Malý Bobeš ve městě

Tíživá finanční situace, která přinutila rodinu malého kluka opustit venkov a odejít do města za prací, přinesla filmu další možnosti. Vystižení dobové atmosféry je téměř dokonalé. I když jsem tehdy nežila, tak nějak si to představuji. Natáčet příběh s malými dětmi je asi obtížnější než s dospělými, takže herecké výkony posuzuji shovívavěji. Bylo by zajímavé srovnat, jak by si s rolí Bobeše poradil filmový fenomén Tomáš Holý. I tak byly výkony malých herců přirozenější než v pozdější Záhadě hlavolamu. Hledání kamarádů, drobná uličnictví, školní začátky a výrazná osobnost učitele, dobové sociální rozdíly a z toho vyplývající konflikty – to vše bylo zobrazeno výstižně. Z let dávno minulých mi utkvěla vzpomínka na kouzelnické představení, asi to bylo tehdy ve školní čítance. (17.04.2014)

Děti za Rakouska přeci nepocházely jen z rolnických, řemeslnických a šlechtických rodin. J. V. Pleva ve své diologii zobrazil chlapce z rodiny patřící do dělnické vrstvy nekvalifikované. Jeho svět je samozřejmě nejvíce světem školním (Pleva pracoval jako učitel), i když je i světem domova (s milující maminkou, hodným dědečkem a pracovitým tatínkem) - třebaže v cihelně, kam se rodina musí vystěhovat. Škola se snaží působit na děti neelitářsky a humanisticky rovnoměrně, čemuž by odpovídalo i politické ukotvení autora, který byl členem sociální demokracie, k jejímuž zakládání v díle rovněž dochází. Filmová adaptace Valáškova se dívá na svět udivenýma očima malého kluka, který se těší na vystoupení tajemného kouzelníka Karafy, přesto dokáže udělat radost ještě chudší dívence. Nadšen jsem dokonalostí evokace dobového prostředí, k němuž byly výborně vybráni i herečtí představité (v roli učitele M. Macháček v jedné ze svých nejvýraznějších rolí). (06.02.2012)

Druhý díl zpracovávající Plevovu autobiografii pro děti má ještě sociálnější dosah než díl první. Bobeš se ve městě setkává s měšťáckým přehlížením chudiny, kterou bída dohnala k proletarizaci, ale i s hodným a spravedlivým učitelem. Mezi dětmi samotnými ještě nespatříme tu zkaženost dospělých, a tak si hrají pospolu, ať jsou to děti chudé nebo bohatší. Usmíváme se drobným uličnickým kouskům, do nichž se Bobeš jen omylem zaplétá, uvědomujeme si, jak krutá léta ke konci Rakousko-Uherska a boj dělnické třídy formovaly myšlení většiny občanů vzhledem k lhostejnosti podnikatelů vůči chudobě a až tvrdým zákrokům policie proti lidem, kteří proti nelidsky se chovajícím majitelům továren protstují. Autor obsahu se mýlí, když píše o letech 30., jde o mládí J. V. Plevy, který se narodil asi roku 1899. (26.01.2020)

Očekával jsem, vzhledem k textu distributora, dobovou ideologickou agitku, ale té se mi nedostalo. Naopak, je to poetický film, který asi dost věrně zachycuje dětsví chudého chlapce někdy koncem 19. století. Ta poetičnost jen zjemňuje dost drsný svět, v kterém hrdina vyrůstá, asi tak jak to dokáže dětské vnímání. A úplně mne okouzlil Miroslav Macháček, kterého mám nějak zaškatulkovaného v rolích rozervanců a jedinců na okraji normality, v roli chápavého a spravedlivého pana učitele. (14.06.2020)

Nejvíc z celého filmu mě pobavil zdejší "oficiální text distributora". Jsem nevěděl, že ve třicátých letech visel ve třídách na stěně kříž a náš stařičký mocnář František Josef... Z našeho dnešního možná zkresleného pohledu vyznívá film trochu jako socialistická agitka, ale těžko říct, třeba to takhle tehdá doopravdy bylo. (16.07.2013)