Chuť melónov

Tento film je bezpochyby to nejpodivnější, nejšílenější co jsem kdy viděla. Obsahujíce jednu z nejkontroverznějších scén, jaké jsem kdy měla tu možnost vidět. Pokud se člověk nebude chtít zamýšlet nad smyslem jednotlivých scén, řekla bych, že toto je ideální film pokud zrovna žehlíte. Na druhou stranu dává dostatečně/nadbytečný prostor k zamyšlení – možná že pokud v tom chcete vidět nějaké poslání nebo zprávu, tak ji zachytíte. Znepokojivá nejednoznačnost scén, ve které mám však problém spatřit něco hlubšího. Když se nad tím tak zamýšlím, hodnotit toto zatím nebudu – zatím můžu říct jedno: pokud máte neodolatelnou chuť vidět něco „neobyčejného“, tak směle do toho. Ale varovala jsem vás. (16.11.2008)

Netradičné zakončenie Tsaiovej trilógie. A jedno z najúžasnejších vyvrcholení. Tsai je v tomto prípade omnoho vtipnejší, sexuálne otvorenejší a dramatickejší než vo svojich predchádzajúcich snímkov. Zároveň je stále verný svojmu výraznému rukopisu, pričom ho v tomto smere posúva na novú úroveň. Voda tu stále hrá svoju dôležitú úlohu, ale zároveň prvky z predchádzajúcich filmov sa tu stávajú silnejšími nositeľmi významov. Plus sú tu muzikálové čísla a príjemné ústredné duo. Pre mňa zatiaľ jeho najlepší film. (23.08.2014)

Pokiaľ budú ľudia jesť melóny a budú mať pravidelný sex, budú určite šťastnejší. Pokiaľ si z tejto erotickej muzikálovej komédie už nič viac nezoberiete, tak to bude stačiť. Môžete si z nej zobrať síce aj oveľa viac, nakoniec ale to prvoplánové bude to najdôležitejšie. Nakrúcanie porna nie je žiadna slasť, čo intuitívne chápe asi každý, ale keď to vidíte takto detailne, tak vás chuť byť pornohercom hneď prejde. Ming-liang Tsai provokuje festivalové publikum čo to ide a je jasné, že záver všetko musí zaklincovať. To sa podarilo a je dobré, že to dáva zmysel aj napriek tomu, že snobi budú pohoršení. Rád by som si pozrel film v Cannes pri vypredanej projekcii. (16.07.2023)

Tento film nese jedno ze základních poselství východní moudrosti: „ať se děje, co se děje, PORNO se musí točit dál.“ A tak šikmoocí ďáblové točí a točí, bezohledně, bez citu. Nehledě na to, že ve městě došly zásoby pitné vody, všechno je líné a zpomalené od vedra a jediný zdroj příjmu tekutin jsou melouny. Nehledě na to, že jsou všichni smradlaví, upocení a oblemcaní od sladké dužiny. Nehledě na to, že vám těsně před natáčením exne pornstar… Pro mě tedy jeden z velmi nevšedních zážitků a film, na který nikdy nezapomenu. Pokusil jsem se to celé dešifrovat jako obžalobu pornografie. Jakýsi hnusný, depresivní svět, plný náhražek (melouny jsou sice fajn, ale nedá se z nich trvale žít), protkaný příjemnými muzikálovými vzpomínkami na „vodu, svěžest a cit“. A přestože jde o celkem extrémní podívanou, nepřišel mi tenhle film jako obyčejná laciná provokace. Unavená, ospalá a žíznivě ulepená atmosféra tomu celému nasazuje pětihvězdičkovou korunu. Nevím jak ostatní, ale já se po tomhle filmu musel jít umejt. (24.08.2009)

Tak jsme si říkali, že to bude jen nějaké japonské porno, a ono prakticky bylo. A potom se objevily první zpěvy. Naprosto nesouvislé, v těch nejbizarnějších kostýmech. Poprvé se smát, poté chvíli rozdýchávat a později už jen nevěřícně hledět. Stačí si jen, už při první scéně s drážděním melounu, říct "Aha, tak to bude jeden z těcho filmů" a potom se můžete jen vést na nepředvídatelné vlně a čekat co pro vás režisér ve svém chorém mozku ještě sestrojil. Je to - bez debaty - zábavnější než takový Matthew Barney. (11.10.2015)