Diabol nosí Pradu

Jak se stát z přitažlivé dívky snadno a rychle tlustou obludou? Nové asistentce Andy k tomu stačí projít ve vytahaném svetru a neznačkových střevících vstupní branou do módního impéria časopisu Runway a potkat osoby ženského pohlaví, které odmítají konzumovat potravu nebo nosit na svých vychrtlých tělech málo drahé modely. Andy se sice prezentuje jako inteligentní osoba, ale přesto s naivitou kokršpaněla snadno podléhá prostředí a stává se každodenní návštěvnicí kadeřnických salónů, vizážistů i nehtových studií. Copak jí ještě může záležet na příteli, kamarádech a na své původní přízemní touze stát se seriózní novinářkou? (06.10.2009)

"YOU SOLD YOUR SOUL TO THE DEVIL WHEN YOU PUT ON YOUR FIRST PAIR OF JIMMY CHOOS." ------------------ Už pár dní sa neviem zbaviť myšlienky toho, aký by bol tento film absolútne dokonalý, keby sa skončil scénou v aute s Mirandou v Paríži. Štúdio/rejža sa rozhodli ísť vyšliapanou cestou, záverom, akým končí väčšina filmov. Pritom stačilo len strihnúť o pár minút viac a zakončiť ho bolo možné bez akejkoľvek zmeny v deji a tak autenticky, tak reálne, s tak výstižne nastaveným zrkadlom skutočnému svetu a mentality ľudí v ňom a zároveň tak silným artistickým spôsobom, že normálne až nechápem, prečo musel prísť ten zasraný utopický happy end, ktorý, povedzme si úprimne, by sa zrejme nestal. Čo sa ale stalo, bol strhujúci herecký koncert Meryl Streep, kde ostatní, počnúc famóznym Stanleym Tuccim, boli na míle ďaleko vzad. Je pravda, že filmov s takouto tematikou som veľa nevidel, bude však nepravda, keď poviem, že tento je asi najlepší z nich? --- "This 'stuff'? Oh, okay. I see. You think this has nothing to do with you. You go to your closet and you select out that lumpy blue sweater, for instance, because you're trying to tell the world that you take yourself too seriously to care about what you put on your back. But what you don't know is that that sweater is not just blue, it's not turquoise, it's not lapis, it's actually cerulean. You're also blithely unaware of the fact that in 2002, Oscar de la Renta did a collection of cerulean gowns. And then I think it was Yves Saint Laurent, who showed cerulean military jackets? And then cerulean quickly showed up in the collections of eight different designers. Then it filtered down through the department stores and then trickled on down into some tragic Casual Corner where you, no doubt, fished it out of some clearance bin. However, that blue represents millions of dollars and countless jobs and so it's sort of comical how you think that you've made a choice that exempts you from the fashion industry when, in fact, you're wearing the sweater that was selected for you by the people in this room. From a pile of 'stuff.'" --- (x / x) (30.03.2021)

Ďábel nosí Pradu se tváří sebevědomě, jako by šlo o exkluzivní výrobek z oblasti haute couture, i když jde ve skutečnosti z hlediska filmových kvalit o konfekci. Romantická i komediální rovina je nevýrazná a sám příběh je pohříchu dost plytký. Jde v podstatě o modifikaci story o oškivých káčátkách, které se přes noc promění v oslnivou královnu maturitního plesu. Anne Hathaway se podobným způsobem z hodiny na hodinu změní ze sympatické holky od vedle, která neví, co to je řasenka (!), v elegantní superkrásku, která by z fleku mohla pózovat pro obálky světových magazínů (což konec konců Anička dělala). Zajímavá je ta rovina, která popisuje a kritizuje vztah podřízenosti a manipulovatelnosti s lidmi, jenže i ta je povrchní a neskonale lépe se s ní vyrovnal Veber se svou Hračkou. Suma sumárum, to jediné, co má hodnotu, je výkon Meryl Streep v roli sebevědomé semetriky a profesionální ženy, který je bezchybný a herečka bez problémů zvládla part ženy podstatně mladší než je ona sama. I když 57-leté Streepové jsem přece jen ta odhadem 8-letá dvojčátka moc nevěřil. Jakkoliv jde ve své podstatě o kýč, je to kýč lehký, dobře natočený a nesklouzávající do sebeparodie. Celkový dojem: 50 %. (19.05.2010)

Velmi příjemný film. O čem? Stačí si přečíst obsah - pokud se vám bude líbit, nezklame vás ani film. Já jsem v poslední době začal obdivovat herecký um Maryl Streep, obzvlášť její "přísné" role z posledních let, a tady se opět předvedla. Stejně tak se i líbila Anne Hathaway, něco na ní zkrátka je. Dál bych rád pochválil hudbu - Madonna, U2, ... - dobře vystihovali náladu snímku. Přes všechnu chválu tento film musím zařadit do škatulky odpoledních odpočinkových filmů, na které se jednou v televizi možná podíváte znovu, ale s vědomím, že od nich nic nečekáte. 70% (23.01.2009)

Zábavná jednohubka, která místy skvělým způsobem shazuje plytký a prázdný svět byznysu s módou, a k tomu servíruje dokonale vyvážený jin a jang v podobě dokonalé Meryl Streep jako chladné, a přece zranitelné, bestie a Anne Hathaway v další roli sympatické chytré krásky (jako byly Mia či Elle), která má možnost prozřít a najít sama sebe. A pokud nepočítám jako vždy výborného Tucciho, pak právě díky těm dvěma byl nakonec film víc než jen další průměrnou variací na dané téma se šatníkem plným obnošených klišé. (06.05.2012)