Tajomné Mamberamo

Co ti kluci jsou ochotni podstoupit, je neuvěřitelné. Zvládnout takovou cestu zdravý je už na hraně lidských možností, ale s malárií to je naprosto nemožný risk. Ale jak je vidět, lidé tyto hazardní cesty záměrně vyhledávají. Na konec suchá poznámka, že o měsíc později sympatický Jindra zahynul - docela šok. Je sice většinou lepší umřít o něco dříve nežli o něco později, ale on toho mohl ještě tolik dokázat.... (18.11.2008)

Opis krajiny, mapky cesty, opis svojho zdravotného stavu a prežívania situácií, krásne fotky a videá krajiny, zvierat a domorodcov, skrátka sveta, ktorý je ešte civilizáciou nie veľmi dotknutý. Aby nám toto mohli priniesť obchádzali tamojšie zákony a zákazy, špekuľovali, no výsledok je krásny, akurát kvôli tej ľudskej tragédii nakoniec aj smutný. Barabáš sa časom zlepšoval, aj rozprávaním príbehu, aj vizuálnym podaním, no a hudbu nechal tentokrát v podstate vtedy ešte jednému nováčikovi v tomto obore, no ušlo to. Síce nejaké to expresívne wow z toho necítim, mám radšej komplexnejšie a detailnejšie veci, no bol to pre neho posun. (02.01.2014)

Hazardéři se životem měli opět potřebu si dokázat, jak jsou nepřemožitelní a že pro ně není žádný cíl příliš vysoko. K tomu jsou potřeba dvě věci. Odvaha a místo, kam se zatím mnoho lidí nevypravilo. Docela mě překvapilo, že si hlavní hrdina tak dlouho namlouval, že malárii mít prostě nemůže, ačkoli tomu úplně všechno nasvědčovalo. Nutno říct, že na výpravě byl daleko za hranicí nasazení života a měl obrovské štěstí. Více než dokumentování primitivních divochů je nám tedy popisováno, co všechno musel náš hrdina podstoupit a jak mu u toho bylo zle. Na divoších se mi nejvíce líbily jejich držáky a zakrývače penisů. Černé kmeny jsou bohužel pořád stejné a záběrů není mnoho. Příliš mě dokument neoslovil. V závěru mě docela šokovalo oznámení smrti, na první pohled, sympatického člověka. Dávám lepší 2*. (10.07.2013)

Jeden z těch slabších Barabášových počinů. A to především z důvodu absence nějakých drsnějších či zajímavějších záběrů. Bohužel se tady moc mluvilo a velmi málo nám bylo ukázáno. Škoda!... Ale, abych uctil památku našeho horolezce Jindřicha Martiše, který zahynul v Himálajích, tak budu hodný a ještě ty 4 hvězdičky dám. (18.12.2010)

„Je to zvláštny pocit - keď zvedavo stojíte na prahu niečoho nepoznaného, a pritom stačí prijať výzvu a prekročiť zakázaný prah.“ Počujete bubnovanie z hlbokej džungle? Aj vám sa oblečenie lepí na telo tak hnusne, že už sa nad tým ani nerozčuľujete? Máte strach z malárie, ktorej záchvaty budú také pravidelné, že si podľa nich môžete nastavovať hodinky? Tak sa pridajte na expedíciu do tajomných končín Novej Guinei, údajného semeniska kanibalizmu a Doby kamennej. Presnejšie, do vnútrozemia k rieke Mamberamo, ešte presnejšie na časť ostrova zvanú Irian Jaya (druhou polovicou je Papua). Táto oblasť je civilom uzavretá (ako "nekontrolovateľná“). Povolenia na vstup nevydávajú. Známe sú iba letecké zábery. Ako tak pozerám dokumenty v nedeľu pred obedom s opálenými krásavcami, čo nemali kedy nazbierať životné skúsenosti (poznáte tie ich hlášky, napríklad „z tejto starej stavby ma mrazí minulosť nekonečna“), smejem sa. Strhujúce TAJOMNÉ MAMBERAMO je venované Jindrovi Martišovi; mesiac po tomto filme ho zavalila lavína pod Anapurnou. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/184413/Tajomne-Mamberamo-100.html (05.11.2005)