Svatební košile

Jako Západočecha mě těší, že tahle plzeňská pověst je jednou z básní, které zná i občasný frekventant pomocné školy, jako jezinku mě těší, že jeden z kolegů strašidel vešel do světa literatury a jako jedince milujícího dlouhé procházky mě těší to, že Svatební košile je báseň popisující sto jarních kilometrů (tedy přesněji třemi skoky 96,56). (30.05.2013)

Erbenovu báseň nebo bych spíše měla říct baladu jsem nikdy neměla moc v lásce, dokonce mě děsila, ale to mi nezabránilo v tom, abych se na ni podívala. Animace byla nádherná. Hlasy obou vyprávěčů skvěle dotvořili atmosféru, která z příběhu přímo odkapávala. Po shlédnutí tohoto kraťasu by musel být Erben přímo nadšený. (23.05.2011)

Přiznám se, že zrovna tato báseň nikdy nebyla mou nejoblíbenější a měl jsem tak trochu strach, že to dopadne špatně. To jsem však tvůrce hodně podcenil, protože mi připravili opravdu zajímavou podívanou. Nádherná animace lahodila mému oku a nemám sebemenší připomínky k jejímu ztvárnění. Podobně na tom byl i hudební doprovod, který skvěle dopomohl vytvořit opravdu nezapomenutelnou atmosféru. (14.05.2011)

Josef Kábrt upravil námět K.J.Erbena, krátký snímek režíroval, podílel se na výtvarné stránce. A podařilo se mu navodit až hororovou atmosféru. Tvůrci věrně kopírují Erbenovu předlohu a výstižně vykreslují venkovské prostředí, postavu dívky toužící po milém, která se zlu brání vírou. Umně je zakomponován symbol lišaje smrtihlava. Svižně odvyprávěný příběh barvitě doprovází hudba Luboše Fišera. V některých pasážích jsou motivy srovnatelné s částmi z Babičky, ale během zlomku vteřiny dokáže vygradovat temnotu, že by se krve nedořezal. Blanka Bohdanová a Jiří Holý dokázali svými hlasy postavy oživit (i toho umrlce). (27.02.2010)

Tohle je formálně umělecky znamenité (vzpomínám rovněž, že jsem tuto Svatební košili kdysi viděl jako předfilm a bylo to pro nás adolescenty příjemné překvapení), avšak obsahově to komunisti (Kábrt) trestuhodně vykuchali. Odstranili modlitby a maximálně zastřeli náboženský prvek (vynechání odhození modlitební knihy a růžence). Namátkou tu chybí naprosto zásadní sloky: Ach běda, běda děvčeti! Umrlý vstává potřetí a velké, kalné své oči na poloumrtvou otočí. "Maria Panno, při mně stůj, u syna svého oroduj! Nehodně jsem tě prosila: ach odpusť, co jsem zhřešila! Maria, matko milosti, z té moci zlé mě vyprosti." A slyš, tu právě nablízce kokrhá kohout ve vísce; a za ním, co ta dědina, všecka kohoutí družina. ... Dobře ses, panno, radila, na Boha že jsi myslila a druha zlého odbyla! .... (17.12.2013)