Ostrov samoty

Sugestivní, citlivě zpracovaný snímek o svojském životním postoji a morálních vztazích mezi lidmi. Camilla Belle je úžasná, ale Jena Malone má děsnou ránu, vypadá tak ujetě, že by se jí lekli i na konferenci o science-fiction. Nejen díky tomu se tento životní příběh nadlouho usadí v mé mysli. +skvělé songy (31.10.2006)

Ďalší Danielov film, ktorý - podľa jeho slov - znova nemá s klišé nič spoločné. Preto sa na jeho filmy vždy teším. A naozaj, atypický film s idealizovanou myšlienkou, ktorej hĺbka však občas presahuje moje myšlienkové pochody a zdá sa mi príliš absurdná. Niektoré scény sú z môjho pochopenia na nevydržanie a celý film sa vlečie za možnosťami jeho spracovania, ktoré sú už tak celkom plodné. Herci nie sú na vine. 60%.. (18.10.2007)

Jack Slavin (Daniel Day-Lewis) se svojí dcerou Rose (Camilla Belle) žije daleko od civilizace na opuštěném ostrově, dle svých zásad v souladu s přírodou. Ale i jeho jednou přemůže samota, a tak přemluví svojí dávnou přítelkyni Kathleen (Catherine Keener), aby se k němu, i se svými dvě dospívajícími syny, nastěhovala. Netuší ale, že noví obyvatelé (zvlášť mladí chlapci) dokáží u mladé Rose rozpoutat pubertální peklo ... Přiznám se, k filmu jsem se dostal jen proto, že zde hraje má oblíbená Jena Malone. Jenže ani její malinkatá role (ve které ale v pohodě dokázala na sebe strhnout veškerou pozornost) nedokázala vytrhnout film z těžké nudy. Uznávám, možná je to proto, že mi hlavní hrdinka byla extrémně nesympatická (jojo, když se zanedbá výchova v mládí, pak to takto dopadá), ale fakt jsem se málem uzíval ke spánku. Co ale určitě musím pochválit je hudební doprovod - sice se vybrané písně k filmu dvakrát nehodily, ale aspoň něco mne semtam vytrhlo z letargie... (13.12.2010)

Na tuto vskutku baladu o muži svérázných zásad, který svou dceru učinil na sobě a izolovaném kousku přírodního živobytí nezdravě závislou, aby jí pak sobeckým řezem o tu "jistotu" připravil, jsem se opravdu hrozně moc těšila, protože jak téma, tak i účast Daniela Day-Lewise byly pro mě příslibem něčeho vyjímečného. Nadšení se nekonalo a já teď jen dumám, jestli chyba byla víc na straně režisérky a autorky scénáře Rebeccy Miller nebo na mém "přijímači". (03.03.2006)

Film je nepříjemný svým detailním pohledem na duševní pochody hrdinů v jejich nativním stavu, konfrontuje samorostlou "divošku" Rose s "civilizovanými" členy nové rodiny. Asi jako pohled na detaily fungování lidského těla se všemi těmi drobnými nechutnostmi, objevujícími se až při bližším pohledu. Zároveň lze brát postavu Day-Lewisova zestárlého hipíka jako představitele éry květinových dětí, na kterém lze pochopit důvody, proč skončily 60. léta takovým fiaskem mnohem lépe, než u mnohem ambicióznějších filmů zabývajících se tímto tématem v prvním plánu. (24.10.2009)