Miami Vice

Mann goes over the top! Audiovizuální tapety bez napětí. Totální voyerství bez citové angažovanosti. Dezorientující střih (zejména v chaotickém finále), který je spolehlivým repelentem divácké empatie. Stejně jako video, které dává filmu look exkluzivní reality show. Jediné, co se vymyká Mannově svazující kontrole, je Farrellův přepumpovaný testosteron. Mannovy postavy jsou workoholici bez humoru a historie, s potlačenou emocionalitou – o to hůř dopadá sugesce velké lásky – a s tušeným existenciálním schizmatem. Mann tímto odkazuje na Melvilla, jenže francouzký mistr „cool“ kriminálek dokázal s daleko menšími rozpočty a okázalostí dát svým filmům globální, jakkoli subtilní emoci. Mann vzbuzuje emoce chvilkově ve svých typicky hypnotických spojeních obrazu a (rytmické) hudby, jenže to jsou emoce fotogenické, existující nezávisle na jeho hrdinech. Čili po návratu Supermana druhý nejnamyšlenější film sezóny. Mann goes kinky! (25.08.2006)

Zdánlivě triviální a mnohokrát viděný příběh o infiltraci mezi zločinecké struktury a až tak do 40.minuty ve mě tento pocit převládal. Ale počínaje působivou scénou s setkání s mafiánským bossem (neskutečně charismatický chlapík, casting opět, jak je ostatně u Mannových filmů zvykem, neměl chybu) a počátkem rozvíjení netuctového romantického vztahu s Isabellou (velmi půvabná Gong-Li) si mě film získal. Co tenhle film povyšuje do "filmové smetánky" je osoba Michaela Manna a jeho režijní invence, atmosféra, cit pro detail (občas opravdu tuze zajímavě pojaté záběry), netradiční pojetí akce ("Stane se to, že vystřelím náboj rychlostí 820 m za vteřinu do spodní části tvého mozku a ty budeš mrtvý od krku dolů dřív, než si to uvědomíš."), kdy platí AUTENTICITA nade vše, dokonalá hudební a zvuková složka a tak krásně pojaté intimní scény také nejsou jen tak běžně k vidění. A ten nádherný konec, dílem posmutnělý a dílem plný naděje, za sugestivního doprovodu klavíru, mě přesvědčil, že tenhle film si absolutorium zaslouží. PS: Nechápu opětovné výtky směrem k digitální kameře, k tomu mohu říci jediné - "jen tak dál, Manne". (19.11.2006)

Tenhle film je vo tom, že se tam jezdí v v super bourácích, nosí módní hadry, skáče se na motorových člunech, pije se mojito, balí se ženský, lítá se v letadlech a občas se zastřílí (slůvko "občas" jení jen tak, akce tu vážně moc není ), Jamie ukáže svaly a prdel, Farrell zase nový sestřih vousů a že umí tančit...a do toho všeho hraje pěkná hudba. Dějové vakuum natažené na dvě a půl hodiny, charaktery ploché, že už to ani víc nejde, koncentrace samoúčelných sekvencí na hodinu filmu extrémně vysoká..... P.S. Skvěle se na to dívá. Definice slova COOL a letního filmu... (17.08.2006)

Film, který se zrádně jeví jako blockbuster, přitom je to na povrchu chladný, temný a podmanivý krimi art s hutnou "vice city" atmosférou noční metropole, nepříliš ukecanou hlavní dvojicí, handheld kamerou a zajímavou volbou muziky. Akční scény nezaberou tolik stopáže, ale když na ně přijde, ten bezprostřední efekt je výborný. Vytříbená záležitost, jako dospělejší divák potupně zvyšuji svý hodnocení na dvojnásobek. Jako by se tímto Mann dobrovolně odhlásil od vysokých rozpočtů :) "It’s the kind of film that one yearns for in a sea of mega-budget films that look, sound and move all the same." (The Playlist) (19.03.2022)

Tasení odznaků, tasení zbraní. Zatýkání. Falešná identita. Je to jejich práce. Jste na to připraveni?..... C.Farrell není můj typ. Tempo je pomalé, ale zase dává vyniknout příběhu. Žádný prosluněný Miami, holky v plavkách, ale inteligentní kriminálka. Chci víc akce! Alespoň jako v poslední třetině. Tam to opravdu ušlo. Příště si dám raději Muže v ohni. (30.01.2007)