Shake Hands with the Devil

Po Hotelu Rwanda napůl dokumentární film o tom samém z trochu jiného pohledu. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo lehce amatérské zpracování. Jinak je z toho ale cítit strašlivá atmosféra a člověk věří, že se všechno stalo tak, jak je to popsáno. Scéna u potoka je jednou z nejdrsnějších věcí, co jsem kdy viděl. 90% (10.07.2017)

Jiný pohled na rwandské události z jara roku 1994, než podává snímek Hotel Rwanda. Romeo Dallaire je smutná hlavní postava tohoto filmu/dokumentu. Muž, jenž chtěl pomoci, ale nemohl. Muž, který se snažil upozornit, ale svět neposlouchal. Také na to doplatilo přes 800 tisíc (některé odhady jsou přes 1 milion) Tutsiů...Další ukázka toho, že je lepší v etnických konfliktech hledat shodu...Smutný ale pravdivý film...PS: Nejlepší role Roye Dupuise! (11.05.2011)

Výhodou nedostatku času je, že si člověk pečlivěji vybírá, nač se bude koukat. Díky tomu jsem objevila tenhle nepříliš známý klenot, který u nás bůh ví proč nikdy nevysílali a který může směle zaujmout místo po boku ceněného Hotelu Rwanda. Téma je totožné, úhel odlišný, zděšení nad tím, co jsou lidi (nejen místní milice, ale i kapitální hovada v OSN) schopní dělat, úplně stejné. "Když se člověk dopustí hříchu, učiní pokání a všechno je odpuštěno. Když selže, je po všem, jako by se zavřely velké ocelové dveře." Chápu, proč se tak generál Dallair cítí, bez ohledu na to, že je hlavně jeho zásluhou, že umřelo alespoň o pár lidí míň. A i to se při takhle šíleným masakru počítá. Dupuis válí, hudba (a Rwanda) je tak překrásná, až se to snad v tomhle případě ani nesluší. Neskutečná síla... (08.11.2010)

Shake hands with the Devil staví na dvou základních kamenech. Tím prvním je vynikající Roy Dupuis, který z plátna nesleze dobrých 95% filmu a tím druhým je téma občanské války mezi Hutuy a Tutsii, které nebylo zfilmováno poprvé. Zatímco Hotel Rwanda tlačil na emoce skrz rodinu Dona Cheadla a masakrování Tutsiů po tisících, tento snímek klade velký důraz na smutnou roli „vojáků“ v misi UNAMIR, kteří sehráli dost nešťastnou a nezáviděníhodnou úlohu, kdy museli v podstatě jen přihlížet genocidě. Morální dilema, zda se zachovat tak jak velí čest, nebo jak velí nadřízený, je zde ztělesněno v postavě kanadského generála Dallaireho. Největší a možná i jedinou slabinou filmu je nevýrazná režie. (02.11.2013)

Výpověď kanadského generálporučíka Dallaira, který byl součástí OSN jednotek ve Rwandě v 90. letech a zažil genocidu mezi kmeny Tutsiu a Hutu ( jako u nás Češi a Slováci ). Film je natočen hlavně jako svědectví a upozornění na masakry ve válce. Masakry, které se něměly nikdy stát. Popravy mačetami, znásilňování, zabíjení dětí, vláda lidu. Svět to ale nezajímalo a nechtěl se do toho míchat. (12.12.2010)