Ong-Bak 2

Keďže sa v žiadnom prípade nejedná o pokračovanie filmu 'Ong-bak', nemôžem povedať, že jednotka bola lepšia, pretože tieto dva filmy majú spoločný len distribútorský názov, no a samozrejme hlavného bijcu Tonyho Jaa. Prvý film, s ktorým tento Thajčan prerazil do sveta bolo akčné veľdielo, ktoré má v mojej akčnej topke nenahraditeľné miesto. Zaskočený primitívnym využitím jeho úspechu z hľadiska distribútorov som sa ale nenechal odradiť a chcel som si užiť druhý Tonyho film. Vychutnávať sa v tomto filme ale dajú len akčné sekvencie a bojové scény, a práve tým sú z môjho hodnotenia venované dve hviezdičky. Objektivitu som teda hodil za hlavu už po prvom súboji a jediné, čo som počas filmu robil bolo, že som si akčnú scénu pretočil aj trikrát za sebou, len preto aby som vydržal pozerať primitívny príbeh dovtedy, kým sa nezačnú borci tĺcť znovu. Scenár totiž musel niekto vytiahnuť z hajzlovej misy. Príbeh je totiž postavený na takpovediac tradičnej zápletke z ázijských akčných filmov (podobne ako 'Ong-bak'). To by bolo všetko v poriadku, keby sa tvorcovia nesnažili byť obrcool a v každom zábere dokazovať divákovi, že toto je asi najdrahší thajský film. Ja som si ale film naozaj užil a s nemalým pocitom viny a s priznaním obrovského guilty pleasure bijem štyri hviezdy. 75%. (08.07.2009)

Pro mladého Thajce Kama, znamená slon hodně. Od domácího mazlíčka, přes vysoce výkonný všestranný zemědělský stroj, zaujme nakonec slon čestné místo v rodinně jakožto její rovnoprávný člen (rozuměj Kamův bratr). Potíž nastane, když si někdo dovolí Kamova milovaného sloníka unést. V tu chvílí se jemný mladík promění v neuvěřitelnou "killing machine" jež žene kupředu jediná myšlenka a tou jest zachránit svého slona a být spolu zase zpátky v "balíkově", kde mohou opět prožívat další šťastně chvilky na chobotu a na klech. Příběh tak lineární, až to chvílemi loudí usměv na rtu mi přesto nezabrání ohodnotit to celé velmi vysoko. Nutí mě k tomu velká láska k žánru bojového filmu a patřičné docenění celkového zpracovaní choreografie bojových scén. Uznání vysokého výkonu si také zaslouží Tony Jaa, který stejně jako v Ong-Baku podává výkon na 100%. (07.02.2007)

Ve změti chaotických scének vzdáleně spojených čímsi jako příběhem naprosto nehorázně září Tony Jaa a jeho umění popírat fyzikální zákony. Kvůli ničemu jinému se na tenhle "film" nemá smysl dívat, protože o scénáři tady snad ani nejde mluvit. Kdyby Tom Yum Goong nezkoušel hrát na diváka tu habaďůru, že odněkud někam a hlavně přes něco směřuje, anebo kdyby naopak jeho tvůrci při skládání někdy naprosto samoúčelných scén (viz honička na řece) zapojili tvůrčí centra mozku, mohl z toho být naprosto špičkový nářez, na který se dá dívat, i když se zrovna nikomu ošklivě fyzicky neubližuje. Takhle prostě neakční sekvence projedete ve zrychleném režimu, ve kterém jsou vidět titulky, takže vám stejně nic neuteče (kdybyste tedy měli pocit, že by mohlo:)), a získaný čas můžete použít na zpomalování některých neuvěřitelných otoček a odrazů, přískoků, přeskoků, výkopů a nákopů - což vzato kolem a kolem taky není k zahození;) Tři nejluxusnější bojové scény popisuje Djkoma; já k tomu jen doplním, že hotelová bitka je natočená bez jediného střihu, což je pro mě takřka neuvěřitelná nehoráznost. Pro příznivce poctivého, technikou nevylepšovaného ultranásilí je tenhle film nutnost. Já jen doufám, že Tony Jaa dostane příležitost zahrát si ve filmu, který bude mít vyšší ambice než býti bezduchou zábavou, protože teprve pak bude sám Tony mít šanci stát se legendou typu Bruce Lee... nebo možná spíš Jackieho Chana. Na každý pád teď a tady nemůžu ani přes všechny zmíněné klady ignorovat ty nedostatky, a proto dávám jen 60%. Tony je samozřejmě na stovku, ale já ho viděl jen ve filmu;) (24.05.2009)

Patnáctiminutové finále (lámání kostí, wrestleři) je opravdu absolutní full-contact peklo, na které jsem zíral takřka s nevěřícným úžasem... Za zmínku určitě také stojí skvělý souboj s capoeristou (fakt jsem si připadal, jak kdybych hrál Tekkena) ;-) a jedna dlouhá scéna beze střihu, ve které Tony Yaa postupně projde všechny patra jisté restaurace a zmlátí všechny protivníky, kteří se mu postaví do cesty - a že jich je (pater i protivníků). :-) Bohužel je dost smutné sledovat Tonyho neskutečné kousky v dějově tak strašně debilním a scenáristicky nesmyslném filmu. Samozřejmě jsem čekal, že to bude těžká blbost, ale výsledek byl bohužel ještě horší, než jsem předpokládal. Vedle tohohle je i Tonyho předešlý a můj oblíbený (i když taky brutálně jednoduchý) Ong-Bak dílem hodným Oscara. Záležitost skutečně jen pro zaryté fandy efektních akcí a soubojů (i když třeba i scéna s bikery mě trochu zklamala - přišla mi docela odfláknutá, hlavně režijně). Zarytí vyznavači umění ať se radši Tom yum goong vyhnou velkým obloukem, tady totiž kromě akce vskutku nic zajímavého není! 60 % (30.08.2007)

Kolena-lakte, kolena-lakte, aneb thajský Krokodil Dundee v čiňanoch chce späť sloníka. Jackieho balet a Segalove zlámané kosti umocnené na n-tú (každý za "n" dosadí za ľubovolné reálne čislo z intervalu 0 až 100) dali vzniknúť chuťovke pre akčných fanjšmekrov (fanatikov). Po Ong-Baku som Tonymu definitívne podľahol, pretože čo tento chalan vyvádza je proste lahoda pre oko. Po dlhej dobre pocit totálnej satisfakcie a 4-minútový vstup do reštiky, bez jediného strihu poprosím zapísať zlatým písmom do memoárov bojových scén. Absolutórium nedávam len preto, že príbehová (občas až moc cukrová) vata je spolu s hercami veletrapná ("Kde je môj slon !?!") a nudí, čo je ale v tomto prípade vlastne jedno. P.S. Videné druhý krát a prihadzujem hviezdu. 90% (21.12.2006)