Sväté srdce

Myslím, že tohle není film pro mě. Nejsem ani imperialistická podnikatelka s pohnutým dětstvím, ani zapálený mysteriózní křesťan. Celý film je jako reklamní agitka na křesťanství. Rozdáme se a budeme spokojenější a lepšími lidmi. Myšlenka je to hezká, zpracování horší. Celý film na mě působil děsně lacině, se zmateným scénářem a nezajímavou režií. Naladění na tajemnou notu je rušivé a navíc to nemá atmosféru. Nejhorší na všem jsou ale postavy. Téměř všechny postavy jsou nesympatické, Benny až extrémě. Jak se objevila, otevírala se mi kudla v kapse. Nemám pocit, že přes takového haranta vede cesta k sebepoznání a k prozření. Jedinou celkem sympatickou osobou byla Irenina nechamtivá teta a to jen proto, že je to alkoholička. Finále tomu všemu nasazuje trnovou korunu, jelikož vypadá jak vystřížené z propagačního videa nějaké sekty... (24.09.2008)

asi bych neměl hodnotit, poněvadž jsem to po chvíli vypnul. hrozný. tak čitelný...... ale měl jsem pravdu??? opravdu to vyústilo v to, co jsem myslel?..... jooooo byznysmenka přetavená vnitřním drásáním, pochopením podstaty a trochy toho lidství v hotovou svatyni.... hm. moc pěkný. opravdu... ale ten barák byl pěknej. (24.09.2008)

Takhle to dopadne, když se Turek rozhodne točit o křesťanských hodnotách, z nichž většinu chápe z rychlíku a četby Wikipedie o svatých. Vychcaně vypočítavý feministický film, který polemizuje s Dostojevského Idiotem a s tím, zda skutečně stačí mít jen zcela dobré srdce. Některé scény mne svou přehnaností až vyloženě urážely. Jako - nemám nic proti pomoci druhým lidem, víře, sebeobětování, ale v tomhle podání si to nezadá s těmi nejnepovedenějšími náboženskými agitkami (vždy si pak vzpomenu na Troškovu parodii "Ach bóže, ach bóže...") a ta scéna, kdy jde metrem a doslova se rozdá, měla být asi tím nejemotivnějším ve filmu, ale mně osobně přišla směšná svou doslovností a snahou o kapesníčky... Cesta do pekla bývá někdy dlážděna dobrými skutky, a tenhle film je toho žel příkladem. Chápu, co chce říct, ale říká to tak polopaticky a úlisně, až má spíše opačný efekt. (23.11.2020)

O vystúpení z behu doby orientovaného ziskom prostredníctvom duchovnej premeny. Celý proces spúšťa snaha dešifrovať písomný odkaz mŕtvej matky a následné zoznámenie sa s malou zlodejkou. Pribúdajúce dejové línie ostávajú nedovysvetlené, čo je celkom fajn. Horšie je, že spôsob nakrútenia je príliš okato v službách agitačného posolstva. Až tak, že po skončení som chvíľu uvažoval, či tento film nepresadila ako súčasť marketingového ťaženia časť katolíckeho kléru. Nasladkasté hudobné motívy a svieže tváre hlavných predstaviteľov totiž odkazovali skôr k posolstvám časopisov typu Strážna veža. Dlho som preto neveril prerodu zaneprázdnenej, úspešnej podnikateľky bez úcty k akýmkoľvek hodnotám, okrem hodnoty peňazí, v slúžku biednym a porazeným. Až pohľad v očiach Barbory Bobuľovej v závere ma presvedčil. Síce s iným vyústením ako ponúkal film, ale predsa. Psychiatrička podľa mňa neodhadla diagnózu a v prípade hlavnej hrdinky išlo o bipolárnu afektívnu poruchu. Svedčilo o tom nielen zvláštne svetlo v očiach, ale hlavne vyzliekaco - rozdávacia scéna v metre. (24.09.2008)

Já se přiznám, že jsem celou dobu moc dobře nechápal, o čem to vlastně je. To byl asi dáno tím, že jsem se dost nudil, jelikož mě film moc nevtáhl. Bylo tam na mě až příliš mnoho motivů, k tomu ještě pospojovaných chvíli rádoby tajemnými a mysteriózními, chvíli srdceryvnými nitkami. Když už to začalo krystalizovat do jakési finální, ač třeba klišovité, přece jenom nějaké podoby, přišlo zmíněných posledních deset minut a v nich zase ten podivný kompot. Ten ve mně bohužel nechal hořkou pachuť. Nic moc, měl jsem si radši pustit dvdčko. (23.09.2008)