Posledná pevnosť

Film z roku, kedy sa veľa zmenilo a pre mňa je symbolom toho, že v USA je niečo zhnitého a skutočné hodnoty sa stratili. Má to byť symbol, že skutoční vodcovia nakoniec vždy predčia tých zlých. Avšak ako prevzatie väznice to je veľmi hlúpe. Dbá to skôr na nejaké patetické reči, prípravu akosi vynecháva pre záverečnú veľkolepú scénu, ktorá má byť prekvapivá. Všetky tie týrania boli slabé, skutočnosť je totiž desivá. Takéto prebratie väznice je dosť naivné, najmä, čo sa týka USA. Takisto aj väzni, ktorí tak veľmi počúvali svojho generála, nikto nezradil. Plus taktiež slabí väznitelia. To záverečné vyvesenie vlajky a ústupok vojakov, to bolo romantické, hrdé až poetické, som mu to však ochotný odpustiť. Celkovo to však nie je žiadny ukážkový film, len hovorí o spravodlivosti, cti a oddanosti. (20.09.2012)

Skvělý psychologický souboj odsouzeného generála s vojenským teoretikem, jenž řídí věznici, kam byl slavný generál poslán odpykat si svůj trest. Výborný Robert Redford v podle mě velmi podhodnoceném dramatu. Brubaker to sice není, ale pokud můžu, pokaždé se v televizi na Poslední pevnost rád podívám. (04.02.2024)

Úžasný snímek. Z technického hlediska se jedná o dokonalou podívanou...ale nejen z něho. Robert Redford je na stará kolena skvělý a stále dost sympatický, další úžasnou figurkou je i James Gandolfini. Krom toho se musím přiznat, že tak úžasně heroické scény jsem již dlouho (možná i nikdy) neviděl. Zaručeně nejlepší scénář Grahama Yosta (Speed, Broken Arrow...). (21.12.2002)

Má to spád, je to akční, pár scén je dobrých. Ale něco tomu zkrátka chybí a předem je to čitelné. Už jsem to asi jinde zmínil. Mám rád filmy z vězeňského prostředí. Ten uzavřený prostor, omezená svoboda, hierarchie vězňů i ne vždy spravedliví dozorci, to vše tvoří koktejl možných dramat jednotlivých odsouzených. Redford coby generál, kterému to v jedné akci nevyšlo a zařvalo mu příliš mnoho chlapů je umístěn do běžné věznice (no už toto trochu skřípe). Zde hned od prvopočátku sledujeme obavu ředitele věznice (skvělý Gandolfini) z možných problémů z nástupu nového vězně typu - generál. Eugen Irwin totiž sálá charismem, nepoddajností a tvrdostí a ředitel už při přijímacím pohovoru ze sebe před ním udělá pitomce ač se mu snaží dokázat, kdo tu teď bude velet. Obavy se projeví ihned, protože Redford si okamžitě získá skoro všechny vězně...... Potud by to šlo, dále nebudu spoilerovat - další akce strácejí na reálnosti a závěrečná bojová vřava, kde chybělo jen odpálení atomovky mne přesvědčila, že je to max na tři hvězdy. Amíci jsou zkrátka prdlí a salutování vlajce prostě milují. Robert Redford se tu trochu umázl, toto není film jeho formátu. Nicméně na neděli večer proč ne. * * * (10.12.2011)

Aj keď hodnotenie z mojej strany by k tomu mohlo navádzať, Posledná pevnosť určite nie je ten typ filmu, pri ktorom sa nudíte od začiatku až do samého konca a jedinou motiváciou pre dopozeranie je len dobrý pocit sprevádzajúci hodnotenie snímky v tu prítomnej databáze. Prvá polovica filmu je totiž viac než dobrá a hodnotiť celok len podľa nej by znamenalo navýšiť počet hviezd minimálne o dve. Avšak postupným vyhrocovaním celého deja a približovaním k veľkolepému finále (ktoré si po konečnom zúčtovaní takéto označenie nezaslúži ani náhodou) ide celý dobrý dojem "do kytek". Dôvody na to sú dva. Prvým z nich je príčina vzbury. Nech sa na mňa scenárista ani väzni, ktorí sa cítili tak ukrivdene, no postava veliteľa väznice je trebárs v porovnaní s jeho kolegom Nortonom zo Shawshanku len jeho slabým odvarom a celé povstanie bývalých šíriteľov demokracie v krajinách s nadmerným výskytom ropných ložísk tak nie je postavené na pevnejších základoch, čím pôsobí skrátka umelo. Ani to by však nevadilo, keby bola vzbura aspoň kvalitne spracovaná. Ale kdeže! Pán scenárista si najskôr asi povedal, načo sa snažiť objasniť aspoň prípravy vzbury, nech nevznikajú zbytočne nelogické pasáže (väzni spoza rohu odrazu vytiahnu obrí katapult, to ako vážne?), veď je to absolútne nepodstatné, hlavne že bude divák pri sledovaní úprimne hrdý na oddaných amerických vojakov salutujúcich aj počas vykonávania veľkej potreby. A tak na každom mieste, kde asi došli akékoľvek inteligentné nápady, bol scenár zaplátaný doslova smiešne vyznievajúcim americkým patriotizmom, ktorému korunu na záver dodáva dychberúci výkon Roberta Redforda, ktorý s rozstrieľaným hrudníkom z posledných síl vztýči americký zástavu (ospravedlňujem sa všetkým, ktorí ešte nemali tú česť uprieť zrak na toto dielo a môj komentár ich pripravil o prekvapenie na záver). Takže na záver už len trikrát hurá statočným americkým vojakom a neznámemu režisérovi (týmto sa chcem "veľmi" "pekne" "poďakovať" slovenským televíziám za strihanie záverečných titulkov za účelom obohatenia ich už beztak pestrej ponuky reklám) slovenského dabingu, ktorý sa nesnažil o žiadne absurdné kreácie a pri Redfordovi a Gandolfinim zachoval ich dvorných dabérov. (40%) (06.06.2014)