Ima, ai ni jukimasu

Je to výborná romantická dráma z japonskej produkcie. Má skvelý príbeh o mužovi a jeho synovi, ktorým pred rokom umrela žena a zároveň matka. Otec rozpráva synovi rozprávku, podľa ktorej by sa mala vrátiť v období dažďov, no to sa aj splní a skutočne sa vráti späť, no na nič si nepamätá, ale aj tak vytvoria zase úplnú rodinu, v ktorej sa majú všetci radi a našťastie to vyzerá, že obdobie dažďov bude ešte dlho. So spracovaním som veľmi spokojný, úvodná dvadsaťminútovka dobre zobrazí vzťah otca a syna a obaja si ma hneď získali, ale po príchode matky ide kvalita ešte vyššie a na toto sa skvelo pozerá, celé je to tak krásne nevinné a aj napriek tomu výraznému fantasy prvku úplne prirodzené, skvelo sa pozerá aj na vzťah matky so synom, no hlavne medzi manželmi, no vrcholom filmu sú pre mňa jasne scény z minulosti, či už ako sa postupne zoznamovali, ale hlavne môj veľmi obľúbený prvok, ukázanie rovnakých scén z rôznych pohľadov, najprv z mužovho, ktorý celú situáciu vnímal po svojom a v záverečnej časti aj z jej, čo je tu perfektne podané. A chválim aj celý záver a pár zaujímavých prvkov ako napríklad dlhodobá objednávka torty. Herecké obsadenie je perfektné, hlavnú pochvalu si samozrejme zaslúži dokonalé hlavné duo, teda úžasná Yuko Takeuchi, ale aj skvelý Shido Nakamura vo svojej nie práve zvyčajnej úlohe, skôr som zvyknutý na tie drsnejšie, ale túto zvládol nemenej kvalitne, nič nemôžem vytknúť ani ich synovi a poteší aj tých pár menších postáv, ktoré tu majú svoj význam, ako postava doktora alebo mužovej kolegyne. Réžia a technická stránka sú dokonalé, celé to pôsobí tak krásne civilne, že to ani nemôže sklamať. Plné hodnotenie tomuto filmu ušlo len veľmi tesne, za to môže hlavne to, že za tými najlepšími scénami z minulosti už zvyšok filmu čiastočne zaostáva, ale to je jedno, inak sa tomuto filmu ani nedá čo vytknúť, skvelo natočené, zahrané, napísané a rozhodne nezabudnuteľné. 83% (05.08.2012)

Přenádherný příběh, tak plný opravdové lásky, smutku i prchavého štěstí, že se hrdlo svírá dojetím a slzy kanou. A přitom jsem, na rozdíl od amerických romancí neměl pocit, že se mnou tvůrci hrají hru na slzy prostřednictvím herců, kteří hrají něco o citech. Krásný film, který jsem si zamiloval stejně jako jeho hrdiny, možná jeden z nelepších, jaké jsem kdy viděl.. (07.09.2006)

Priznám sa, úvodné minúty ma moc nepresvedčili, no zakrátko ma tento romantický príbeh s netradičným fantasy motívom celého pohltil. Japonci skrátka vedia ako zaujať diváka, hlavne po obsahovej stránke, myšlienkou i pointou. Aké by to bolo keby sme dostali možnosť ešte raz a naposledy rozlúčiť sa s našim milovaným? Možno sa to niekomu bude zdať príliš sentimentálne a silené, hlavne ku koncu, ale to k tomu skrátka patrilo, aspoň v tomto prípade určite. Veľmi milo ma prekvapil aj samotný záver. Mám veľmi rád príbehy či už romantické alebo z iného žánru, kde na tie isté udalosti nazeráme aj optikou toho druhého, napr. film Má ma rád, nemá ma rád (2010) bol v tomto smere presne rovnaký. Nádherné uzavretie smutno-pozitívneho príbehu, cvak.... skladačka zaklapla a je koniec. Výborná záležitosť. 80/100 (09.05.2017)

Milý film se slibným námětem, trpící klasickými sladkobolnými neduhy. Rodinka jak z obrázku, jejíž démoni jsou opatrně představeni a samozřejmě zahnáni, místy bředne v kýčovitých momentkách, což lehkosti zbytku filmu moc nesluší. Příběh je krásně odříkaný, i když nezasáhl a silný prožitek nenabídl, což při potenciální síle dané tematiky zamrzí. Vizuál hezký, protivná mi byla tentokrát hudba. Mám chuť ponechat bez hodnocení, spravedlivé mi nepřijdou tři ani čtyři hvězdičky. 7/10 (10.01.2010)

Už od samého začátku, kdy nám to představí pochmurnou zápletku podpořenou teskným pianovým soundtrackem, je naprosto jasné, jaké to celé bude - nenáročné, vyděračské, plné ubrečených a "emotivních" scén. Takže mě to začalo dost děsit a když se Mia vrátila, popadla mě panika z toho, že na mě čeká japonská, lehce fantasy verze jihokorejských Vzpomínek na lásku (které považuji za jeden z nejvíce vyděračských filmů vůbec a osobně ten film vůbec nemám rád), ale nakonec jsem to dokázal dokoukat bez větších problém a byl jsem i mile překvapen z toho, že to až tak vyděračské nebylo. Ono to je taky tím, že se mi to povedlo brát jako pohádku, kterou to je a naštěstí i na ni to není až tak emočně přehnané, jak jsem se obával. Samozřejmě to do jisté míry pořád vyděračské je, stejně tak i kýčovité, v závěru i s krapet přehnaným, byť docela originálním zvratem (a ty slunečnice mě popravdě rozesmály nahlas, vzpomněl jsem si při nich na volební spoty KDU-ČSL, které zase vždycky vypadaly jako z obálky Strážné věže) a postrádá to jakoukoli myšlenku, stejně tak mě to minulo i emočně. Ale jako pohádka to pořád ještě ušlo, nijak výrazněji mě to nenudilo a zvládl jsem to bez následků, takže i když to rozhodně není film, který bych potřeboval vidět znova a který by mě měl šanci jakkoli oslovit, i tak nemám problém mi ty tři hvězdy dát. Slabé 3* (06.03.2023)