London

Přítomnost Jessicy Biel a Chrise Evanse v charakterově poměrně náročných rolích je vcelku diskutabilní, ale i přesto je zvládli docela obstojně. Bohužel jaksi zůstali ve stínu vynikajícího Jasona Stathama, který opět rozsévá dávky neskutečného charismatu a jeho barvité líčení návštěvy sadomasochistického salonu či „přednáška“ o mužské erekci jsou scénáristické perly, které si žádají opravdového herce, kterým Jason bezesporu je. Bohužel debutující režisér Hunter Harris pojal celou záležitost jako ryze smetánkovou záležitost (luxusní byty, drahé oblečení, spousta alkoholu a kvalitního kokainu), čímž film získává poněkud snobský nádech a v mnoha ohledech působí jako zbytečná póza, do které jako by ani příběh konce jedné velké lásky (plné sexu, mejdanů, pseudo-sofistikovaných debat a následných hádek) snad ani nepatřil a za předpokladu, že se vlastně nic nevyřeší a závěr odpovídá standardům, jedná se víceméně o (ne)tuctovou romantiku. (20.08.2006)

Když jsem viděl ty paruky, myslel jsem si, že to bude nějaké retro z 80.-90. let. Bohužel to ale byly tak špatné paruky. Statham a Evans a nebude to akční, ale konverzačka? To jsem nečekal. A docela se to povedlo. Není to trapnej ukecanej film s romantickou linkou pro ženské, ale čistě pro problémy z pohledu chlapů. Udržovat v zájmu nás má hlavně to, že se tam hned od začátku sjíždí koks a pořád jsem očekával nějakou akci. Ta tam sice byla (menší bitka), ale jinak ne. Vadilo to? Ne. Pravda, vlasatej Statham - to je docela neobvyklej pohled. Ale jeho dialogy o nejtvrdším sadomasu a (im)potenci, to bylo asi to nejzábavnější, nejsmutenější a zároveň nejujetější z celého filmu (a nikdy bych netipoval, že by takovou roli někdy mohl hrát - a mohl). Chrise Evanse jsem už někde myslím viděl jako týpka, co se sjíždí drogama, ale docela mi to k němu sedí. Jen ta paruka ne. Jinak celé mi to přijde jak přepis nějaké divadelní hry. A bacha na ten zavádějící název - není to jméno města, ale holky. Jo a ještě musm zmínit kvalitní soundtrack, který mají na svědomí hlavně The Crystal Method. (25.04.2021)

Neznámý režisér Hunter Richards si chtěl patrně hrát na něco, co není a co neumí. Neuchopitelný výsek čehosi, snad zamýšlené jako konverzační drama, jakási pseudoromantická filmová psychoanalýza plná nefunkčního pozérství, při které usnul nejen ordinující psychoanalytik, ale i nejeden divák, významová pole jsou zde až neobvykle povrchní, herci naprosto bez charismatu a výsledkem je hodina a půl silné nudy... U tohoto filmu platí stejně jako u psů, že ten pes, který štěká, nekouše. A London je naprosto bezzubá oslintaná fenka... (23.04.2010)

Celé dohromady je to tak trochu nesmysl, ale rozfázováno do jdnotlivých scén v pohodě filmek...Celý film se odehrává na záchodě na akci, kde je snad 100 lidí, ale je obsazen jen čtyřmi aktéry, které nikdo neruší. Celou dobu nechtějí aby na nich někdo něco poznal a po několika gramech koksu opravdu nikdo nic nepozná, stejně diskutabilní jsou i některé dialogy. (29.01.2009)

Při sledování tohoto filmu mě náhle přepadla pěkná depka, protože mi připomněl jedno období z mého života. Od půlky jsem se na něj nedokázala plně soustředit, tak jak by si tento film zasloužil, ale myslím si, že právě to, bylo účelem tohoto filmu, donutit nás přemýšlet a to se mu opravdu podařilo. Nějak jsem ani nedokázala vnímat herce, spíše jsem vnímala myšlenku, kterou se film snažil předat. (25.03.2012)