Bohom zabudnuté deti

Tento film jsem viděl teď po třetí po asi roční pauze a líbil se mi stejně tak, jako na poprvé. Možná je to tím, že k neslyšícím lidem, respektive k těm, kteří umí znakovou řeč, cítím veliký obdiv. Ať už to byla hluchoněmá Japonka z filmu Babel nebo děti z filmu Dogani, prostě mě toto téma baví. A pokud se k tomu přidají perfektní herci a ne úplně blbý scénář s hezkým hudebním doprovodem, tak si nemám na co stěžovat. Super odpočinkový film. (19.03.2015)

Někdy mě překvapuje, na co krásného narazím. Tohle je prostě parádní film, hezká ukázka toho, že postižení a romance mohou jít ruku v ruce způsobem, který bude funkční, která nebude přehnaně sentimentální a který vás přiměje se vžít do postav. William Hurt je úchvatným průvodcem tímhle skvělým filmem. (16.01.2016)

Ticho. Naprosté, nikdy nekončící ticho. Kamkoli se podíváte, cokoli uděláte – žádný zvuk. Ta představa mě znepokojuje, což je v přímém rozporu s uklidňující vnitřní harmonií filmu. Nadnášen vodou, moci se nikým nerušen oddat vlastním myšlenkám. Dokonalá vyrovnanost. Pro americké drama nevhodná, proto netrvající věčně, ale přinášející ty nejúchvatnější scény. Třeba když se Sarah (neslyšící, oscarová, krásná Marlee Matlin) uprostřed hloučku křepčících individuí celým tělem i duší oddává hudbě, kterou nemůže slyšet. Zjitřete své smysly. Zkuste vyhledat nějaké tiché místo. Žádný zvuk. Slyšíte? Važte si toho. Apendix: Jaká krásná náhoda, že Sarah s Jamesem v kině sledují Někdo to rád horké, na jehož konci zazní ono pověstné „Nikdo není dokonalý“. Pravda. 80% (13.02.2009)

Tento film považuju za "perlu".Pamatuji, že mě zaujal už jako -náctiletou a i dnes na mě dýchá stejnou dávkou preciznosti a skutečnosti.Neuvěřitelné výkony hlavních rolí, tak skutečné, že jim věřím i ticho.Vtáhnou vás do děje a přinutí vás ho poslouchat.Přinutí vás pobrukovat si tu hloupou písničku a sáhnout si na reprobedny... Vždycky se k němu ráda vracím a vracet budu. (14.05.2011)

Plný ideálů nastupuje do školy pro neslyšící. Má skvělé reference a nekonvenční vyučovací metody, jenže v tomhle světě ticha a izolace to bude pro učitele Williama Hurta (na konci osmdesátých let zažíval velmi silné herecké roky) jiné kafe. Přesto své žáky brzy přiměje k aktivní spolupráci. Jeho zájem ovšem směřuje i jinam. Láká jej bývalá žačka, která ve škole zůstala coby uklízečka. Osamělá a inteligentní dívka jakoby se nechtěla posunout dál. Získat důvěru hrdé dívky bude sakra obtížné. „Nemůžeš zapálit oheň a pak říct dobrou noc!“ Vztah těchhle dvou byl na houpačce od samého začátku. Zatímco on pozvolna pronikal do jejího ticha, opakovaně zkoušel zatáhnout ji zase do světa slyšících. Ovšem nejprve je třeba porozumět tomu jejímu. Velmi netradiční látka, silná, nepodbízivá, zajímavá. Tvůrci neukazují handicap jako něco, co by mělo vyvolávat v divácích soucit, snaží se tenhle svět pochopit a ukázat hluchoněmé jako plnohodnotné osobnosti. Krásná Marlee Matlin byla skutečně zjevením. (30.08.2020)