London

Přítomnost Jessicy Biel a Chrise Evanse v charakterově poměrně náročných rolích je vcelku diskutabilní, ale i přesto je zvládli docela obstojně. Bohužel jaksi zůstali ve stínu vynikajícího Jasona Stathama, který opět rozsévá dávky neskutečného charismatu a jeho barvité líčení návštěvy sadomasochistického salonu či „přednáška“ o mužské erekci jsou scénáristické perly, které si žádají opravdového herce, kterým Jason bezesporu je. Bohužel debutující režisér Hunter Harris pojal celou záležitost jako ryze smetánkovou záležitost (luxusní byty, drahé oblečení, spousta alkoholu a kvalitního kokainu), čímž film získává poněkud snobský nádech a v mnoha ohledech působí jako zbytečná póza, do které jako by ani příběh konce jedné velké lásky (plné sexu, mejdanů, pseudo-sofistikovaných debat a následných hádek) snad ani nepatřil a za předpokladu, že se vlastně nic nevyřeší a závěr odpovídá standardům, jedná se víceméně o (ne)tuctovou romantiku. (20.08.2006)

Hlavný hrdina, práve húliaci trávu, sa dozvie že jeho bývalá láska, ktorú ešte stále miluje London (Jessica Biel), odchádza z mesta nadobro a usporiadala párty, na ktorú nebol pozvaný. A tak trošku dosť rozčúlený sa zastaví v bare pre nejaký koks od bankového úradníka (Jason Statham), zoberie ho so sebou na tú oslavu, na pár hodín sa zavrú na hajzloch kde vyšňupú poriadne dlhé lajny až sú úplne na sračky, a nastupujú dialógy pod vplyvom drog, ktoré sú v podaní Stathama a jeho prízvuku zábavné. Nečakať nijakú pecku, polovica deja sa odohrá na už spomínaných toaletách, veľkosti priemernej obývačky so zrkadlovou stenou – práca s kamerou musela byť celkom zaujímavá. (20.05.2006)

Tak neuvěřitelně skutečný a snadno uvěřitelný film už dlouho nepamatuju. Film stojí na malém počtu osob, které jsou ovšem tak rozdílné, že ta jediná věc, která je spojuje (kokain), z nich dělá karikutury jednoho jediného, odosobnělého a sebezničujícího charakteru, který se utápí buď ve svých malicherných problémech či v naddimenzovaných existencionálních otázkách o bohu a vesmíru. Děj se odehrává na relativně malém počtu lokací, ale dokonce ani koupelna, ve které divák "prožije" snad tři čtvrtiny děje, se neokouká díky výborně na aktuální děj navazáným flashbackům a psychedelickým hrátkám s kamerou, rozostřením a zrcadlem. Celková atmosféra stojí a padá na ostrých a výbušných dialozích a tím pádem na výkonech jednotlivých herců. Slečny herečky dobře vypadají, jsou sexy a nic nekazí, zatímco Chris Evans (méně) a Jason Statham (více) vytahují snímek z banalitních keců do inteligentní debaty o ničem a o všem. Dá-li se to tak ovšem říct. Nebýt přerodu v romatický snímek, těsně před koncem, tak to Hunter Richards mohl dotlouct v docela hodně povedené drama dvou osamělých mužů dvou různých generací. Takhle je dobře budovaný depresivní dojem z podstatné části snímku roztříštěn návalem hořkosladkokyselých emocí v závěru a stejná chuť pak zůstane divákovi na jazyku i při závěrečných titulcích. Škoda, přeškoda. Potenciál byl obrovský. Tři a půl. [únor 2006] (17.02.2006)

Když jsem viděl ty paruky, myslel jsem si, že to bude nějaké retro z 80.-90. let. Bohužel to ale byly tak špatné paruky. Statham a Evans a nebude to akční, ale konverzačka? To jsem nečekal. A docela se to povedlo. Není to trapnej ukecanej film s romantickou linkou pro ženské, ale čistě pro problémy z pohledu chlapů. Udržovat v zájmu nás má hlavně to, že se tam hned od začátku sjíždí koks a pořád jsem očekával nějakou akci. Ta tam sice byla (menší bitka), ale jinak ne. Vadilo to? Ne. Pravda, vlasatej Statham - to je docela neobvyklej pohled. Ale jeho dialogy o nejtvrdším sadomasu a (im)potenci, to bylo asi to nejzábavnější, nejsmutenější a zároveň nejujetější z celého filmu (a nikdy bych netipoval, že by takovou roli někdy mohl hrát - a mohl). Chrise Evanse jsem už někde myslím viděl jako týpka, co se sjíždí drogama, ale docela mi to k němu sedí. Jen ta paruka ne. Jinak celé mi to přijde jak přepis nějaké divadelní hry. A bacha na ten zavádějící název - není to jméno města, ale holky. Jo a ještě musm zmínit kvalitní soundtrack, který mají na svědomí hlavně The Crystal Method. (25.04.2021)

Milujem, keď sa niekto pustí do filmu plného, doslova preplneného zaujímavými, logickými, no častokrát i úplne nelogickými a zvrátenými dialógmi, ktoré niekedy stoja za pozornosť a za porozmýšľanie. Keď sa k tomu prifarbia reči o vzťahoch, sexe a iné podobné citové i netradičné dialógy, nie je o čom. Na ich pozadí sa nám nenápadne premieta príbeh žiarlivosti, lásky, ktorého súvislosť je najviac vyhrotená až k záveru, o ktorý som sa bál, no neprávom. Statham konečne znovu ukázal, že mu to ide nie len za volantom a s búchačkou v ruke a Evans mu príjemne konkuroval, čím pridávam hviezdičku. Veľmi efektne zahrané. 80%. (26.07.2007)