) a smějícího se strýčka Alberta (Ed Wynn). Samozřejmě jsou z dnešního pohledu trikové animace na nižší úrovni. Ale rozhodně tomu neubírá nic ze svého celkového optimistického a vřelého vyznění. Co jiného si přát, než každý den skákat do obrázků a zažívat nevšední příběhy, nebo uchvacovat taneční kreací na střechách ve společnosti rozverných kominíků. Vlastně by stačilo jen jedno jediné slovo, které vystihne celou podstatu: SUPERKALIFRAGILISTIKEXPIALIDÓZNÍ! (29.09.2014)

Chvílemi snad malinko nudný a zběsilý, ale jinak velmi povedený muzikál s výrazným animovanými vstupem (výtečným), hodně humorem a zajímavými triky, které na tu dobu byly opravdu hodně dobré. Celý film se nese v příjemném a nekonfliktním duchu, snad jen to mohlo být trochu kratší. Hudba: Irwin Kostal (29.12.2010)

Byla jsem prcek, když mě vzali na Mary Poppins, neuměla jsem ještě ani písmena, takže mi dědeček musel číst titulky....jenže já ho moc nevnímala. Bylo to tak neuvěřitelně barevné...víc než si kdy dítě vyrůstající v normalizační šedi umělo představit. Nevím, asi už Mary Poppins děti tak neomračuje, ale mě ta hudba, kouzelná kabela Julie Andrews a dlouhé nohy Dicka Van Dykea fascinují dodnes. (11.12.2006)