Méditerranée, notre mer à tous
Obsahy(1)
Monumentálně zachycený život, příroda a obyvatelé v místech, kde se zrodily evropská civilizace a kultura. Další z velkých filmových projektů francouzského filmaře Y.-A. Bertranda (Home, Earth from Above, Human). Středomoří se stalo kolébkou západní civilizace. Vznikaly a zanikaly zde mocné říše. Nalezneme tady původ judaismu, křesťanství a islámu – ke kterým se dnes hlásí polovina lidstva. Ale zrovna tak se zde zrodilo vědeckého poznání. Dochází tu už po tisíce let k mísení obyvatelstva a kultur. Právě tady se lidé jako první naučili společnému soužití. Proč by se Středomoří nemohlo stát příkladem, z jehož zkušenosti by se poučily ostatní části světa? Název Středozemní moře znamená, že je to „moře uprostřed pevniny". Ale nebylo tomu tak vždy. Je zbytkem velkého oceánu, který před více než dvěma sty miliony let pokrýval velkou část zemského povrchu. Když se pak africká deska vydala vstříc eurasijské, začal se zmenšovat, až je obě tektonické desky zcela obklopily. V důsledku dávného mohutného nárazu se začaly zdvihat ostré vrcholy Alp a Pyrenejí a dodnes pomalinku rostou. Pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska, Pyreneje ve Španělsku, Alpy ve Francii a v Itálii, ale také řecký Pindos, turecký Taurus a pohoří Libanon ve stejnojmenném státě – Středozemní moře je obklopeno horami. Vznikla tak jakási přírodní kolébka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Vynikající dokument o celém středozemním pobřeží, který je plný překrásných záběrů na nejdůležitější města, letoviska či území každé země, jenž se u moře nachází. Ke každé zemi i k danému místu je spousta informací, avšak těch nejdůležitějších, a tak se lehce zapamatují. Celým dokumentem tak kontrastují země tří světadílů - Evropy, náboženské Asie a chudé, vyprahlé Afriky. [431. hodnocení, 24. komentář, 88%] ()
Moře nás všech je možnost, jak poznat dovolenkové destinace jako Egypt z jiné a možná ještě zajímavější perspektivy a to nejen proto, že záběry z nebes jsou podmanivé. Přijde mi, že krásu při pohledu z výšky získávají stejně tak slumy i uranové doly, pohled z nebes je prostě krásný a jen naše povědomí o stavu věcí tomu dává jiný rozměr. V tomto příkladu dává jiný rozměr hypnotický a laskavý hlas A. Strejčka a ještě více obsah jeho sdělení, v němž se spojuje historie a aktuální sociální témata. Kromě ptačí perspektivy totiž autoři zvolili zajímavý koncept pojmout celé Středomoří jako kolébku lidstva a jít v jeho stopách znamená začít Egyptem, který dal světu obilí, aby se ve století 21. stal jeho největším světovým dovozcem, Libanonem, který dal světu mořeplavectví a písmo, aby pak přenechal místo světové velmoci Řecku a tak dále až do současnosti... ()
Osmdesátiminutové pohlazení na duši, které je z větší části zprostředkováno pomocí záběrů z určité výšky, takže nadhled nefiguruje jen z pohledu vizuálního, ale také z pohledu doprovodného komentáře, protože historické a geografické souvislosti jsou vysvětlovány nádherně. Dalo by se říct, že pro Evropana povinná četba! Skvělé! ()
Bertrand u svých filmů používá schválně jemně depresivní monology. Mě to nevadí. Zastávám názor, že působení lidské činnosti na přírodu je potřeba vidět a né přehlížet. Dívat se na ty změny v průběhu let celý život právě jako Bertrand, tak ze mě skalní optimista také nebude. Úchvatné záběry jsou tu jakoby samozřejmé. ()
Veľmi pôsobivý dokument, nie o mori, ale o živote ľudí okolo Stredozemného mora. Časovo zaberá obdobie od dávnych vekov začiatkov civilizácie až po dnešok. Najskôr ide o získavanie obživy, pestovanie obilia a obchodné cesty po mori, neskôr sa dáva dôraz na náboženstvá, ktoré vznikli v Stredomorí. Judaizmus, kresťanstvo a islam vychádza z jediného Boha a pritom má toľko obetí pri konfliktoch medzi sebou navzájom. Film obsahuje výlučne letecké zábery, to ma dosť prekvapilo, a nie sú to zábery hocijaké. Čo scéna, to umelecké dielo, prejdeme si, teda polietame si po všetkých dôležitých mestách a miestach Stredomoria a okolia. Komentár v českej verzii číta Alfred Strejček, jeho „dokumentárny“ hlas by som dokázal počúvať aj bez obrazu. Mierové a ekologické posolstvo filmu vyznieva trochu depresívne, keď si človek uvedomí dnešnú situáciu, a záver venovaný Líbyi a utečencom tomu nahráva. –––– Olivovník není jen strom, je to symbol. Středomoří končí v místech, kde už nerostou olivovníky. ()
Galéria (19)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Ve 40. minutě dokumentu komentátor nepravdivě uvádí vrchol Římské říše v roce 27 př. n. l. Tento letopočet byl určen nejspíš kvůli nástupu vlády Augusta. Komentář doplňuje i vizualizace mapy. Británie byla však přičleněna k Římské říši až za vlády Claudia (41-54 n. l.). Největší územní rozmach Římské říše byl pak až za vlády Traiana kolem roku 117 n. l. (sardakutar)
- Všetky zábery vo filme okrem máp sú letecké. (Autogram)
Reklama