Robinson Crusoe

„Až sa chvejem, keď si pomyslím, že tu budem bez neho.“ Ďalší Robinson Crusoe? A prečo nie. Na príbeh na temnom ostrove stroskotaného otrokárskeho hrdinu (strašne nudnej, nezáživnej a prestarnutej) knihy Daniela Defoea sa dá pozerať rovnako donekonečna, ako na osemdesiate filmové spracovania doktora Jekylla, pána Hydea, Ostrova pokladov, či Baskervillského psa. Adaptácia z roku 1988, s Aidanom Quinnom je nakrútená rovnako neoriginálne, ako uspokojujúco. Dej sa odvíja sa v duchu odškrtávania povinných scén z románu. Plavba. Búrka. Ostrov. Samota. Pes. Zvykanie si. Kanibali. Piatok... Mne to stačilo :-)) (23.03.2009)

Známy Defoeov román síce prevedený trochu odlišne, možno menej dobrodružne, ale napriek tomu je dostatočne zapamätateľný, aj so svojim hlavným hrdinom Aidanom Quinnom. Aj vďaka dĺžke trocha skáče v deji a napr. nevidíme, ako si z ničoho postaví niečo, necítime väčšie útrapy a bolesti hl. hrdinu. Ostrovné prostredie však pôsobí autenticky, žiadna dovolenková destinácia s palmami a podobne. (18.08.2022)

Pokud budu hodně vážit slova, tak napíšu, že se jedná o velmi, ale opravdu o velmi svérázné pojetí známého příběhu. Celý film na mě působil dojmem naprostého amatérizmu. V nejlepším případě nízkorozpočtovým filmem. Práce kamery, volba záběrů, nasvícení scén byly podle mě naprosto nulové. Mnoho scén je zabíráno do protisvětla, takže sledování děje připomínalo spíš stínové divadlo. Herecké výkony veškeré žádné. Jednu hvězdičku jsem dal za myšlenku, že zachráněný domorodec se nemusí automaticky a okamžitě stát zachránci přítelem. Děj filmu byl povětšinou velmi nudný. Zajímavé věci, které mohly být nositeli zajímavého děje, byly zcela vypuštěny. (26.07.2014)

Podivné zpracování Robinsona. Pobožný a otrokář? No, divné. Otroci, co jdou na porážku a nehnou ani brvou, když už ani o útěk se nepokusí? No, divné. Robinson, který se pohybuje často bezdůvodně jako blázen? No, divné. Celou dobu nic a najednou má Robinson plno hus, poté si bez problémů postaví loď (ale asi měl teda dost sekyr), je na pustém ostrově, ale jen tak si vyhodí bez užitku košili do moře, soužití s černochem taky podivné, ... no, zkrátka celé to bylo nějaké podivné... (09.08.2020)

Proslulý román Daniela Defoa je pro mnoho filmařů bezednou studnicí, z níž však většinou pohříchu čerpají vždy, když (použijme snookerového termínu) chtějí zahrát na jistotu. Skuteční mistři jako Buňuel a Látal ovšem dokázali, že i Příběh námořníka z Yorku nabízí živnou půdu osobitým autorským interpretacím. K oběma jmenovaným můžeme s hrdostí přiřadit i Caleba Deschanela (původním povoláním kameramana, avšak také jednoho z těch, kteří, když bylo v Twin Peaks nejhůře, dokázal laťku nastavit zpět do správné polohy). Robinson Crusoe v Deschanelově podání, je jakožto člen posádky otrokářské lodě kdesi počátkem 19. století zbaven takřka všech romantických a humanistických poselství. Jeho setkání s "Pátkem" tak spíše než historku o břemeni bílého muže nabízí mnohdy pikantní pohled na střet kultur. (27.02.2008)