Jana Eyrová

Ďalšia adaptácia slávneho románu, kde je všetko presne tak, ako má byť. Ide o to, či vás táto neustále adaptovaná látka stále zaujíma a nakoľko máte radi podobné typy filmov a romantiku všeobecne, respektíve všetko dokopy. Menej drásavé a depresívne ako príbuzné Búrlivé výšiny. Celkovo som sa ale viac kochal krásami rozsiahleho Haddon Hall, okolitej krajiny a kostýmami ako starým známym príbehom. Charlotte sympaticky naivná, Wiiliam sa mi do tejto úlohy príliš nehodil, medzi oboma postavami som necítil to správne erotické iskrenie. (01.08.2018)

Knihu jsem nečetl. A hodlám u toho zůstat, protože červená knihovna 19. století mě příliš nebaví. Zeffirelliho film však nepostrádá jisté kvality, které od podobných snímků očekáváme (byť obě poslední celovečerní adaptace knih Jane Austenové - která má jistě s Brontëovou mnoho společného - se mi líbily více). Všichni jsme zajatci doby, v níž žijeme, a není prostě možné (ale často ani účelné) ubránit se mnohým stereotypům, které jsou nám dnes a denně vtloukány do hlavy. Podíváme-li se s tímto vědomím na Janu Eyreovou, zjistíme, že se jedná na svůj čas o poměrně moderní (a vzhledem k jeho trvající popularitě i celkem zásadní) příběh. Tento film je tak přinejmenším nutno ocenit jako povedeného zprostředkovatele onoho příběhu pro ignoranty mého kalibru. - Nakolik je film podařený ve srovnání s knihou nechť posoudí jiní. (28.10.2006)

Nemůžu se bohužel ubránit srovnání s knižní předlohou a 4-dílným seriálem z roku 1983, který je podle mě nejlepším a nejvěrnějším zpracováním románu Charlotty Brontëové... U této verze mě asi nejvíc zamrzelo osekání knižní dějové linie až na samotnou kostru. Dost věcí bylo vynecháno anebo odsunuto na okraj, což je velká škoda. Moje druhá výtka směřuje k výběru hlavních rolí - William Hurt mi do role pana Rochestera absolutně typově neseděl a Charlotte Gainsbourg jako Jana Eyrová mi přišla až moc unylá (dát postavě Jany trochu víc života by rozhodně neškodilo)! Když to shrnu, méně než 4 hvězdy dát nemůžu (přece jen mi to na citovou strunku zabrnkalo docela obstojně a i nějaká ta slza ukápla), ale budu-li mít na výběr, pustím si raději již zmiňovanou podrobnější 4-dílnou verzi a užiju si tak daleko tajemnější atmosféru sídla pana Rochestera, jehož podobu pro mě bude vždy představovat tvář Timothyho Daltona! (06.07.2008)

Po výpravné stránce je to velmi zdařilý film, nadprůměrně kvalitní. Jane Eyre (Charlotte Gainsbourg a jako malá Anna Paquin) je hrdinkou ženské romantické pohádkové literatury 19. století, kdy žena i přes těžké překážky a úklady ke štěstí přijde, navrch k bohatství a šťastné rodině. Ano v dětství byla terčem ústrků, ale to je zde jen okrajové téma. V dospělosti pak na prvním místě svého působení vychovatelky potkává svého budoucího vyvoleného: majitele panství cynického Edwarda Rochestera (William Hurt). A neuvěřitelnosti a zvraty pomalu vyplouvají na povrch: pán domu se zamiluje do umělecky nadané vychovatelky, která city samozřejmě opětuje, i když ve ctihodné důstojnosti tehdejších mravů. je odmítnuta bohatá a pohledná nevěsta, objevuje se ukrytá manželka pána panství, kterou byl nucen si rodiči v mládí vzít za svoji choť, odmítání, zbohatnutí Jane, které odkáže její zámožný strýček veškerý majetek, oslepnutí pána, znovushledání, obnovení zraku a šťastné soužití, kdy oba lidé konečně dosáhli toho, co v životě chtěli. Z dalších rolí: správkyně Rochesterova panství paní Fairfax (Joan Plowright), zlá teta Reed (Fiona Shaw), která nakonec na smrtelné posteli odhalí Jane pravdu o jejím bohatém strýci, despotický provozovatel dívčího internátu pan Brocklehurst (John Wood), stejně tvrdá vychovatelka slečna Scatcherd (Geraldine Chaplin), přívětivá vychovatelka slečna Temple (Amanda Root), vychovávaná svěřenkyně Adele (Josephine Serre), bohatá a urozená zájemkyně o pánovu ruku Blanche Ingram (Elle Macpherson), šílená Bertha (Maria Schneider), ukrytá pánova manželka, či její bratr Richard Mason z Jamajky (Edward de Souza). Tvůrci telenovel mají zajisté svou inspiraci v romantické literatuře 19. století. Zde to má alespoň háv uměleckého dramatu. (16.04.2012)

Kde je ta distributorem proklamovaná spalující vášeň? Máte-li předvídatelný příběh, ve kterém jako ve správném romantickém díle nechybí starobylé sídlo, tajemství, platonická láska a trocha sebetrýzně završené happyendem, nemůžete čekat smršť na své "kulturní buňky", obzvlášť působí-li hlavní představitelé chladně a strojeně. Žádná chemie, takže spíš komedie. (15.09.2008)