Faktótum

Volná literární adaptace knihy (jde spíš ale o kompilaci několika děl) Charlese Bukowského nedopadla přesně úplně tak, jak jsem si představoval, neboť se z ní trochu vytratila nálada původních literárních textů a mírně se posunulo vyznění až někam směrem k žánru sociálnímu dramatu. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že se dívám na nějaký časosběrný dokument paní Třeštíková, Henry Chinaski mi připomínal třeba závislačku Katku tím neustálým koloběhem pokusů o nový start, nové zaměstnání, nový vztah atd. Tady se ovšem nejednalo o dokumentární pohled, ale o filmovou stylizaci, takže jsem některé scény tvůrcům úplně nevěřil (tak třeba při stylu života, jaký vede hlavní hrdina, dost těžko bude mít tvář a postavu Matta Dillona, když v původních textech se Chinaski naopak reflektuje jako vysloveně škaredý muž, který nesnáší hezouny atd.). Tvůrci také trochu nešťastně přenesli děj do současnosti, přičemž v předloze je zásadní fakt, že hlavní hrdina je majitelem modré knížky, neboť žije v době druhé světové války a práci shání proto, že je nedostatek pracovních sil. Jako nejzásadnější rozdíl ale vidím to, že se při adaptování knih(y) vytratil onen akt svobody, svobodné volby zůstat na okraji společnosti a odtud kritizovat její status quo, filmový Henry Chinaski je prezentován jen jako sociálně vyloučený jedinec, lidská troska. Z filmu byl dost cítit evropský pohled na věc (logicky daný zemí původu režiséra etc.), který ale v podstatě jde proti původnímu duchu Bukowského knih. A možná si s nimi nerozumí estetika amerického nezávislého filmu, nevím. Každopádně něco bylo špatně... (09.07.2011)

Ve Faktótu sice platí, že hlavní hrdina = vypravěč, takže bychom měli zažít pocit podobný čtení Bukowskiho knih. Ale film vypadá spíše jakoby byl vyprávěn z pohledu třetí osoby, takže výsledek je nakonec taková pomalá melancholie nad destruktivní sílou chlastu. Bukowskiho postřehy však nepostrádá. Takže jo:-) (21.05.2011)

Bukowskiho jsem se svého času načetl přehršel, a dá se říct, že si na něj potrpím. A můžu říct, že jsem byl Faktótem příjemně překvapen. Zde se opravdu nelze nevyhnout srovnávání se starší bukovinou Barfly. A řekl bych, že Faktótum je díky volnějšímu pojetí trošinku zdařilejší a chytlavější. Barfly působil moc doslovně knižně, ač se jednalo o původní scénář. Na Mickey Rourkeovi bylo patrné, že si zřejmě Bukowskiho nastudoval z filmových záběrů a pak se předlohy křečovitě držel. Výsledek byl sice výborný, ale Matt Dillon dopadl krapet lépe. Asi se nedrží předohy tak zarputile jako Rourke, což v důsledku působí autentičtěji. Prostě se tolik nesnaží. Vnější podoba více sedla Rourkovi, ale v projevu je lepší Dillon. Lili Taylor je pak herecky úplně geniální, nemohli vybrat lépe. Je nápadně podobná té šlapce ze snad nejslavnější Bukowského fotogtafie. I to, že kniha Faktótum je pouze volnou předlohou filmu prospělo. Sem tam něajká glosa z knihy a sem tam něco od scénáristy z rukávu působí překvapivě kompaktně a když divák přistoupí na pravidla hry, je mile potěšen. Film mě uspokojil na tolik, že jsem ani neřešil přesun děje do přítomnosti, protože Buk je věčný a může existovat kdekoliv a kdykoliv. Dávám 5, prože jsem Bukovo fanda a pochybuji, že by šel film podle jeho předloh natočit lépe. (29.02.2008)

Matt Dillon jakožto Henry Chinaski, což je alter ego spisovatele a buřiče Charlese Bukowského. Čímž je řečeno vše – existenciální problémy chlápka, co má ve všem smůlu a nejraději ze všeho nic nedělá, chlastá a souloží – a pak o tom píše knihy – zaujmou asi jen určitou skupinu diváků. Navíc tempo vyprávění je rozvleklé, děj nijaký – zlatej Mrazík. DVD: Na úvod disku nějaké trailery na jiné disky distributora, v bonusové nabídce pak trailer na tento film a vystřižené záběry (19:48) bez českých titulků, ostatně skoro nepotřebných. (07.05.2023)

Je fakt, že mám s Henrym pár věci společných. Především to, že na svět, společnost a autority kouká skrz prsty a na sebe samého přes růžové brýle. Ale zase chlastat hned po ránu to nemusím. Matt Dillon jako Henry Chinaski je sympatická troska (bohém) a Lili Taylor coby jeho přítelkyně Jan se mi vic líbila v Arizona Dream. (18.05.2006)