Diablova žatva

"I vložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svůj, syny Izraelské, ze země Egyptské skrze soudy veliké. I zvědíť Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostředku jich. (Exodus, 7:4,5)" Musím se tvrdě postavit za tento snímek. Pokud člověk bude na něm hledat jen nedokonalosti, tak je samozřejmě najde. Tak jako je najde ve Forrestu Gumpovi, Transformers a dalších "úspěšných filmech. Nicméně je to dosti hnusné, jelikož jinak je The Reaping velká kvalita. Už jen začátek, který sám o sobě má dobrou atmosféru, značí, že snímek nebude diváka nudit a nepůjde o béčkový film. Snímek diváka od první minuty hodí do akce a tam ho drží celý film. To, že Kathrine byla dřív katolička, že přišla o manžela a dceru apod. je velice dobře řečeno v samotném ději, ať už formou dialogů či jednoho moc dobrého flashbagu. Snímek to nijak nekazí, naopak tuto formu mám daleko raději, než 15ti minutový "před děj". To, že samotné rány byly pro účel filmu pořadně změněny mi naprosto nevadilo. Není to historický film přeci. Ale chápu, že některým hnidopichům to vadilo. Je pravda, že jsem si ze začátku řekl "sakra, měli být komáři a ne mouchy", nicméně hodně rychle mě to přešlo, jelikož jejich jednotlivé vizuální provedení bylo skvělé. Za až fenomenální považuji scénu s miliony kobylek. Neskutečně skvěle udělané. Tím se dostávám k hercům. Proti Hilary Swank (Kathrine) nemohu říci jediné slovo. Jedna ze dvou středů pozornosti zahrála svou roli skvěle, procítěně, profesionálně. Nedělalo mi sebemenší problém si jí oblíbil, sžít se s ní a společně dějem procházet. Druhý střed pozornosti se sice naplno projeví až v druhé půlce, ale zanechal na mě velice silný dojem. Samozřejmě mám na mysli AnnaSophii Robb v roli Loren, která byla do děje naprosto perfektně zakomponovaná. Na jejích tehdejších 13 let skvěle zahrané s neskutečným charismem. Ostatní postavy snímek naštěstí nekazily, jen byly méně důležité. Atmosféricky je snímek skvělý, strmě od začátku vzrůstající až do parádního finiše, kterým rána v podobně ohnivého deště a smrti prvorozených pro mě naprosto je. Bratři Hayesové pro mě napsali skvělý scénář, který Hopkins dovedl svým umem, a samozřejmě díky velkému rozpočtu, k dokonalosti. Hlavně atmosféricky a vizuálně, nicméně dějově to moc nezaostává. Opravdu nechápu zdejší hodnocení a názory, pro mě jsou totálně mimo a spíš mi přijde, že se většina stádovitě veze, ale to je jen můj pohled, třeba se mýlím. Hodně, fakt hodně, lidí u některých hororů až brečí nad vizuální stránkou. A když už jí jim The Reaping (Silent Hill 2 apod.) nabídne, společně s dobrým zpracovaným dějem a dobře zahraný, tak stejně mají řeči. Nechápu sice, ale budiž. Za mě jasných ***** a velice rád si ho pustím znovu a znovu. Vědecké a racionální objasnění 10 Egyptských ran: Jelikož pro účel filmy byly jednotlivé rány proházeny a tím pádem jejich racionální vysvětlení od Cathrine je taktéž přeházené, napíši v dalších řádcích, pro ty které to zajímá, vědecké racionální vysvětlení. Egyptské rány se historicky zasazují od období mezi léty 1550-1400 př. n. l. Egyptskou první ránu, krvavou vodu, mohly způsobit agresivní sinice Oscillatoria rubescens, jinak zvané Burgundská krev. Jejich přemnožení bez problému zabarví vodu do ruda a otráví mnohé vodní živočichy. Podobné jevy popisuje sama Bible. Jiná varianta, která by korespondovala i s možným vysvětlením dalších ran, odkazuje k sopce Théře (erupce mezi léty 1650-1500 př.n.l.). Sopečný popílek s obsahem červených železitanů, který probuzená sopka v ohromném množství vyvrhuje ještě před výbuchem, totiž mohou vzdušné proudy přinést až nad Egypt. Tam pak spadne a obarví Nil, v němž je vinou sucha málo vody, na červeno. První a druhá teorie se nevylučují, ba právě naopak. Pokud by se totiž agresivní zplodiny sopečné činnosti skutečně dostaly do Nilu, jeho pH (kyselost) by se rychle změnilo. To by poskytlo prostor pro bujení sinic. (Stejný případ se stal v létě 2012 v Číně, kdy se veletok Jang-c-ťiang taktéž zbarvil z neznámých důvodů do červena) Druhá rána, nastává vlivem sucha, které prokazatelně sužuje Egypt, klesá hladina Nilu i stojatých vod. A tím se vytváření příznivé podmínky pro život žab, mělké vody jim vyhovují. Právě díky tomu dochází k jejich přemnožení a když pak po dlouhé době stoupne vlhkost vzduchu, instinktivně se hromadně vydají na souš. Voda, která je už přespříliš zamořená sinicemi či nežádoucími chemickými sloučeninami, pro ně nadále není vhodným domovem. Díky nehostinným podmínkám, a jejich bezhlavému hubení Egypťani, rychle a hromadně umírají, což v konečných důsledcích zaviňuje třetí a čtvrtou ránu. Komáry a mouchy. Hromadné zmasakrování žab faraónovými lidmi spolu s jejich přirozeným úhynem, vede sice k radikálnímu snížení jejich počtu, ale v závěsu za nimi čekají hustá hejna komárů, kteří přišli o své přirozené nepřátele. Nenasytná mračna bodavců se nedá zastavit a tak na Egypt doléhá třetí rána. Jelikož se Egyptem šíří také odporný nasládlý pach hnijícíh žabích mrtvol, nenechá na sebe dlouho čekat ani další nevítaný hmyz, mouchy. Pátá rána na sebe nenechá dlouho čekat. Jelikož komáři a mouchy jsou největším šířitelem nemocí, je otázka několika dní, kdy na Egypt udeří choroby dobytka, mor. Předpokládá se, že šlo o dobytčí mor, slintavku, kulhavku nebo třeba slezinnou sněť. Nelze však dokázat ani vyvrátit, že mor nepostihl izraelská stáda, jak tvrdí Bible. Každopádně , v zemi vyprahlé suchem a z toho plynoucí neúrody, umírajících zvířat je stále větší nedostatek jídla. S přívalem mršin je také logicky zhoršují hygienické podmínky. Šestá rána, vředy, je již vzhledem k předchozím událostem logická. Je vysoce možné, že Egypt zachvacuje epidemie vysoce infekčních černých neštovic či leishmaniózy. Původci těchno onemocnění jsou prvoci a viry často přenášené hmyzem. V tomto případě komárů a much. Obě choroby se navíc vyskytují jak u člověka, tak u zvířat, a odpovídaly by tedy biblickému texty, který vředy přisoudil člověku i dobytku. rychlému rozvoji nemoci přitom může napomoci i nedostatek pitné vody a potravin. Egypt je v této chvíly nezvratně zamořen nemocemi. Sedmá rána krupobití, je na uzemí Egypta vzácný a dá se předpokládat, že ve starověku to proto bylo považováno za něco nadpřirozeného a není nereálné, aby ke krupobití v Egyptě došlo. Na vině je podle všeho opět sopka Théra. Kolize putujícího sopečného mraku, s těžkými částicemi popela, s bouřkovým systémem, který se v té době nacházel nad Egyptem, odstartuje prudký déšť a uvolnění ledových srážek z vyšších vrstev atmosféry. Pak by se na Egypt skutečně ze zcela racionálních důvodů sneslo silné krupobití. Kromě skutečných ledových krup ale na Egypt může z nebe padat i tzv. lapili, tedy žhavé kousky hornin vyvržené rozbouřenou sopkou, které putují v mračnech daleko od místa erupce. To by mohlo vysvětlit onen v Bibli zmíněný oheň. Osmá rána je přímo úměrná ráně předchozí. Náhlý vzestup vlhkosti v půdě působí jako budíček na vajíčka sarančat skrytá jen několik centimetrů pod povrchem země. Začíná se z nich líhnout žravý hmyz. Jelikož se sarančata řídí vlhkostí, která slibuje dostatek potravy, stahují se do Egypta sarančata i odjinud. Miliony a miliony nenasytných kobylek táhnou zpustošeným Egyptem a ničí poslední žalostné zbytky úrody. (Stejný případ postihl africký kontinent v roce 2004. Především v Gambii, Maroku, Mauretánii a Senegalu. A měl původ právě ve vyšší vlhkosti půdy vlivem předchozích intenzivních dešťů.) Devátou pohromu podle všeho zaviňuje opět činnost Théry a uvrhuje Egypt do temnoty.. Slunce Egypťanům mizí konkrétně vinou oblaku černého sopečného popela a dýmu, což teoreticky není nemožné. Druhá možnost je pouštní prach zvednutý do kilometrové výše jižním větrem chamsín. Háček ale v druhé možnosti je v tom, že tento vítr přichází pravidelně a Egypťany by jen stěží překvapil. Tak i tak, zdroj světla po tři dny zakrývá něco ze země, nikoliv z kosmu. Za desátou ránu, a poslední, při které umírají prvorození, si víceméně mohou Egypťané sami. Tradice společnosti starověkého Egypta upřednostňuje a zvýhodňuje prvorozené, především pak syny. A to i co se týče výživy. právě toto privilegované postavení je nejspíše objasněním desáté rány. Hlad táhnoucí Egyptem se samozřejmě projevuje na množství jídla, které lidé přijímají. Milovaným prvorozeným se však příděly nesnižují. Paradoxně právě to se jim mohlo stát osudným. Z jejich smrti se totiž podezřívá plíseň, která po předchozích ranách napadá obilí a po pozření člověkem může způsobit poměrně rychlou otravu. Když uvážíme, že prvorození Egypťané dostávají svůj díl jídla jako první a v daleko větším množství než ostatní, jsou mnohem více zasaženi toxiny z napadených zrn a jejich organismus je nemusí zvládnout. Historie o masových otravách toxickými plísněmi z obilí hovoří několikrát. Například ve 30. a 40. letech minulého století jsou tisíce případů hlášeny z Ruska. Je ale samozřejmě možné, že se události událi jinak či se opravdu jednalo o Boží zásah. :) Pokud jste dočetli až sem, tak děkuji a věřím, že se vám čtení líbilo. :) (26.04.2013) (menej) (viac)