Star Trek IV: Cesta domů

Tento a VI. díl mě snad přesvědčily, že se Star Trek dokáže pohodlně obléknout do jakéhokoliv žánru. A opravdu netuším, jak se na tenhle počin musí tvářit trekkies, ale já se opravdu bavil. Zápletka s párkem velryb, které mohou zachránit svět tím, že si promluví s ničivou sondou, byla pitomá až za nejzazší hranici, ale posádka musela mít důvod cestovat do dvacátého století, tak zvládnu i ten pitomý. A že se to odehrává právě ve dvacátém století není žádné překvapení - cestování časem ve filmech je nejčastěji z roku vzniku do minulosti/budoucnosti, nebo odtamtud zase do roku vzniku, málokdy z budoucnosti do minulosti nebo ještě nějak bizarněji a to mě mrzí. (08.10.2010)

asi jediný Star Trek film, který sem si díky cestování v čase a velrybám alespoň zhruba pamatoval a i po letech je to velmi dobrá osmdesátková zábava. Jak sem podezíral Nimoye, že režie trojky ho poté co ve Star Treku původně nechtěl pokračovat ani moc nebavila, tady ho naopak evidentně bavila velmi. Není to sice úplně typický Star Trek a jede se spíš v odlehčené rovině, ale i po skoro čtyřiceti letech od vzniku má co nabídnout...80% (02.08.2023)

Mě se Cesta domů nakonec líbila o něco méně než Khan a Hledání Spocka, přesto je to jeden z těch lepších Star Trek filmů. První polovinu filmu to je klasický vesmírný Star Trek, přímo navazující na minulý film. Když se ale posádka Enterprise ocitne v naší současnosti, vůbec jsem to tak dobré nečekal. Celý film je parádně vtipný ( Spockovo tápání ) a zábavný, akce tentokrát bylo o trochu méně ale kupodivu to vůbec nevadilo. A ten konec byl tak trochu i dojemný. Takže celkově spokojenost. 80%. (31.03.2012)

Nápad vzít vyčerpané jádro posádky Enterprise na výlet zpět časem bylo to nejlepší, co mohlo producenta Harva Benetta a scénáristu Nicholase Meyera po zpackaném Pátrání po Spockovi napadnout. Cesta domů je na startrekovské poměry extrémně odlehčená, nadsazená, plná špičkových gagů a výborně ostavených situací (Čekov pátrající za dob Studené války po "emerikn nuklíjrr vesls", za všechny). Příběh je vpodstatě příjemně uhozený a běží si tak do počtu, aby bylo z čeho tahat humorně-napínavé eskapády, chemie posádky cvrká jako v době dovolené, soundtrack Leonarda Rosenmana je skvěle jinaký a nebýt příšerně rozvleklého završení, byla by Cesta domů rozhodně bezchybnou komediální jízdou z rodinky "time-travel". Bohužel se nejspíš jedná o poslední větší úspěch původní posádky, ale zase... díky tomu, jak moc se vymyká těm předchozím, stojí za to. (25.03.2007)

Příjemná sci fi podle pravidel. 1) Éra Star Treku mě minula. Seriály z 60. a 70. let jsem jako občan socialistického Československa neměl možnost v době vzniku sledovat. Ani 90. léta jsem netrávil u televizních obrazovek, i když tehdy snad už některé filmy a seriály na obrazovky pronikly. A tak se k těmto dnes už historickým archiváliím dostávám až v 21. století. Takový je život. 2) Viděl jsem toho velmi málo. Několik pokračování původního seriálu a několik samostatných filmů. Vše mělo různou úroveň zpracování, jak to tak u projektů podobné šíře nutně dopadá. Ale všechny mnou shlédnuté střípky měly nápady a šťávu. 3) A totéž platí i o Cestě domů. Film má šmrnc. Čtvrstoletí od vzniku se podepsalo na filmových efektech, ale, jak už jsem nejednou psal, triky nejsou důvodem, proč koukám na filmy. Snímek respektuje klasická pravidla sci fi dobrodružství. Rozhodující je příjemný, divácky nenáročný scénář a vše ostatní mu jde na ruku. Film není příliš vtipný, ale trochu je. Film oplývá ve své době možná efektními, dnes jen úsměvnými triky, ale není jim podřízen. Ve filmu jsou i malé honičky, jen tak pro zpestření, víte, ne proto, aby bylo jak zaplácnout dvě hodiny. 4) Byl bych raději, kdyby se tvůrci jasně rozhodli, jestli půjde o komedii nebo o napínavou sci fi. Tato ani ryba ani rak nebyla ani silná komedie, ani silná sci fi. Téma návratu časem do minulosti (resp. současnosti) je téma vděčné a zde je jeho potenciál využit jen částečně. Přesto však jde o příjemný film. (18.11.2010)