Krádeže a vlámania

Nevím na kolik měla diváka upoutat fakta formátu BOSENSKÉ imigrantky a nevím co sám tímto tématem Minghella sledoval, nijak specificky jsem roli Binoche nebral. Co vyráží dech jsou živočišné charaktery nemající s podmnožinou národností nic společného, tíživé, přitom tolik známé dialogy a scény zanechávající zřetelné impressio. (18.11.2007)

Dveře dokořán jsou evropským psychologickým filmem, do něhož zběhly postavy z filmů amerických, tuze nepsychologických. Postavy vyjadřují se výhradně kostrbatými metaforami, postavy, jejichž jednání je podmíněno diváckým očekáváním, nikoliv logikou a hlavně postavy, které nemlčí v momentech, kdy by mlčet měli. Do sebe zakuklená zápletka je nadto vláčí od osudového střetnutí k nešťastné náhodě a zpět, nedá jim chvilku oddychu, dějovost staví před věrohodnost. Chyběly mi (čím překvapuji sám sebe) dlouhé bezeslovné scény, podepřené pěknou hudbou a silnými hereckými výkony. Dveře dokořán mají jenom tu hudbu, která je navíc využívána tak, že ji nejspíš vůbec nezaregistrujete. O špatný film nejde především zásluhou Anthonyho Minghelly – ten dobře zrežíroval to, co špatně napsal. 65% Zajímavé komentáře: novoten, castor, Damiel, Crawler-D (27.09.2010)

Drama o spletitom milostnom trojuholníku. Anthony Minghella mi az na jednu skvelu vynimku (nie, nema v nazve pacient) vzdy pripadal ako extremne nudny a nadhodnoteny reziser. A tymto filmom mi to znova potvrdil. Pritom namet uvedeny v popisu obsahu je skvely a ponukal mnozstvo emotivnych scen. Lenze v Minghellovom podani to je cely cas nemastne neslane a utahanane. Cely cas som znudene sledoval film bez toho, aby ma poriadne vtiahol do deja. Napriklad taky Pedro Almodovar by z toho netradicneho milostneho trojuholníku vydoloval neskutocne emocie. A aj ked by do toho asi primiesal aj nejake incesty alebo aspon homosexualov, tak by to stalo za to. Slaby vysledok ma mrzi aj kvôli hercom, ktori sa snazia, ale ich snaha je marna a ich sceny pôsobia strasne umelo. Dialogy su plne mudier jak z nejakej encyklopedie. Napriek tomu vsetkemu som bol ochotny dat slabe tri hviezdicky, ale uplne to pokazil zaver na súde. Uz som len cakal, kedy sa vsetci zacnu objimat, alebo niekto zborovo zacne tlieskať. Remake v lepsom prevedeni by som si rad pozrel a herecke obsadenie môze ostat rovnake. 5/10. (26.11.2017)

Skvělý herecký výkon Juliette Binoche, atmosférická hudba a nápaditá kamera jsou silnými kartami, které ovšem shazuje scénář. Nevím jestli se jedná o adaptaci divadelní hry, či to byl jen původní záměr (a nebo jsem vedle úplně), ale polovina scén působí jako z divadla rutinně vytažené, pro děj či ústřední myšlenku zbytečné, někdy rušící a někdy nudící. (29.04.2008)

Ó, jaké příjemné překvapení, když zjistíte, že v na prvním pohled obyčejném snímku se skrývá přesně to, co máte na filmech nejradši. Jen málokde můžeme nalézt tak přirozené a lidské charaktery s tak propracovaným psychologickým pozadím jako tady. Je úžasné sledovat, jak si lidé v tomto filmu počínají, jak uvažují a také jak se mimoslovně vyjadřují (perfektní herecké výkony). Co mě na Breaking and Entering fascinuje, že ona práce s charaktery a s jejich psychologií zde není vyloženě v popředí - Breaking and Entering není žádná artová psycho-masturbačka. V popředí je příběh "o něčem jiném" a tudíž stejně jako v reálném světě musíme podstatu lidského prožívání dolovat, i v tomto filmu je třeba, aby byl divák vnímavý. A právě dovednost empatie film odměňuje prvotřídním zážitkem. 9/10 (29.03.2015)