Vojna a mier

Jelikož jsem všem čtyřem samostatným dílům dal pět hvězd, dávám je i tady jako vyjádření mého názoru na to, jak se mi celá zdlouhavá sága zamlouvala. Mimochodem, v poslední době čím dál více souhlasím s míněním, že Oscar není žádné měřítko. Díky některým rozhodnutím není, ovšem tady Akademie rozhodla (resp. musela rozhodnout) naprosto správně, a ani mi tolik nevadí, že Miloš Forman s "Hoří, má panenko" v souboji s tímto filmem neuspěl. (21.03.2009)

Túto verziu asi už nič len tak neprekoná. Len málokedy sa dá povedať, že tak veľké dielo dokázalo byť filmovo spracované na rovnakej úrovni. Azda aj preto, že východný svet dokáže svoje východné diela pochopiť dokonalejšie a navyše tu bol Bondarčukova genialita spojená s neobmedzenými prostriedkami, keďže film či superepos bol niečo ako vec štátneho významu. Dodnes v prepočte zrejme najdrahší film histórie, dokonca aj pred Kleopatrou a to napriek tomu, že komparzisti v tejto veci štátneho záujmu často hrali zadarmo. (22.03.2024)

Je to takmer ako sledovať vojnu v priamom prenose, akurát zábavnejšie. Polepené Tolstojovimi myšlienkami a drámou ľudských osudov. Paradoxom je, že tento veľkofilm nevyhráva nad všetkými ostatnými len počtom komparzistov a epickými bitkami, no vyhráva aj v komorných scénách, ktoré sú majstrovsky natočené a podobne aj zahrané. Jednoducho, týmto Sovietsky film na dlhé, dlhé roky porazil ten Americký a neviem, či ho vôbec niekedy niekto porazí. (Ale môžeme to vyskúšať my... napríklad Bratislava by pekne horela.) (14.09.2013)

U Vojny a míru na mě funguje jakási synergie, kdy celé dílo dohromady tvoří téměř naprostou dokonalost. Asi nikdo nemůže rozporovat, že se jedná o nezfilmovatelnou látku, která ve finále velkou část příběhu musí stříhnout. Bondarčuk je mistrem velkých scén, především bitevních, ať už je to tedy Bitva u Slavkova nebo u Borodina, tak největší dojem udělala hned ta první, u Schöngrabenu. Na plátně evidentně neběhají pixely, ale skuteční herci a kamera létá na bojištěm jak jsem to nikdy neviděl. Nebo naopak je přilepena dragounovi a sledujeme jeho jízdu na koni z prvního pohledu. Všechno to jsou silné zážitky, které se Vás dokáží až fyzicky dotknout. Mistr davových scén Bondarčuk stejně dobře dokázala zachytit i interiérové scény tanenční plesů, ale co bylo podle mého nejtěžší na realizaci je pojetí příběhu. Knižní předlohu tolik neznám a možná proto jsem ve filmu chvílemi ztrácel a podrobným obsahem knih jsem se do něje musel neustále vracet, ale to hlavní zůstalo zachováno, drama tří hlavních postav. Škoda, že takových filmů se dnes a ani už nikdy jindy nedočkáme, tohle muselo být šíleně drahé a to je pro dnenšní komerční dobu nepřijatelné. (14.09.2016)

Jiné číslo než pět nepřipadá v úvahu. Ruská Vojna a mír je filmový zážitek z jiného světa! Byla jsem ohromena, učarována, okouzlena, konsternována, dojata a dychtila jsem po dalších dílech. Umění v celé své (syrové) kráse, geniální spojení "nesourodých" částí filmů (každý díl je odlišný, přesto jako celek působí naprosto kompaktně). Prostě dokonalost, podívám znovu, ráda, několikrát. (27.02.2013)