Obsahy(1)
Skupina vědců provádí tajné pokusy na lidech z ulice. Používáním drog ovlivňujících činnost mozku vystavují své "pacienty" hrůznému vědeckému mučení, které však často končí brutální smrtí. Dva vědci se nakonec rozhodnou aplikovat své pokusy i na svého kolegu. (Terva)
Recenzie (25)
Tak další Fukui, tentokrát nejlépe charakterizovatelný jako řev, řev a řev. Je znát jistá podobnost a inspirace jeho starším Pinocchiem, případně i fenomenálním Tetsuem. Rubber´s Lover, ač se zdá, že se nejvíce věnuje i rozvoji dějové stránky, mi přišel velmi zmatený a neustále jsem měl problémy rozeznávat jednotlivé postavy, ať už zmateností, tak i absencí něčeho co by pevně připoutalo mou pozornost, I tentokrát mam pocit, že další projekce by výrazně pomohla, ale jestli se k ní odhodlám, to je ve hvězdách. ()
Parádní, kontrastní, černobílý, cyber, analog vizuál. Fajn atmoška. Ale prostě to působí, že polovinu minutáže tam japka hystericky řvou a pitvoří se do kamery. Geniální sekvence se střídají s rozpačitým, vatoidním přešlapováním na místě a ve výsledku jsem byl vlastně spíše rád, že už je konec.. Holt, ne každý japonec, s kreativním bordelem v hlavě, je automaticky novej Tsukamoto.... Ale furt lepší než Pinocchio ()
Nudná mrdka. Vědci si nedají pokoj, dokud svůj zvrácený výzkum nedovedou do vyšinutě sebedestruktivního konce.. Já tyhle asijský těžkotonážní bizardnosti obecně moc nemusím, a tohle je zatím dno. Pořád někdo někde trapně řve, heká nebo šílí a člověk ví hovno co se děje. Kéž by to aspoň bylo nechutný. Za každou cenu nenormálnost - nasrat. ()
Vědci provádějí v podzemním komplexu pokusy na unesených lidech za cílem uvolnění jejich psychické energie, tedy stvoření nadčlověka. Do subjektů vpravují éter (např. rektální injekcí), pouští jim do mozku extrémně hlasité pazvuky a umisťují na ně různé bizarní přístroje, čímž jim způsobují nesnesitelné utrpení (a u méně odolných jedinců i explozi), dokud se celé snažení nezvrhne v poněkud frankensteinovskou noční můru. Zatímco u Tsukamota (Tetsuo) vychází z bolestivé konfrontace těla a technologie více poznamenané právě tělo (jako tělo-zbraň), u Fukuie je to spíše lidská duše a psychika. Tsukamoto také více zdůrazňuje industriální charakter proměny, jdoucí ruku v ruce s tím, že větší část děje je situována v kulisách ocelobetonové džungle. RL se naproti tomu odehrává převážně jen v omezených prostorách jedné laboratoře, tudíž lze s trochou nadsázky říci, že je to vlastně takový kyberpunkový kammerspiel. A v neposlední řadě: v obou zmíněných filmech je zásadní (v japonském kontextu obvyklé) propojení sexu a sadismu a zdůraznění sexuálního charakteru zásahů do hmoty lidského těla á la Cronenberg. ()
Nebudu to dlouho natahovat a tento snímek doporučim všem těm, kteří si po shlédnutí Tsukamotova TETSUA řekli, že by bylo docela fajn, dočkat se někdy v budoucnu volného pokračování, avšak TETSUO 2 - BODY HAMMER jejich očekávání zdaleka nenaplnilo... Zkrátka a dobře další lahůdkovej, do black & white hozenej, kyberdelickopsychedelickej trip z Nipponu !!! ()
Reklama