Réžia:
Dušan KleinScenár:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (viac)Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(viac)Recenzie (55)
Zrcadlo nenávisti aneb Kocour v čižmách po moravsku. V tomto kúsku nevyšlo autorom asi nič z toho, čo pôvodne zamýšľali. Azda až na rafinovaný spôsob popravy jednej z obetí. Tá dostala megapuchíř potom čo sa zašprajcovala s párom čézetpé (Čeljabinské gumárenské závody) o veľkosti 58 v posteli, z čoho následne chytila na hlavu a zomrela. Mal som dojem, že dejová línia sa odohrávala v rovine fantasmagorických preludov za striedania pseudohalucinácii, v ktorých dominovali zábery "zoomujúce" gigantizmus ortopedickej pomôcky. Keby ju recyklovali, získali by dva nafukovacie člny, 20 párov pneumatík na celý seriál veľkej ceny či nepreberné množstvo pršiplášťov. Prostredie tv-inscenácie tiež nedodalo na hodnovernosti snímku a ak pripustíme, že malo ísť o krimi, tak čo potom v príbehu hľadali tie topánky a s nimi súvisiace žlté zábery navodzujúce atmosféru starých čias. Až tak starých, že snímok môže konkurovať najslávnejšiemu filmu Karla Zemana. Trhavé pohyby topánok a šialené ručanie obete pripomínajúce scény bitiek z konkurenčného snímku dodávali deju nádych komédie, ak nie paródie. Ide jednoznačne o štúdiovku s prvkami amaterizmu na každom kroku. Jediná hviezda za Rudolfa Hrušinského, ktorý dúfam nemal poňatia o čom je reč a hral si svoje. ()
Až morgianovsky laděný temný, detektivní příběh, který funguje sice jen napoprvé, jako každý podobný snímek, ovšem ten první efekt je zde výborný. Narůstání děje a poodkrývání tajů, je skutečně hodné mistra československé dramaturgie, který se zde zhostil samotného scénáře a D. Klein měl již v této době nakročeno ke svému režisérskému vrcholu . Zbytek dolaďují elitní herci. Jak napsala Snorlax, "flashbacky" byly skutečně podivné...i hudebně. Nicméně i tak se jedná o výbornou záležitost. ()
Výtečná herecká skvadra se potácí na poli příběhu z prstu vycucaného, s místy nefunkčními dialogy a vůbec tomu nepomáhají flashbacky, které působí magořivěji než-li imaginace koksem sjetého Kokršpaněla Anglického. Hrůzností samou o sobě je naprosto se nehodící hudba, která dosti často podráží snahu o vytvoření té správné atmosféry, což je velká, převelká škoda. Mimochodem, hlavní postava je malíř, který neumí malovat, jeho výtvor je hrozná patlanina a postava bývalého policisty Vašátka (ehm, ehm) tvoří věci o třídu lepší. ()
Příjemná televizní detektivní inscenace z pátrajícím Jiřím Bartoškou ´amatérem´ a Rudolfem Hrušínským coby kriminalistou v důchodu. Námět o amatérských pátračích byl za normalizace používán velmi často a nejen ve snímcích pro televizi. Tento se ničím neodlišuje a tak ho nelze opomenout. Velice klidné tempo sice uspává, ale to už je takový neduh inscenací. Příběh je zajímavý a vcelku dobře i napsaný. Velice to však po technické stránce kazí flashbacky, které vytvářejí obraz, jakoby byl divák náhle omámen nějakými halucinogeny. Jinak to asi ve své době udělat nešlo. Na celém snímku je příjemné vidět skromného ´Rudlu´, který je tu ze všech ve svém projevu naprosto nejlepší. Tento televizní počin rozhodně patří do zlatého televizního fondu. ()
Solidní televizní kriminálka s detektivem amatérem a téměř mysteriózním obsahem, která se zaměřuje na psychologickou stránku zločinu a otázku, nakolik může justice postihnout všechny formy zločinu a nakolik jsou otázkou svědomí. Jeden z případů, kdy příslušný žánr nebyl zasažený ideologií reálného socialismu. Celkový dojem (s ohledem na televizní charakter dílka): 70 %. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (4)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
Reklama