Život v siedmom nebi

Film, po jehož shlédnutí musí přehodnotit životní hodnoty snad každý. Lepší návod než v podání Turturra a Rockwella neexistuje. V životě jsem necítil při sledování filmu takovou pohodu, jako tomu bylo v tomto případě. Obrovská škoda je, že v TV jej dávali jenom 1x a v kině jsem jej kdysi viděl na Febio festu. Moc rád bych jej viděl znovu, resp. rád bych jej viděl vždycky, když ji mi je nejhůř nebo mám deprese. Přemýšlím, o kolika filmech toto mohu prohlásit a nic mě nenapadá. V neposlední řadě film je balzámem na duši a v porovnání s hollywoodským výplachem mozků naprostou očistou. Doporučuji rovněž všem těm, kteří neví nebo se neumějí radovat ze života a ze zdánlivých maličkostí. PANU REŽISÉROVI DĚKUJI ZA VÝJIMEČNÝ ZÁŽITEK. (01.03.2007)

[-Víte, mám na to místo opravdu hezký vzpomínky... - Já taky, jednou jsme tam s bráchou topili kočku.] * [ - Prý támhle někdo viděl Ježíše. - Kde? - Tam, dole v tom ohni přesně pod tím hamburgrem.] Nějaké ILEGÁLNÍ ohňostroje - Reverend s malou stříbrnou sekyrkou - Pár plastových srnek? Tomu říkám sranda, bez ironie. Akorát mě napadá - proč je tenhle film tak málo známý? (08.06.2010)

Nenápadně se tvářící úvod do sucharské existence jménem Al Fountain nepřeje nejmenšímu tušení, že od chvíle, kdy si hrdina najde svůj první stříbrný vlas a doslechne se něco nelichotivých přívlastků o své osobě, ohlásí nástup dobrodružná linie, u které nebude tak docela jasný žánr, kterým se bude ubírat - od matoucích a krajně podezřelých situací se dá čekat cokoli, počínaje nějakým tím nadpřirozenem, přes úchyláckou komunitu a brloh bestiálního maniaka, až po možnost onoho světa, aby vykrystalizovala do nevážně-vážné, vzrušující výroby nových vzpomínek, protože ty dětské častým používáním vybledly jako staré fotografie a bdělost přítomnosti náhle nestačí. Na podivném místě, kde složení obyvatelstva připomíná U-Turn v umírněné podobě, může začít Alova cesta k znovuzrození, provázená bezednou studnicí inspirace - chlápkem, co přestřihl dráty, aby se stal nezávislým a kterému jsem lehce uvěřila, že ve staré šperkovnici vězní měsíční svit - aby ne, když mu prodej kradených zahradních kýčů vystačí na pohodlné vyžití a půl domu k tomu... John Turturro a Sam Rockwell jako skvělý a skvělejší. (28.11.2013)

John Torturro v roli puntičkářského, přesného a pedantského šéfa elektroinženýra Ala Fountaina, který řídí montáže turbín Zeus a díky tomu, že nedopřeje svým montérům padla 15 minut před koncem směny, je oblíbený asi jako komár na nudapláži. Chlapi ho sice večer pozvou na pokera, což je podle něj "debilní hra", ale nakonec se za nimi přece jen vydá, ovšem si za dveřmi vyslechne, co si o něm doopravdy myslí. Také rád volá své ženě a synovi a jediné, co ho zajímá je, kolik je třeba 12x7, což syn neví a má jaksi problémy s násobilkou. V jednom okamžiku však Al vidí, jak se věci dějí obráceně a rozhodne se obrátit svůj život. Půjčí si auto a navštíví zábavní park ze svého dětství, ale 90. léta nejsou to samé co 70. léta a z atrakcí je jen hromada šrotu. Po cestě zpět potká zálesáka a svůj pravý opak Kida, který si našel svůj kus země, žije v otevřeném karavanu, osvobozuje zahradní jeleny a trpaslíky, a žije v souladu s přírodou, koupe se v skalní rokli a hlavně - nikdy nepracoval. Spolu se pak baví a zažívají venkovské dobrodružství, což jsem jim upřímně záviděl. Rajčatová válka na poli, rozjeté policejní auto, krádeže trpaslíků a čumění na wrestling. Kid ale taky není psychicky úplně v pohodě, je to takové nemehlo, že dostane přes držku a občas se začne vztekat a hysterčit kvůli drobnostem. Nakonec sbalí dvě holky u jezera a milý Al si dokonce střihne nevěru. Pět dní si tak užil mimo svůj spořádaný život a to mu otevřelo oči. Myslím si, že takovou proměnu by potřebovalo více lidí, ale Česko přece jen není Tennessee a taková zatopená rokle je v létě obsypána lidmi jako hovno mouchami, a na cizím pozemku si nelze jen tak vybudovat vlastní kemping plac. (18.02.2022)

Tenhle snímek reprezentuje všechno, co mám rád na filmech. Radost v očích Ala Fountaina, zakusujícího se do čerstvého rajčete, stejně jako nostalgie při pohledu na smutný osud kdysi životem kypícího lunaparku, to všechno v člověku vyvolá takový příval emocí a vzpomínek, že se po dojezdu závěrečných titulků možná (alespoň na chvíli) stane někým lepším. Bez legrace. (10.05.2007)