Odpočítávání

|| Scenár: Oren Moverman, Peter Woodward | Produkcia: Marco Weber, Caldecot Chubb | Distribúcia: Senator U.S. | Rozpočet: ? $ | Tržby: 5,483,534 $ || Vypočúvanie bez servítky. Nekonečný boj v morálnych otázkach, bádanie hraníc ľuĎskej mentálnej výdrže pred fyzickým koncom. Výborný SL Jackson, presvedčivý Michael Sheen, rozporuplné charakterové stvárnenie role Carrie-Anne Mossovou - možno aj kôli nedotiahnutému scenáru... Ale aj tak výborný kus. (20.05.2012)

Pohled na otázky terorismu z jiného úhlu je fajn, dokonce moc fajn. Odborník na extrémní výslechy a agentka FBI mají zlomit zadrženého teroristu – ona používá tradiční „lidské“ postupy, on „nelidské“ mučení. Oba jsou na stejné lodi, i když jsou naprosto odlišní. A nakonec z vyšetřovacího týmu nejenom právě agentka je ochotná obětovat své zásady pro dobro většiny. Námět je skutečně zajímavý (dokáže mučení jednoho vyvážit životy milionů?), ale celkový dojem sráží několik banálních situací. Líbila se mi nevyzpytatelnost děje, jeho nejednoznačnost, ale když ze sebe Samuel L. Jackson při dopadení manželky zadrženého vyhrkne, že tohle je ta poslední šance ke zlomení atentátníka a že to nikdo nesmí posrat, tak jsem se domníval, že to následné je pouze dobře sehraná hra!! Ale když mimo jiné onu manželku podřízne jako prase na porážce nebo když jeden z hlavounů vytáhne bouchačku a nechá se o ní teroristou školácky obrat, tak můj zájem o tenhle ryze americký výlet výrazně klesá (ostatně celé jednání armádních představitelů je poměrně k smíchu). Prostě druhá polovina, ve které jsou paradoxně ty nejsilnější momenty, s nevyvratitelnými logickými lapsy vypadá jako šitá někde v poklusu.. Herecky nadprůměrné!! Velká škoda.. (30.07.2011)

Morálka vs. bezpečí státu. Samuel L. Jackson vs. Carrie-Anne Moss. A do toho všeho bravurní Michael Sheen. Tenhle film mě jednoduše odrovnal. Nejen svým přesahem, ale hlavně svým vyzněním. Lidé jsou sobci, kteří chtějí bezpečí, ale jak daleko jsme ochotni zajít? SPOILERY!!! Budeme mučit nejen teroristu, ale i jeho ženu či děti jen proto, aby se zachránily další ženy a děti? Je zde otázka morálky vůbec na místě, když mají umřít milióny lidí? A padnou-li morální zábrany, stanou se z nás zvířata, protože to podporujeme? KONEC SPOILERŮ! Tohle vše zde najdete. Agentka, které chce jen, aby vše šlo "lidskou" či právní cestou (výtečná Carrie-Anne Moss), profesionální "mučitel", který chce jen slyšet pravdu a je pro ni ochoten udělat cokoliv (dokonalý až mrazivý Samuel L. Jackson) a jeden terorista, který chce, aby mu jeho plán vyšel (geniální Michael Sheen). Je to fakt už dlouho, co mi hodina a půl uběhla takhle rychle. Já tím filmem přímo žil a chtě nechtě, plný počet musím udělit. P. S. Mimochodem, budete-li se dívat pozorněji, uvidíte, že ten film není vůbec anti-muslimský, ale spíše anti-moralistický. P. S. 2. A kdo by zde chtěl vykřikovat něco ve stylu "je to sice fajn, ale tohle by se nikdy nemohlo stát, Amíci si zase věci přibarvují, ať to má šťávu…" a podobné řeči, ať si vzpomene na ne zas tak dávné události... (27.12.2010)

Velmi vydařené ztvárnění naší současné posedlosti násilím, na které jsme schopni se ale dívat pouze na televizní obrazovce, a tak vůči němu otupět. Přestože jsme dennodenně zahlcováni informacemi o teroristických útocích nebo válečným zpravodajstvím, jsou tato data natolik odosobněná (televizní noviny k večeři proložené "zvířátkem nakonec" nebo strohá čísla mrtvých v novinách při ranní kávičce), že nejsme schopni si naplno uvědomovat jejich dopady. Války, a koneckonců i terorismus, se staly něčím, co je spíše realitou "tam někde", v bezpečném světě za obrazovkou a my sami spíše pociťujeme na vlastní kůži opatření (omezování svobod), která z nich vyplývají. Tuto absenci násilí a vzrušení v našem životě si pak musíme kompenzovat sledováním akčních filmů a seriálů, které nám alespoň zprostředkovaně umožňují stát se na chvíli buď lovcem, nebo lovenou obětí (případně obojím najednou), a zažít tak příval adrenalinu. Jenže tato náhražková forma prožívání vede k tomu, že v našich skutečných životech přestáváme rozlišovat mezi realitou a filmem (11. září i Armageddon většina z nás "prožila" na obrazovce, jsme si jisti, že mezi tím zpětně opravdu dokážeme najít podstatný rozdíl?), a tak fikci až příliš zabudováváme do našeho světonázoru, a naopak skutečnost podvědomě zasunujeme do pozadí jako další díl nekonečného seriálu na pokračování. Násilí, mučení, agrese, vraždy - to vše je sice v nějaké povrchní formě součástí našich životů, ale je to pro nás nemyslitelné, dokud se s tím nesetkáme na vlastní kůži. Zdá se, že léčbou šokem může dojít ke konečnému prozření ("We're fucking human beings!") a uvědomění si nesmyslnosti brutality. Jak snímek naznačuje, náprava celku musí začít od jedince a jeho osobní zkušenosti, nikoli veřejným prohlášením hlavy státu, které sice dosáhne najednou k milionům, ale v hromadě tisíce bezvýznamných zpráv zapadne jako součást jednoho velkého virtuálního mýtu, o kterém si vyprávíme na dobrou noc, abychom mohli klidně spát. _____ P.S.: Provokativní (myšlenkově i politicky) je také vyobrazení "hlavního teroristy" jako původně amerického občana; skoro jako kdyby ten "terorismus" měl původ v našich řadách a v naší kultuře, že? (02.08.2010)

Velmi drsné, ale proč vlastně ne. Pokud je někdo tak naivní a myslí si, že takto nikdo na světě nezískává informace, měl by se jít zahrabat. Film popisuje jadernou hrozbu a kdyby skutečně nastala, zobrazené mučení ve filmu, by o proti skutečnosti byla procházka růžovou zahradou. Tento film není o jaderné hrozbě, milionech obětí, ani o mučení. Tento film apeluje na diváka aby přemýšlel, kdo je vlastně ten zlý. Je to ten, kdo mučí, nebo ten, kdo mu to nařizuje? Je to terorista, nebo vládá? Svůj názor jsem si udělal. 68% 16.08. 2010 (16.08.2010)