Berlínsky syndróm

To je těžké odolat takovému fešákovi jako byl Andy. Také bych moc neváhala, ale Clare váhat měla a to mohutně. Napětí až do poslední klapky je výsledkem výborně zahraných rolí a že byly de facto ponejvíc jen oni dva na plátně, přidává na plusovém hodnocení. Jo, holt ten krásný, zajímavý Berlín. Má mnoho uliček, které neznáme a je lepší se jim raději vyhnout. Žel i krasavcům, kterých je tam také požehnaně. Ále co, český kluci jsou přece taky fajn a tak stačí do Berlína zaskočit pracovně a šup domů i když........no co si budeme povídat.......... (30.06.2017)

Výborné psychologické drama o unesené krásné Australance Clare která se seznámila s německým učitelem ale ten se jí nechce vzdát za žádnou cenu a neváhá jí veznit. Dobře zahrané, a až do konce čekáte jak to dopadne a dopadlo to víc než zajímavě. Určitě být tou holkou snažil bych se neustále nějak utéct, ale tona dělá jen občas těch variant jak ho přemoci je mraky. (18.10.2020)

K bytelným únosům žen dochází v německy hovořících zemích. O tom se ve jménu odkazu Pepíka Fritzela a Wolfganga Priklopila mohla na vlastní kůži přesvědčit i sličná australská turistka Clare, která po vášnivé noci s učitelem angličtiny, už nemohla odejít z jeho berlínského bytu, přizpůsobenému pro účely věznění. Teresa Palmer nahá a zbědovaná. To je častý obrázek v tomto filmu. A vypadalo to, že by na Vánoce už zase mohla se Skippym pořádat závody, s Dustym hrát na honěnou a k Iggy Azalea zajít na návštěvu, prostě být zase doma se svými, jenže to ona ne, tvůrci jí to nedopřáli. Vánoce prostě stráví u psychouše, a basta! Logické chování postav úspěšně zadupáno do německé půdy. Možnosti úniku více než časté, nicméně film trvá ke dvěma hodinám, co by se asi tak mělo dál dít, kdyby se Clare dostala náhle na svobodu. Takže zde máme thriller, stižený syndromem nelogického chování zúčastněných, ještě poněkud přismrádlý artem a nezávislým produkčním postojem. I tak má ovšem film něco do sebe. Cate Shortland není úplná blbka režisérka, připravila nám pohled na Teresu, jak ji vidí jen její manžel. Vizuál příjemně dobarvuje lyričnost filmu. Teresin protivník Max Riemelt je excelentní slizoun, na jehož potrestání se divák těší. K výčtu plusů přidám kvalitní kameru, střih i porci explicitnosti. A nyní k záporům. Film je zbytečně moc dlouhý, logika na štíru a třetí bod strhávám za slabou a celkově zmatenou finální část. Celkově se jedná ve své kategorii o neotřelý počin, který by se neztratil na minoritních televizních stanicích, kde by šel v pozdních večerních hodinách s nálepkou "progresivní art". 7/10 (25.09.2017)

Já už se nechci seznamovat a už nikdy nepůjdu na rande :D Seznámíte se s takovým fešákem, který má slušnou a záslužnou práci a ono pak toto ? Hodně dobrá depka... Přitom nelze říct, že by scénář byl nějaký revoluční a že by herci zasluhovali oscara, i přes to, že jejich výkony byly hodně dobré... ale dýchne na Vás temnota a ten děsivý druh zvrácenosti sociopatického hlavního hrdiny, jehož klid a trpělivost jsou v některých situacích mrazivé, a jeho nevypočitatelnost Vám nedá vydechnout, protože čekáte na nějaký výbuch a na to, jak to vlastně skončí. Naprosto přesně vystihl náladu filmu "SILENTNAME", když napsal, že to není film, kde se neustále něco děje, ale film, který se postupně zarývá pod kůži a buduje atmosféru - lépe bych to nenapsala. Výborný Max Riemelt, kterého snad poprvé vidím jako záporáka... skvělá hudba dokreslující tu mrazivou a depresivní náladu. Celkově příjemné překvapení, které ve Vás vzbudí nepříjemné pocity. (03.06.2017)

Teresa Palmer skvělá, Riemelt ucházející a sem tam se podařilo naservírovat solidně stísněnou atmosféru. Jenže je to celé strašně dlouhé. Cate Shortland nabalila na obvyklé schéma až příliš mnoho obezliček, které ale děj nikam významněji neposunují a jejich výsledným efektem je jen ztráta pozornosti. A dost mimo je i název odkazující na Stockholmský syndrom, protože o něco podobného tady nejde ani náhodou. Průměr. 50% (19.06.2017)