Réžia:
George Roy HillScenár:
Steve TesichKamera:
Miroslav OndříčekHrajú:
Robin Williams, Mary Beth Hurt, Glenn Close, John Lithgow, Hume Cronyn, Jessica Tandy, Swoosie Kurtz, James McCall, Peter Michael Goetz, Mark Soper (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Neobvyklý příběh začíná v roce 1944, kdy se Jenny Fieldsové narodí syn, jemuž dá jméno T.S.Garp. Svérázná žena velmi toužila po dítěti, ne však po muži, a proto si jako otce svého potomka vyhlédne umírajícího letce Garpa. Mladý Garp je velmi talentovaný chlapec, který touží být spisovatelem. Významné místo v jeho životě zaujímá vedle matky i jeho dětská láska a posléze i manželka Helena. Slavný stejnojmenný bestseller Johna Irvinga z roku 1978 se zdál nezfilmovatelným. Režisér George Roy Hill se ale odhodlal na stříbrné plátno převést i tuto nevšední prózu. Scenárista Steve Tesich provedl jen stručné shrnutí děje, přičemž základní myšlenky vyjadřuje především pomocí dialogu. Celý příběh je poskládán z často velmi bizarních epizod a sleduje hrdinovu dráhu od dětských let až k předčasné smrti. Předností snímku je výborná kamera Miroslava Ondříčka a herecké výkony hlavních představitelů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (235)
Krásná záležitost, jaká se podařila Lasse Hallströmovi udělat z Irvingovy knihy Pravidla moštárny, vůbec nevyšla jeho předchůdci. Herci, pravda, hrají jako o život, ale snaha vtěsnat dějově velmi pestrou a obsáhlou knihu do 136 minut na úkor zobrazení duševních a emocionáních pochodů a motivací hlavních postav, o kterých kniha především je, se minula účinkem. ()
Nezaujalo, nenadchlo, nebavilo. Moc mě nesedí ani herectví Robina Williamse, které mě připadá furt na jedno brdo. Film jsem shlédnul v dabingu a ten mě taky nenadchl, jeden hlas daboval třeba tři postavy a to ve více případech, že to bylo velmi špatné. Ani už nemám chuť si film pustit v originálním znění a to je taky špatně. Sorry. ()
Jedna stará scénáristická moudrost praví, že když vypravujete historku o muži, kterému useknou hlavu, nemůžete skončit na cestě k popravišti. Hillovi se podařilo odstranit z knihy veškeré koření a šťávu a výsledný pokrm je bez chuti, zápachu, prostě rozteklá kašovitá hmota. Z Irvingova nekompromisního odhalování všeho z Garpovy životní cesty udělal večerní selánku pro moderní babičky, které sice nejsou tak úzkoprsé jako za starých časů, ale vše se jim musí servírovat předžvýkané s certifikátem nezávadnosti. ()
George Roy Hill, který se proslavil nestárnoucími klasikami jako "Butche Cassidy a Sundance Kid" a "Podraz" se spojil s -v té době ještě nepříliš známým- Robinem Williamsem aby natočili neobvyklý příběh o neobvyklém chlapci s neobvyklou matkou a vznikl z toho velice neobvyklý film, který je občas až škodlivě zvláštní. Williams sice prokázal herecký talent (v tomto případě ten nekomediální, který ho později proslavil, převážně u kritiků) a Glenn Close je úžasně divná (o Lithgowovi, kterého jsem poznal až ke konci filmu nemluvě) ale film je až zbytečně dlouhý a pomalý natolik, že mu to zbytečně škodí. O neobyčejných životech, neobyčejných lidí bylo natočeno mnoho lepších filmů (často mě při sledování napadal Forrest Gump a popravdě vůbec nevím proč). ()
Přímočarý komediální nástup mne nadchl, romantický střed zdvořile nudil a dramatický závěr donutil k spontánnímu vypouštění výrazů, jejichž skutečný význam se ve slušné společnosti pouze odhaduje. Irvingův román jsem kdysi rovněž s nadšením rozhltal, ale cesta k jeho konci byla pro mne stejně složitá, jako ta filmová. Takže příště se pobavím prvních přibližně 40 minut a ve chvíli, kdy se Garp začne stávat spisovatelem, tak spokojeně zmizím do hajan s vědomím, že podruhé si náladu pokazit nenechám. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (8)
- Matka Johna Irvinga nebyla v době jeho početí vdaná a sám Irving nikdy nepotkal svého otce. Kdykoliv na matku naléhal, aby mu o něm něco vyprávěla, odešel s prázdnou. Začal jí tedy vyhrožovat, že si bude muset okolnosti svého početí vymyslet. Matka ho k tomu vybídla. Výsledkem je kniha „Svět podle Garpa“. (HellFire)
- Kameramanem filmu byl známý český kameraman Miroslav Ondříček, pro něhož to byl po snímcích Taking Off (1971), Jatka č. 5 (1972), Vlasy a Ragtime v pořadí pátý film, na kterém v USA pracoval. (ČSFD)
- John Irving komentoval první pokus převést jeho knihu "Svět podle Garpa" na filmové plátno slovy: „Nevadí mi, co tam dali, ale to, co vynechali. Je to jako by hodili rodinu do pračky, ale čekal jsem neco horšího.“ (Zuzanka.R)
Reklama