Réžia:
Dušan KleinScenár:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (viac)Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(viac)Recenzie (55)
Tenhle film mi po shlédnutí před mnoha a mnoha lety v živé paměti vězel ještě pěkně dlouho. Možná jako žádná jiná detektivka... Po novém shlédnutí po těch dvaceti letech se mi zároveň potvrzuje původní dojem, že jde o nadprůměrnou, velmi slušně napsanou, zrežírovanou a zahranou záležitost a zároveň jsem trochu zklamán. Výprava je vskutku zoufale televizní, i když je fajn, že poměrně výrazná část je točena v reálných exteriérech a interiérech. A pak mi taky šíleně lezlo na nervy, jak všichni mluví naprosto a předpisově spisovně. Celkový dojem: 70% ()
Na téhle jinak nezajímavě zpracované televizní detektivce je udivující jiná věc: Dvakrát tu zazní slavná Amapola od Ennia Morriconeho z filmu Tenkrát v Americe. V titulcích o Morriconem není ani zmínka, místo toho je zde pod hudbou podepsán Zdeněk Marat, který pro Dušana Kleina napsal hudbu k prvním třem Básníkům. Je neuvěřitelné, že tahle masivní krádež normalizační Československé televizi prošla úplně v pohodě. ()
Příjemná televizní detektivní inscenace z pátrajícím Jiřím Bartoškou ´amatérem´ a Rudolfem Hrušínským coby kriminalistou v důchodu. Námět o amatérských pátračích byl za normalizace používán velmi často a nejen ve snímcích pro televizi. Tento se ničím neodlišuje a tak ho nelze opomenout. Velice klidné tempo sice uspává, ale to už je takový neduh inscenací. Příběh je zajímavý a vcelku dobře i napsaný. Velice to však po technické stránce kazí flashbacky, které vytvářejí obraz, jakoby byl divák náhle omámen nějakými halucinogeny. Jinak to asi ve své době udělat nešlo. Na celém snímku je příjemné vidět skromného ´Rudlu´, který je tu ze všech ve svém projevu naprosto nejlepší. Tento televizní počin rozhodně patří do zlatého televizního fondu. ()
Po opětovném shlédnutí musím snížit hodnocení. Na celé 4* to není, tak 3, 5 *. Tento TV film není vůbec špatný, ale připadá mi, že z námětu šlo vytěžit více, leč to by asi musel režírovat někdo jiný. Pan Klein je nepochybně velice dobrý řemeslník, ale do extraligy mu něco chybí. Přitom je s podivem, že romány Hany Proškové, dle mého úsudku královny české detektivky, nebyly více využity. Její psychologické příběhy (často z prostředí okraje společnosti, plné podivínů a svérázných postav) s dvojicí originálně nesourodých detektivů - stárnoucím a staromládeneckým kapitánem kriminálky (R. Hrušínský zde byl obsazen skvěle) a neúspěšným, na hranici normality balancujícím výtvarníkem na volné noze (zde mi Jiří Bartoška připadal jako přílišný a životem neomletý švihák) - by mohly být skvělými náměty. ()
Výtečná herecká skvadra se potácí na poli příběhu z prstu vycucaného, s místy nefunkčními dialogy a vůbec tomu nepomáhají flashbacky, které působí magořivěji než-li imaginace koksem sjetého Kokršpaněla Anglického. Hrůzností samou o sobě je naprosto se nehodící hudba, která dosti často podráží snahu o vytvoření té správné atmosféry, což je velká, převelká škoda. Mimochodem, hlavní postava je malíř, který neumí malovat, jeho výtvor je hrozná patlanina a postava bývalého policisty Vašátka (ehm, ehm) tvoří věci o třídu lepší. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (4)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
Reklama