Děti ze stanice Leningradská

Stačila půl hodina a já jsem tak vyčerpaná, vyždímaná, šokovaná, jako z málokterého snímku. Hlavou se mi honí tolik myšlenek, až nevím, co psát. Máte problémy se svým životem? Tak se vzchopte a něco s ním udělejte. Tyhle děti už takovou šanci mít nebudou.. Nejsou to špatní lidé. Cigarety, alkohol, lepidlo... To vše je jen únik z každodenní noční můry, ze které se neprobudí. Jediné východisko je smrt. Ani si neuvědomují, že dopadnou stejně jako ti "bezďáci", do nichž se tak s radostí naváží. Pokud se tedy dožijí.. Je až neuvěřitelný paradox, jak si žijí ti nejvyšší a nejbohatší lidé s naprostou lhostejností v bezprostřední blízkosti těchto ubohých ztracených duší, které touží jen po jednom. Mít rodinu. Daly by cokoliv za pohlazení mámy a pochvalu táty. (22.06.2013)

*DETI-SMETI* Dokument o problematike takej neuveriteľnej, až sa človeku nechce veriť. Naozaj sa mi nechce. Film je obrazom reality, ktorá nemá s tou našou absolútne nič spoločné, a vedomie prosí o sladké zabudnutie bezprostredne po dopozeraní. Boj o život, fetovanie, alkohol, cigarety, žobranie, sexuálne zbližovanie, sexuálne zneužívanie, prostitúcia, bitky, krádeže, smrť - to všetko v podaní násťročných odhodených detí. Som rád, že dokument neponúka riešenie, nesnaží sa moralizovať, nepodsúva hypotézy. Je priamy, tvrdý, presný. Je kopancom do hlavy diváka. Z neho sa však po pár dňoch pozviechame, pocity spojené s filmom zoslabnú, spomienky na deti vyblednú. Nie je to náš život. Našťastie. Verdikt v 1 vete: Dokument o všetkom tom, čo ste ako dvanásťročný nemuseli a nechceli zažívať. 23.11.2010 (23.11.2010)

Silné dojmy, ale i několik pochybností a nepochybností. Nepochybuju o tom, že v Rusku byl/je strašný bordel a tyhle šokující výjevy, jaké jsme si zvykli vídat ze zemí třetího světa nebo aspoň z Balkánu, byly/jsou realitou. Nepochybuju ale ani o tom, že většina těch dětí do kamery o svých osudech aspoň trochu mlžila a že kdyby chtěly, mohly by se nechat umístit do nějakého děcáku. Taky ovšem nepochybuju o tom, že některé tamní děcáky byly/jsou asi horší volba, než život na ulici, i když silně pochybuju o tom, že by v nich děti mohly svobodně kouřit, chlastat a čichat lepidlo. A vůbec nepochybuju o tom, že Poláci celý dokument natočili i s tím záměrem, aby jím svým ruským bratrancům trochu zatopili na mezinárodní scéně. Dobrá zpráva na závěr - Bůh všechny miluje, hlavně děti. A dokonce snad i Čečence. (10.12.2017)

Drsný dokument mapujúci každodenné osudy "detí z Leningradskej stanice", potĺkajúcich sa po uliciach, žobrajúcich, odháňaných a týraných príslušníkmi polície, uchyľujúcich sa z nutnosti k pohlavnému styku za peniaze a fetovaniu lepidla, aby na to boli schopné zabudnúť... Tento hnus sme povinne pozerali na hodinách Náboženskej výuky. Des a hrôza. Raz vidieť stačí. (12.06.2014)

Když jdete v Praze do metra, potkáte pár starých bezdomovců, když jdete do metra v Moskvě, uvidíte špinavé děti, žebrající, spící na podlaze, hladový, bez domova... Po tomhle působivém dokumentu vám bude zatraceně zle a smutno. Budete mít chuť těm dětem pomoct. Každý, kdo si stěžuje na současný život by se měl na tohle podívat, protože spoustě lidem (dětem) je ještě hůř. Děti, kteří se narodily nesprávným lidem, kteří nemají budoucnost. Lidé jim dají pár korun a jdou dál. Někteří si jich ani nevšimnou. Zajímalo by mě, jak to je s dětmi teď. Od natočení uběhlo už deset let. Kdoví, možná jsou stále na ulici, možná jsou mrtví. Smutné, velmi smutné. (10.04.2015)