Krize

(Polo)zapomenutý dokumentární poklad! Spousta naprosto unikátních záběrů z Československa z doby těsně před a po Mnichovu. Komentář je samozřejmě lehce tendenční až blahosklonný k naší tehdejší republice, ale je to pochopitelné (vzhledem k době vzniku a očekávání věcí příštích) a jejich neskrývané sympatie k Čechoslovákům svým způsobem snad až povznášející - dobře to ukazuje, jak bylo Československo vnímané ve zbytku demokratického světa a kam jsme to od té doby dopracovali, škoda mluvit... Potěší i neformální záběry slavného dua V+W a hudba od třetího do jejich party - Jaroslava Ježka. Zatím jsem neviděl žadný jiný dokument, který by věrohodnějí a barvitěji (sic!) přibližoval napjatou a vyhrocenou atmosféru v předvečer 2. světové války a pro každého, koho soudobé dějiny zajímají, by mělo být zhlédnutí povinností. (11.03.2013)

Velmi unikátní dobový černobílý dokument o situaci ve Střední Evropě a Československu v roce 1938 (podtitul slibující film o nacismu není úplně přesný). Jeho unikátnost spočívá v tom, že ho natočili Američané a jde tak o pohled zvenčí, tedy v mnoha ohledech objektivnější a méně zkreslený, než kdyby byl původu tuzemského či centrálně evropského (byť ho jeho tvůrci natáčeli coby očití svědkové událostí u nás). Spojené státy americké a meziválečnou Benešovu republiku navíc spojovala i postava dokumentaristy českého původu Alexandera Hackenschmieda i další nezanedbatelný fakt - a to okolnost, že Československo té doby bylo jediným skutečně demokratickým státem Střední Evropy! Američtí dokumentaristé mapují příčiny vedoucí k mnichovské konferenci uvnitř naší republiky - nezanedbatelný fakt, totiž počet sudetských Němců na našem území (3 a půl milionu, z toho okolo milionu antifašistů), jako temné a tíživé dědictví vzniku samostatného Československa, kdy naše delegace na mírové konferenci v Paříži v roce 1919 v čele s Benešem záměrně snižovala počet Němců na našem území žijících (navíc dále manipulovala se smyšlenkou, že zde žije jeden národ - československý) a o pár měsíců později už v samostatné republice sudetské snahy o odtržení násilně potlačila vláda československou armádou vyslanou do pohraničí (analogicky postupovala i v případě maďarské menšiny na Slovensku). Jak vyznívá Československo vnímané očima očitého amerického pozorovatele? Je to Československo hrdé a silné, Československo jako bašta demokracie, spoléhající na svou armádu i bilaterární smlouvy s Francií a Ruskem (geniální metafory Osvobozeného divadla; Voskovec s Werichem měli vůbec podle dokumentu v Československu výsadní postavení...), Československo jako jeden z ekonomicky nejvyspělejších států tehdejšího světa, Československo jako jediná středoevropská země bez cenzury, přijímající ve velkém uprchlíky před nacistickou zvůlí, Československo jako logická oběť německého imperialismu (zjevného již od dob Bismarckových), v závěru Československo smutné a zlomené... Už jenom pro tu historickou sebereflexi je dobré (a příjemné) to vidět... (02.10.2008)

Unikátní americký a především dost nevšední dokument o vpádu nacistických vojsk do ČSR a především všechno to, co vlastnímu vpádu předcházelo. Dokument vypovídá o hrdosti Českého národa, ochotu bojovat s fašistickým režimem a o obrovském zlomení národa po Mnichovské dohodě. Své pochopitelně sehrála také morální zrada Francie a Anglie, která Československu v nejtěžší chvíli podrazila nohy (myslím, že nešlo o kanóny, ale o obecnou morální oporu proti nacismu, nikoli konkrétně ČSR). Z každé minuty v dokumentu bylo cítit odhodlání Čechů bránit se a nenechat se zlomit a podvolit se. Přestože měl Hitler zásadní materiálovou i početní převahu, vpádu se obával, neboť věděl, že za hranicemi nečekají vojáčci na koních se šavlemi jako v Polsku, ale plně vybavená a velmi dobře vyzbrojená armáda. Je navíc dost pravděpodobné, že pokud by Hitler narazil, nedošlo by k oné bleskové válce (blitzkrieg), ale k poziční (takový sitzkrieg), což by mělo na Němce a jejich nohsledy neblahý morální vliv. Rovněž je dost pravděpodobné, že by spojenci skutečně pomohli. Hitler hrál vabank a bohužel mu to vyšlo. Porobení národa však mělo zcela devastující vliv na morální profil Čechů v další budoucnosti. Znechucení lidí ze zrady a tehdejší vlády využil další, podobně odporný režim, komunistická strana, která se tvářila jako že lidem něco dává a přitom lid zašlapal ještě hlouběji do země. Kdyby dokument pokračoval nezávislým pohledem dnes, jmenoval by se "Od špičky mezi evropskými státy ke směšnému outsiderovi". (07.10.2008)

I když historie byla přeci jen o něco složitější a pro Československo zdaleka ne tak romantizující, nabízí tento americký dobový dokument jedinečný pohled na předválečnou republiku. Zdaleka nejcennější části jsou podle mě ty, vypovídající o staletém soužití Čechů a Němců a rozpolcení německého obyvatelstva v samotných Sudetech. Tyto kapitoly byly po dlouhá desetiletí tabu a pro mnohé dodnes spíš trpěnou součástí našich dějin. (23.02.2011)

Cenné dobové záběry natočené Američany. Doprovodná pochodová hudba je tedy šílená. Překvapilo mě, kolik je ve srovnání s dneškem na Karlově mostě málo lidí. Půl miliónu sudetských Němců během války padlo na ruské frontě. V dokumentu zazní, že bylo 922 německých propagandistických útoku v rádiu za měsíc na ČSR na příkaz Goebbelse. Jen mě napadlo, kdyby jsme po válce 2,5 miliónu Němců nevyhnaly, jaké by teď s nimi byly problémy v souvislosti s vyhrožováním německé kancléřky naší zemi vysokou pokutou za odmítnutí povinných kvót pro nastěhování nového afrického nebo muslimského arabského obyvatelstva. Na Benešovi , generálu Syrovým a dalším je vidět při mobilizaci odhodlání. Píseň v závěru Voskovce a Wericha na shromáždění s českými dětmi má svou sílu. Ty obličeje dětí se mi zdají milejší, než dnešní generace sociálních sítí. (23.12.2019)