Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (237)
Nejdříve jsem se snažil zavzpomínat na hru, že bych také svojí troškou hlášek přispěl do mlýna, ale jsou tu napsané snad všechny podstatné (ikdyž už ten gag na začátku: "Pohádka, která u dětí propadla"). Je obrovsky těžké psát něco, co bych vytkl, nebo naopak pochválil (všechno). Snad...lepší vtipnější pohádku jsem neviděl. ()
Tradičně něco ze života jednoho českého velikána a hlavně pohled na pohádky a jejich vliv na děti ze zcela odlišného úhlu - tohle byla skutečně podnětná a svižná přednáška, ne jako ty, kterými jsme dnes a denně svědky na našich vysokých školách, viďte? A hra byla také vynikající, inteligentní a suchý humor místy až přecházející do mokra, co se určitých tělesných partií týče... Ale 97%? C'mon, tolik tu nemá ani jediný film... 9/10 ()
Další úžasné dílo DJC. S Hospodou a třídní knihou je tahle hra asi vůbec nejlepší. Výborná zápletka, úžasná dvojrole Miloňe Čepelky, fantastická změna pohlaví, děd Vševěd na nějž se musí mluvit jen ve verších a scéna, kde se herci měli najíst... Nejlepší pohádka, kterou jsem kdy viděl. Geniální dílo. 100%. ()
Společně s Vraždou v salonním coupé Českým nebem a Zaskokem patří Dlouhý Široký a Krátkozraký k vrcholům Cimrmanovy tvorby. Nemám jedinou výtku i po stopadesátém zhlédnutí je to stále ono. P.S. Hru jsem měl možnost vidět naživo a i na to že herci mají svůj věk hráli jako o život. Pan Penc je mimochodem IMHO lepšíí král než Hraběta. ()
U mě tedy tahle pohádka nepropadla, spíš naopak. Tohle je přesně ta cimrmanovina, která mi sedí. Škoda jen, že nikde nejde sehnat starší verze, kde děda Vševěda hrál Jaroslav Weigel a princeznu Jaroslav Vozáb. Možná je to tím, že jsem ji viděl mladší, ale mám dojem, že byla ještě o něco lepší než ta z r. 2006. Ale jinak jsou ostatní herci fantastičtí. "A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci." ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (15)
- Jedná se o první hru, která byla natočena na desku. Natočena byla v roce 1975 v Braníku v obsazení L. Smoljak, M. Čepelka, O. Unger, P. Brukner, J. Weigel a J. Koudelka a následně v roce 1976 byla vydána. (mnaucz)
- Hlas obra Koloděje patří Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
- Na snímku je velice značně slyšet, že se často meziaktní hudba překrývá s hudbou v sále a s postsynchronem dodaným, aby byla meziaktní hudba lépe slyšet. Často je možné tedy slyšet hudbu dvakrát. Ze sálu a z postsynchronu. Často je také hudba jiná, neboť originální hudba meziaktní hudba mezi obrazy bývá delší. (mnaucz)
Reklama