Réžia:
Duncan TuckerKamera:
Stephen KazmierskiHudba:
David MansfieldHrajú:
Felicity Huffman, Kevin Zegers, Fionnula Flanagan, Graham Greene, Elizabeth Peña, Burt Young, Carrie Preston, Stella Maeve, Danny Burstein, Paul Borghese (viac)Obsahy(1)
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (154)
Přestože film trošku připomína Dobrodružství Priscilly, královny pouště-transsexuálové, road movie, výkon Felicity Huffman (transsexuál čekající na poslední chirurgický zákrok, který jej odřízne od mužské minulosti) si zaslouží čtyři hvězdičky. Její ženskosot je sice víc čitlelná, než by k roli příslušelo, ale postava je zahraná přesvědčivě. Film drží velmi dobře pohromadě, Kevin Zegers (syn, o kterém se dosud nevědělo a kterého je nutné vyslat v životě tím správným směem) je rovnocenným parnerem a nahlédnutí do průměrné americké rodiny je jako vždy ubíjející a frustrující. Oč svobodnější je život mimo běžné koleje ale podle vlastních tužeb, nežli průměrný, jednotvárný, sešněrovaný život s nafukovacím delfínem v bazénku. ()
Tohle je vyprávění o transpakárně a zranitelnosti,o touze a potřebě být někdo - nikoliv něco. O nechuti být otcem a neschopnosti být matkou a především o neovlivnitelné funkčnosti tzv. vlastní krve. Odvyprávěno s milým humorem, šarmem, lehkostí a nenuceností - a právě proto tak úderné. Ještě nikdy jsem neviděla tolik lidský film, to vím jistě. ()
Hezký film o touze, o nepochopení a o lidských vztazích. Někdy až trochu moc americké, chvílemi nudné, ale svým účelem zaujmout a neodsuzovat lidi, kteří jsou takovýmto způsobem odlišní, asi dosáhl toho, čeho dosáhnout chtěl a asi i měl. Výborná Felicity Huffman. Fakt bych totálně věřil tomu, koho tam vlastně hrála. ()
Bree,muž uvězněný v ženském těle a jeho právě nalezený syn Toby jsou nuceni strávit spolu pár dní. Bree touží dokončit si svůj sen a cítit aby jí okolí konečně začalo brát takovou jaká ve skutečnosti je. Toby,ptáče který se ještě pořád učí lítat a zkouší jak chutná svoboda. Naštěstí má ale v sobě tátovy geny a ty mu pomůžou nasměrovat ho do toho správnýho hnízda kam patří.....Příjemný...intimní...vtipný...něžný...fandila jsem oběma aby k sobě našli cestu........ ()
Ještě více na komoru než Bree, u které jsem celou dobu přemítala, jestli je to herec nebo herečka a nakonec jsem řekla, že herec, a ona to byla herečka, mě zasáhl synáček Toby - dojemná snaha zavděčit se, snoubená s naivním dětským pohledem na svět, okořeněná drsným tempem "duševního stárnutí" dětí ulice. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (11)
- První film produkovaný bratry Weinsteinovými po opuštění Miramaxu. (Matty)
- Felicity Huffman (Bree) a Carrie Preston (Sydney) si zahrály sestry i o pár let později v jedné z epizod Zoufalých manželek (od r. 2004) – Nesuď knihu podle obálky (2007). (Stanislaus)
- K výsledné podobě mnoha scén přispěla improvizace. Scéna, kdy Bree a Toby jedou vstříc zapadajícímu slunci, je jednou z nich. Jediným povelem režiséra bylo, aby Felicity Huffman začala dloubat prstem do břicha Kevina Zegerse. (Matty)
Reklama