Motýlik

Steve McQueen projde během filmu takovou fyzickou proměnou, že když vidím jeho propadlé tváře a zchátralé tělo, jsem ochoten uvěřit, že ta léta na samotce skutečně strávil. Celý film působí syrově a velice věrohodně. Když si odmyslím Darabontův Shawshank a Zelenou míli, je Motýlek nejlepší film z vězeňského prostředí, co kdy vznikl. Fakt, že vznikl podle skutečného příběhu, jeho kvalitu ještě umocňuje. (13.04.2003)

Prostě ne. Asi je chyba ve mně (asi určitě, jedná-li se o 69. nejlepší film), ale moc záživný mi tedy Motýlek nepřipadal. Ano, spíše mne nudil. A nesmyslnost některých scén (jako když jeden z bachařů začne na celý dvůr řvát "stráže" a nejenže uprchlé trestance nikdo nepronásleduje, ale nikdo ho ani neslyší a na něj nereaguje) filmu také nepřidávala... 50% (08.08.2015)

Film je docela dobrý, dá se klidně zhlédnout opakovaně. K ohodnocení 5 hvězdičkami mi brání namlsání tou knihou, kterou jsem přečetl dříve, než film vznikl, a tedy poněkud nepatrným zklamáním. Málokdy je však film stejný či lepší než kniha. Takže film ke zhlédnutí doporučuji, ale přečtení knihy ještě více. (07.11.2012)

Film pojednává o skupině vězňů, která se snaží utéct z věznice ve Francouzské Guyaně. Podmínky tu jsou opravdu kruté a utéct není jednoduché. Některé pokusy jsou úspěšnější, jiné méně. Steve McQueen a Dustin Hoffman předvádí skvělé výkony. Filmu bych vytknul leda pomalejší tempo. Jinak je dobrý. "Řekni mi to jméno!" (21.11.2018)

Franklin J. Schaffner viac ráz počas svojej kariéry zadaptoval bestseller niektorého slávneho spisovateľa a pohyboval sa pritom v rôznych žánrových plochách - napríklad v prípade Pierra Boulleho a jeho Planéty opíc šlo o science-fiction a zároveň alegóriu ľudskej civilizácie, vo filmovej verzii románu Robina Cooka Sfinga o odpočinkový dobrodružný thriller. Z veľkej časti autobiografický Motýlik Henriho Charrièra však už bol priveľkým sústom a potvrdil mi mierne pochybnosti ohľadom Schaffnerovej režijnej metódy. Z dnešného pohľadu konzervatívny prístup fungoval v prípade Planéty opíc, ktorá je okrem niekoľkých momentov prevažne statická, zaberá relatívne krátky časový úsek a stojí mimo hercov na dialógoch a kostýmoch (respektíve maskách). V Schaffnerových odľahčenejších filmoch zasa na seba strhávajú pozornosť rýchlo sa meniace lokality, s tým súvisiace napätie a zmeny nálad. V Motýlikovi sa však ako problematický ukázal aspekt, s ktorým Schaffner až tak často nepracoval, a to je vývoj postavy. McQueenova fyzická premena je len povrchnou zásterkou toho, že sa skutočný charakter Motýlika nijak výrazne nemení a vnútornú prázdnotu zapĺňa len hercova charizma. Desivosť výjavov krutosti dementuje častý humor a vyvoláva tak rozpačité pocity. Záver, ktorý sa snaží dojímať nás nad dvoma starnúcimi mužmi je už len naťahovaný a rozhodne som z neho nemal pocit, že by som si týmto nikdy nechcel prejsť. A to by som zrejme mal mať. Stranou formy by som nemal väčšie negatíva až na už spomínanú konzervatívnosť, prejavujúcu sa i tu - jedinou relatívne zaujímavou je scéna nočného úteku, ktorá sa aspoň trochu snaží pracovať s viacerými plánmi (a ide jej to na výbornú, preto zamrzí, že je jediná). Nízkemu hodnoteniu definitívne napomohol i záverečný predtitulkový komentár. 55% (12.05.2015)