Vstupte

Chlapci od Slnecnej ziary alebo aj Slnecnoziarovi chlapci zas u nas vyslo ako "Vstupte". No nic, necham to tak, hlavnou postavou vo filme je vyborny Walther Matthau /Dej si pohov kamosi 1 a 2, Prepadeni vlaku z Pelhamu/ v roli ukecaneho chlapika, ktory musi prekonat vlastnu jesitnost, aby sa zas objavil na javisku v divadle. Divadla velmi nemusim, ale Matthau dokazal povzniest aj takuto mne neprijemnu temu na aspon znesitelny priemer. Lebo vedel hrat - tu rolu neurotiuka som s mu sezral aj s navijakom. A z celeho filmu sa sinie ludskost a slusne dialogy. Skoda len tych par ovatovanych dialogov v strede. Nemuselo to tam, byt , prestrihat to a vyletim s hodnotenim vyssie : 65 % (17.06.2017)

Walter Matthau je v tomhle filmu totální klasik. Cholerik až na půdu. A perfektně mu sekunduje George Burns, který se s Walterem snaží vyjít vstříc i přesto, že to vlastně vůbec nejde. Vzniká tak nekonečné množství neuvěřitelných scének, ve kterých Walter předvádí nadpozemský výkon neurotika, který tvoří scény, co si ani za boha se svojí povahou nedovedu představit. Celou tu dobu tahle komedie úplně jasně dávala najevo, jakým směrem bude směřovat a celou dobu to bylo tak nějak na tři, protože to bylo pořád tak nějak dokola. Závěr ale dokonal vše, protože předvedl něco, na co jsem v průběhu tohoto filmu dočista zapomněl – lidskost. (25.01.2016)

Pekná spomienka na časy, kedy film stál na niekoľkých dobrých hercoch a vtipných, nenásilných dialógoch. Tu sa to podarilo spojiť dokonale. Walter Matthau si už zahral mrzutého starčeka napríklad v komédii Postrach Denis. Lenže tu je ako Willy Clark 100- krát namrzenejší a 100- krát nepríjemnejší. A keď sa k nemu pridá trochu senilný Al Lewis, ktorého oscarovo zahral George Burns je isté, že príde hádka, v ktorej bude padať jedna hláška za druhou. Práve George Burns vyfúkol Oscara Bradovi Dourifovi, ktorý stvárnil blázna Billyho v Prelete nad kukučím hniezdom. Za hlavnú úlohu v Sunshine Boys bol nominovaný aj Walter Matthau, ktorý tu hral dobre, ale treba uznať, že proti Jackovi Nicholsonovi nemal šancu. (11.01.2012)

„Japonci prohráli válku a teď nám posílají samý šmejdy!“ Zmatený, žlučovitý dědek, který vás v autobuse pohledem „vím, co jdi dělal v pátek večer“ vyštípe ze sedadla, aby vám při vystupování mohl zanadávat, že překážíte ve dveřích. Takový je protagonista nekompromisně konverzační komedie Herberta Rosse a takoví vy rozhodně nebudete, když se čas od času zúčastníte obdobně vydatných hláškových orgií. Jeden chod briskně následuje další a nemít po ruce sklenici vody, hrozí mi zalknutí. Nechcete-li ovšem ty dva postarší pány urazit, dopřejte si v jejich zábavně nevraživé společnosti raději nějaký long drink. 85% Zajímavý komentář: Oskar (23.07.2009)

"Otec je ve výborné kondici, je jen trochu pomalejší. Telefon nechá zazvonit desetkrát a dopis otevírá dvě hodiny." Dva staří kabaretiéři, porostlí mechem a lišejníky, spolu mají dvanáct let po ukončení spolupráce znovu vystoupit v televizi, jenže se mají rádi asi jako Britové a Francouzi. Jeden z nich je žlučovitý dědek s náturou vyskakovacího nože a druhý senilní šťoural a slinomet ("Buď přestane prskat, nebo to budu hrát s deštníkem!") Zdá se vám to na dobrou komedii málo? Pak neznáte Neila Simona. Vstupte! patří k jeho nejlegračnějším a současně nejdojemnějším hrám. George Burns už byl skutečně starý, ale stojí za pozornost, jak bravurně zahrál zatrpklého dědka tehdy pětapadesátiletý Walter Matthau. Ta zarputilost, shrbennost, klátivá chůze... skoro ho podezírám, že když o dvacet let později exceloval ve filmech á la Dej si pohov, kámoši!, taky to jen hrál. ;-) 100 % (04.07.2005)