My Architect
Obsahy(1)
Můj architekt je příběh umění a lásky, zrady a odpuštění, v kterém nemanželský syn legendárního architekta podnikne pětiletou cestu kolem celého světa, aby pochopil svého již léta mrtvého otce. Louis I. Kahn, který zemřel roku 1974, je mnohými historiky architektury považován za nejvýznamnějšího architekta druhé poloviny dvacátého století. Kahn, židovský imigrant, který překonal chudobu i dopady ničivé nehody z dětství, vytvořil mnoho velmi efektních a duchovních budov - geometrických kompozic z cihel, betonu a světla, které slovy jednoho kritika změní váš život.
Zatímco Kahnův architektonický odkaz je nekompromisním hledáním pravdivého a jasného, jeho osobní život byl plný tajemství a zmatku. Když zemřel na pánském záchodku v Penn Station v New Yorku, byl na mizině a rozpolcený. Zanechal po sobě tři rodiny: jednu co měl se svou dlouholetou manželkou a dvě se ženami, s kterými měl dlouhodobé poměry. Ve filmu Můj architekt se jedno z dětí z těchto mimo-manželských svazků, jediný Kahnův syn Nathaniel, vydává na epickou pouť, aby uspořádal život tohoto tajemného a rozporuplného muže.
Strhující příběh nás vyvede z podzemních chodeb na Penn Station až k rušným ulicím Bangladéše (kde Kahn vystavěl ohromující Kapitol), od břehů Nové Anglie až do vnitřních tajů jeruzalémské politiky. Během naší cesty se střetáváme s postavami, které jsou buď fascinující, úžasné, nekritické i kritické: od taxikářů, kteří vozili Kahna po jeho rodné Filadelfii se dostáváme až do výšin světově nejuznávanějších architektů, mezi nimi Franka Gehryho, I. M. Peie a Philipa Johnsona.
Tvůrce snímku Můj architekt odhaluje děsivou krásu monumentálních staveb svého otce a vtahuje nás hluboko do své rozvrácené rodiny, v níž nám odhaluje svět předsudků, intrik a pověr, které pronásledují rodiče a jejich děti. V tomto dokumentu s nábojem celovečerního dramatu (originální orchestrální partituru nevyjímaje) se Nathanielova osobní pouť stává univerzálním hledáním identity a oslavou umění a nakonec celého života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Svět ho zná a obdivuje, ale jeho vlastnímu synovi je kýmsi neznámým. Americký architekt Louis Kahn je považován za jednoho z největších vizionářů moderní architektury. Když roku 1974 zemřel, byl jeho nemanželský syn Nathaniel stár teprve 11 let. O třicet let později se Nathaniel vydává na cestu za poznáním původu, díla i komplikovaného rodinného života svého slavného otce. Cestuje po uznávaných stavbách Louise Kahna v USA, Izraeli a Bangladéši a setkává se s lidmi - architekty, spolupracovníky a přáteli - kteří jeho otce znali z nejrůznějších perspektiv... ()
How accidental our existences are and how full of influence by circumstance....Co začíná jako mezikontinentální pouť po architektonických otiscích a osobních stopách slavného otce, kterého Nathaniel Kahn jako člověka nikdy do hloubky nepoznal, mění se postupně v intenzivní dialogy o vnímání architektury, rodiny, židovství i rozporuplnosti lidství očima filozofa mezi architekty. Strhující nejen pro obdivovatele jeho díla. ()
Váhám mezi 4 a 5 ovšem na pět to přece jenom není.... Velmi silné jako film i jako dokument. Pro historika umění velmi poučné, protože mluví víc o architektovi než o architektuře. Někdy máme tendenci vnímat dílo a nevšímat si tolik tvůrce. To je v pořádku, protože tak má být architektura a umění vůbec vnímáno, ovšem pokud chceme o té architektuře také učinit nějaké závěry, musíme chtě nechtě mnohé vědět o tvůrci. O jeho snech a představách, o tom co nosil v hlavě, o tom co ho štvalo, o tom kde a jak prožil dětství... Zajímavé komentáře: Nathalie, anais, mustafa, mandlova, iNKa 1104 ()
Je pochopitelné, že se dokument odehrává více v osobní rovině než v té architektonické, zejména když je dílem jeho syna, který si chce tímto filmem zodpovědět své vlastní otázky o otci, kterého téměř nepoznal. Ale stejně říkám: Víc architektury a míň sentimentu doprovázeného rovněž sentimentální hudbou. ()
Tenhle dokument nebyl ani zdaleka tak zajímavý, jak jsem čekal. Dílo předního architekta je opravdu v mnoha ohledech pozoruhodné, ale jeho syn zjišťoval, kdo byl jeho otec a jeho úhel pohledu tudíž byl natolik osobní, že mě spousta dojemných rodinných pasáží spíše otravovala. Nakonec jen trochu lepší průměr. ()
Galéria (6)
Fotka © Louis Kahn Project Inc.
Reklama