Méditerranée, notre mer à tous
Obsahy(1)
Monumentálně zachycený život, příroda a obyvatelé v místech, kde se zrodily evropská civilizace a kultura. Další z velkých filmových projektů francouzského filmaře Y.-A. Bertranda (Home, Earth from Above, Human). Středomoří se stalo kolébkou západní civilizace. Vznikaly a zanikaly zde mocné říše. Nalezneme tady původ judaismu, křesťanství a islámu – ke kterým se dnes hlásí polovina lidstva. Ale zrovna tak se zde zrodilo vědeckého poznání. Dochází tu už po tisíce let k mísení obyvatelstva a kultur. Právě tady se lidé jako první naučili společnému soužití. Proč by se Středomoří nemohlo stát příkladem, z jehož zkušenosti by se poučily ostatní části světa? Název Středozemní moře znamená, že je to „moře uprostřed pevniny". Ale nebylo tomu tak vždy. Je zbytkem velkého oceánu, který před více než dvěma sty miliony let pokrýval velkou část zemského povrchu. Když se pak africká deska vydala vstříc eurasijské, začal se zmenšovat, až je obě tektonické desky zcela obklopily. V důsledku dávného mohutného nárazu se začaly zdvihat ostré vrcholy Alp a Pyrenejí a dodnes pomalinku rostou. Pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska, Pyreneje ve Španělsku, Alpy ve Francii a v Itálii, ale také řecký Pindos, turecký Taurus a pohoří Libanon ve stejnojmenném státě – Středozemní moře je obklopeno horami. Vznikla tak jakási přírodní kolébka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Záběry výborné, ale z komentáře je cítit příliš velká snaha o podporu migrace, přistěhovalectví, v rámci ,,hurá,, multi-kuti soužití. ,,Vždyť všichni věříme v jednoho Boha, vždy jsme se mísili, Marseille je krásnou ukázkou, že soužití může fungovat...,, :-)) Možná se měl spustit z těch výškových záběrů na zem, třeba v té Marseji. Možná by o tom soužití hovořil jinak, po tom, co by ho zmlátili a ukradli mu kameru. Vím o čem mluvím, já tam léta žil. ()
Vynikajúci dokument, ktorého sledovanie som si dokonalo užil. Prispel k tomu nielen široký historický záber, nádherné zábery z balóna, či lietadla, ale aj inteligentný komentár, ktorý divákovi sprostredkúva svojim úžasným hlasom Alfred Strejček. Pozitívne som vnímal aj fakt, že historický exkurz bol zakončený začlenením súčasnej "imigrantskej krízy" do diania v priestoroch okolo Stredozemného mora. ()
Bertrand u svých filmů používá schválně jemně depresivní monology. Mě to nevadí. Zastávám názor, že působení lidské činnosti na přírodu je potřeba vidět a né přehlížet. Dívat se na ty změny v průběhu let celý život právě jako Bertrand, tak ze mě skalní optimista také nebude. Úchvatné záběry jsou tu jakoby samozřejmé. ()
Hodně pěkný vobrázky, na který se nechalo koukat celou dobu. O zemích, který leží na okrajích tohodle "našeho" moře se toho člověk dozvěděl skutečně dost. Byla to takoá hodina dějepravy v kostce.Z některých záběrů se tajil dech, páč se krása přírody střídá s "krásou" civilizace, takže tady krásně můžeš vidět jak si žijou pěkně v panelácích jarabáci, turci, egypťáci, řeci. Né, že by to v Itálii nevo Španělsku vypadalo o hodně líp, ale tam ty panaláci sou fakt hnus. Jediný, co mi na tomhle dokumentu vadilo byly ty kecy o nábožentsví, sice sem se toho taky docela dost dozvěděl, ale poslouchat k těm krásnejm záběrům skoro pořád jen kecy o bozích mě prostě štvalo. Jinak hodně blízko k Earthu. ()
Už tak neskutečně kouzelné záběry života ve Středomoří pořízené dronem s vynikajícím výběrem hudebního doprovodu předčil pro mě naprosto uchvacujícím zážitkem čtený komentář Alfreda Strejčka. Chvíli jsem měla zavřené oči a zvuk jeho sametového hlasu jsem nechala pronikat do svého nitra. Hned jsem je pak otevřela, protože jsem nechtěla přijít o celkový vizuálně poslechový zážitek. Tak tohle je jeden z mnoha dokumentárních filmů, které mám moc ráda. ()
Galéria (19)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Všetky zábery vo filme okrem máp sú letecké. (Autogram)
- Ve 40. minutě dokumentu komentátor nepravdivě uvádí vrchol Římské říše v roce 27 př. n. l. Tento letopočet byl určen nejspíš kvůli nástupu vlády Augusta. Komentář doplňuje i vizualizace mapy. Británie byla však přičleněna k Římské říši až za vlády Claudia (41-54 n. l.). Největší územní rozmach Římské říše byl pak až za vlády Traiana kolem roku 117 n. l. (sardakutar)
Reklama