Bohom zabudnuté deti

Začiatok filmu sľuboval zaujímavý príbeh o nadanom netradičnom učiteľovi, ktorý miluje svoju prácu s hluchonemými deťmi. Nechýbal ani vtip, dobré detské výkony, spád deja. V druhej polovici sa to zvrtlo do lovestory, kde obe strany hľadajú svoje miesto a pochopenie druhého, a vôbec do príbehu, aký druh neznášam. Samozrejme (z môjho mužského pohľadu) žena poriadne nevie, čo chce, a romantická zápletka je na svete. Už to len šťastne rozuzliť a na konci je zvonec... –––– Viete prečo sa treba naučiť rozprávať? – Aby sme mohli baliť počujúce dievčatá. (20.04.2014)

Hezky film, namet je sice takovy, ze uz predem zarucuje uspech (pokud se filmarsky povede) a jiste socialni citeni, tak tam zase neni tolik scen, ktere by potrebovaly soucit divaku. Cekal jsem ale nejaky vyostrenejsi zaver. Dejove linii s matkou Sary jsem moc neveril. Herecke vykony jsou vyborne a vlastne tahnou cely film. (26.07.2013)

Jeden z těch slavných filmů, od kterých člověk čeká těžké a nestravitelné umění a proto se mu povědomě vyhýbá. Ale nic takového se zde nekoná. Sledujeme prostý příběh učitele (William Hurt) který přichází učit hluchoněmé děti na odhlehlé místo a přitom se zamiluje do hluchoněmé uklízečky (Marlee Mattinová). Výuka je přitom čistě komediální (Hurt učí žáky mluvit pomocí nadávek, na diskotékových peckách nebo klidně na hlavě) a samotný vztah je jedna z nejkrásnějších romancí, jakou jsem ve filmu viděl, se všemi vztestupy i pády takového normálního vztahu. Mattinová je naprosto přirozený talent, která jen pomocí znakové řeči a výrazů dokáže vyjádřit neuvěřitelnou škálu emocí a Oskara má naprosto zaslouženýho, ale podle mě by si ho zasloužil neméně i Hurt, který nejenže hovoří znakovou řečí, ale ještě u toho stíhá mluvit a překládat co řekne Mattinová, aniž by to vyznívalo jakkoliv nepřirozeně a k tomu všemu jen tak mimochodem podává fantastický herecký výkon. Moc krásný film. (05.07.2009)

Film se jmenuje Bohem zapomenuté děti. Je to hezký název a právě scény s těmito dětmi považuji za to nejlepší, co film přináší. Je to jakási variace na Společnost mrtvých básníků, můj nejzamilovanější film; při scéně, kdy (SPOILER!) hluché děti tančí na školní akademii na hudbu, mi běhal mráz po zádech. Tato příběhová linie ale bohužel tvoří jen odhadem takových 20% celkové stopáže, po zbytek filmu sledujeme už nikoli tak silné ani zajímavé nadbíhání učitele hezké hluchoněmé dívce Sáře. Herecké výkony Hurta a Matlinové jsou výborné, a tak se i na tuto linii dá dívat, ale ze slibně rozehraného dramatu o výchově postižených dětí se vyklube typicky romantické ,,má ho ráda? / nemá ho ráda?". A hluchoněmé děti jdou jaksi stranou, jejich příběh není ani důstojně uzavřen, což si určitě nezasloužily. (24.01.2012)

Stret dvoch svetov - normálneho a toho hluchonemého, či skôr nepočujúceho. Priblížiť sa k normálnemu svetu je rovnako obtiažne ako priblížiť sa k tomu svetu druhému. Nehovorím, že najlepšie, ale zapamätaniahodné herecké výkony a zaujímavé skryté posolstvo prerážajú z tohoto snímku. I keď je to na môj vkus až príliš romantické a všadeprenikajúce sexom a nie práve vieryhodným celkovým prevedením. (25.04.2016)